7. října 2011

Jak zvládají životní a společenské otřesy Češi a jak Japonci?

7. 10. 2011, autor: Lucie Kettnerová, rubrika: i-Forum informuje

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého, Psychosociálním intervenčním týmem ČR a Spolkem krizovců a humanitářů pořádá mezioborovou konferenci, jejímž cílem je prozkoumat, které způsoby zvládání životních a společenských otřesů nabízí kultura japonská a které česká. Konference se uskuteční 14. října 2011 od 10 do 15 hod ve Velké posluchárně ETF UK v Černé ulici.

Konference „Bát se nebudeme: otřásání a trvání v kultuře japonské a české“ si dala za úkol nejen srovnat způsoby zvládání životních a společenských otřesů v Japonsku a Česku, ale také posílit připravenost na neštěstí a položit si otázku: co bychom světu řekli, kdyby se to stalo nám. Součástí setkání bude rovněž vyjádření pocty lidem, kteří v důsledku březnového japonského zemětřesení zahynuli, i těm, kteří nesou a pomáhají zvládat jeho důsledky.

Výňatek z programu:

Klimatické a náboženské zázemí japonských postojů

Prof. PhDr. Ludvík Armbruster SJ, Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Přednáška se zabývá vztahem Japonců k přírodě, vlivem šintoismu a buddhismu na jejich životní zaměření a zastaví se u jejich specifického žebříčku hodnot, na jehož vrcholku trůní zdvořilost. Dotkne se i nesouměrnosti japonské a evropské kulturní tradice, která se do poloviny 16. století po tisíc let vyvíjela bez jakéhokoli styku s Evropou.

Stres v jádře, jádro ve stresu

Ing. Dana Drábová, Ph.D., Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha

Na počátku nového tisíciletí se náš svět dramaticky mění. Pokrok se přijímá více méně jako samozřejmost, paradoxně jej však stále intenzivněji doprovází očekávání, že nebudeme vystavováni nedobrovolným rizikům.

Jak bychom se měli postavit k jaderné energii po havárii jaderné elektrárny Fukušima? Rozhodnutí, zda jádro má, nebo nemá být jedním ze způsobů, kterým budeme do budoucna zajišťovat pokrytí části našich energetických potřeb, rozhodně není přímočaré. Je založeno na hledání rovnováhy mezi bezpečností, náklady a společenskou přijatelností. V Evropě se momentálně vracíme o dvacet let nazpět a zatím převládají emoce.

Jaderný průmysl je sice stále přesvědčen o tom, že prokáže výhody a konkurenceschopnost nových jaderných bloků, avšak teprve uvidíme, zda uspěje.

Česká společnost, náboženství a katastrofy 20. století

Doc. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, Ph.D., Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, Sociologický ústav AV ČR, Praha

Budeme sledovat, jak se v rovině náboženství a hodnot české společnosti odrazily katastrofy a zlomové okamžiky dějin „krátkého“ 20. století: obě světové války, velká hospodářská krize, nástup komunistického režimu, pád „socialismu s lidskou tváří“ i „sametová revoluce“. Vedly tyto události ke společenské, nebo dokonce náboženské (sebe)reflexi, podnítily zájem o duchovní hodnoty a transcendenci v nejširším smyslu, nebo jen podtrhly a posílily materialistickou, konzumní a individualistickou orientaci většinové společnosti?

Pozvánka s úplným programem

Účast na konferenci je bezplatná.

Místo konání: Velká posluchárna Evangelické teologické fakulty UK, Černá 9, Praha 1

Kontaktní osoba: :

Kateřina Halfarová

e-mail:

mobilní telefon: 608 132 342

Moderátorka konference:

Bohumila Baštecká

e-mail:

mobilní telefon: 776 027 468