Proslov prorektora pro doktorské studium a akademické kvalifikace prof. PhDr. Ivana Jakubce, CSc., zakončení 55. běhu LŠSS

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přátelé, milí hosté!

Před měsícem, při slavnostním zahájení letošního 55. běhu Letní školy slovanských studií, bylo vysloveno přání, aby to byl běh po všech stránkách úspěšný a zdařilý. Jsem dnes upřímně rád, že se toto přání fakticky a ve všem podstatném splnilo.

V našem soudobém světě objektivně a nebývale roste význam vzdělanosti. Výsledky vědy a výzkumu ovlivňují život společnosti stále výrazněji. Není proto divu, že se rozšiřuje touha po poznání. Nezastupitelnou roli v jejím naplnění musí sehrát i světové univerzity. I Univerzita Karlova chce zůstat věrna své historické tradici jednoho z nejstarších center vzdělanosti v Evropě. Rozvíjí proto přátelské a partnerské styky s mnoha evropskými a světovými univerzitami. Pořádá každoročně nejrůznější vědecká setkání, konference a sympozia.

K významným mezinárodním univerzitním akcím nesporně patří i Letní škola slovanských studií, která se zavazující tradicí seznamuje evropskou a světovou slavistickou a bohemistickou veřejnost nejen s českým jazykem, ale také s českou literaturou, kulturou a historií a nabízí zahraničním účastníkům k posouzení a konfrontaci výsledky aktuálního stavu bádání, jichž bylo u nás dosaženo.

Mezi významné vědecké akce pořádané Univerzitou Karlovou v letošním roce se nesporně zařadilo i VI. mezinárodní sympozium o češtině v zahraničí, jehož se od 15. do 20. srpna 2011 zúčastnily na čtyři desítky předních bohemistů z mnoha zemí prakticky celého světa, aby si zde vyměnily své zkušenosti z výuky českého jazyka a české literatury. Za vedení Univerzity Karlovy mohu prohlásit, že si jejich práce nesmírně vážíme. Rád z tohoto místa děkuji všem organizátorům za bezchybnou organizaci a za vysokou odbornou úroveň, kterou toto sympozium nepochybně mělo. Děkuji rovněž všem organizátorům a lektorům letošního běhu Letní školy za hladký průběh školy a za osobní nasazení při výuce českého jazyka. 

Čeština je jazyk moderní a lingvisticky nesporně zajímavý. Byla v něm napsána i řada významných literárních děl, řada českých spisovatelů, kupříkladu bratři Čapkové, Jaroslav Seifert, Jaroslav Hašek, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig a řada dalších, bezesporu přispěli do pokladnice světové literatury. Totéž platí i o mnoha hudebnících i výtvarnících, jejichž mateřštinou byla čeština. Český jazyk je však ve světě málo frekventovaný a z hlediska gramatického systému je to jazyk značně obtížný. Tím více si vážíme těch, kteří se s naší mateřštinou chtějí seznámit a kteří její znalost šíří ve světě. Jsem přesvědčen, že i letošní běh přispěl k výchově nové generace zahraničních bohemistů. Neméně si ceníme těch, kteří znalostí a poznatků získaných u nás dále využívají při výuce češtiny a české literatury a historie v zahraničí, případně i v překladatelské práci. Univerzita Karlova a její Ústav bohemistických studií vás v tomto vašem úsilí budou vždy podporovat a já osobně vám přeji v tomto snažení plný úspěch.