Když se člověk přestane učit, tak je starý. A já se snažím příliš nestárnout

8. 8. 2011; autor: P.K.; rubrika: Rozhovory & portréty

Již počtvrté se Letní školy slovanských studií na Filozofické fakultě UK účastní i francouzský historik Alain Soubigou, který i díky svým pobytům v Praze napsal životopis T. G. Masaryka. Zajímalo nás, co přilákalo profesora pařížské Sorbonny, aby o prázdninách zasedl do školních lavic – a aby na letní škole sám vystoupil se zajímavou masarykovskou přednáškou.

Plánujete během svého pobytu ještě další přednášku?

V Regionálním muzeu v Jičíně se koná výstava o kutilství před rokem 1989 (pod názvem Udělej si sám! Domácí a kutilské výrobky před rokem 1989 ). V rámci této výstavy vystoupím 21. srpna s přednáškou „Masaryk, kutil filozofie?“. Myslím, že to může být dost zábavná přednáška, ale název má i své odůvodnění. Existují politické i filozofické důvody, proč si máme položit otázku, zda Masaryk byl nejen teoretik, intelektuál a filozof a zda jednal jako pragmatik a skutečný politik. Napsal „Pokus o konkrétní logiku“, měl tedy smysl pro konkrétní věci, a rád bych uvedl pár důkazů, že opravdu myslel konkrétně. Už samotný název jeho strany – Realistická – mluví sám za sebe.

Přednáška proběhne spíše jako happening, protože vyučování je sice zajímavé, ale zabírá hodně času.

Jako student letní školy určitě vnímáte rozdíly mezi univerzitami. Co vás na Karlově univerzitě zaujalo?

Pokud srovnám podmínky českých studentů s francouzskými v Paříži na Sorbonně, tak studenti na UK mají hodně výhod. Na začátku studijní dráhy musí udělat přijímací zkoušky. Je to hezký rituál, protože díky tomu univerzita může udělat selekci, aby studentů byl rozumný počet. Ve Francii je to z historických důvodů trochu jinak. Každý student, který udělá maturitu, má právo zapsat se na univerzitu. To v praxi znamená, že máme přespříliš studentů a až 60 procent studujících ve všech oborech opouští akademickou půdu během prvních dvou let.

Studenti v České republice sice mají nevýhodu přijímaček, ale zároveň získají záruku, že nebudou mít až takový problém najít místo v knihovně. Na francouzských univerzitách studenti musí někdy sedět na schodech, protože prostorové kapacity nejsou dostačující. To jsou podmínky, které si možná čeští studenti příliš neuvědomují. Vím, že i v Česku jsou problémy, ale jsou jiné.

Co je z vašeho pohledu na pražské letní škole pro zahraniční studenty atraktivní?

S letní školou jsou spojeny kulturní akce na nejvyšší úrovni – včera jsme navštívili Lány, je pro nás připraven výběr zajímavých filmů. Ostatní letní školy mají určitě také své výhody, ale ta pražská na Filozofické fakultě nabízí program opravdu na nejvyšší úrovni. Pokud mohu porovnávat v oboru, který znám, tedy v historii, máme přednášející světové kvality – jako je Miroslav Hroch nebo Zdeněk Zbořil. Jsou to výborní spolupracovníci letní školy a studenti mají opravdu kvalitní výuku.

Chystáte se vrátit i příští rok?

Z lingvistického hlediska by to bylo dobré, kdybych se vrátil, nejsem si ovšem jistý, že mám dostatek času trávit v Praze celý srpen. Ale už jen kvůli atmosféře, která tu panuje, by mi bylo líto, kdybych se sem nevrátil.