V archeologii ani v životě nejsou věci jen černé nebo bílé

9. 11. 2011, autor: P. K., rubrika: Rozhovory & portréty

Až do 80. let minulého století byly pasáže o Davidovi a Šalomounovi uznávány jako historie, ale nové školy z konce století přišly s tvrzením, že se jedná o mytologii. Podle nich David a Šalomoun nikdy neexistovali. Takže tu máme dva naprosto odlišné pohledy, říká v rozhovoru prof. Josef Garfinkel z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, pod jehož vedením se skupina pedagogů a studentů z Evangelické teologické fakulty UK podílela na mezinárodním archeologickém výzkumu lokality Chirbet Qeiyafa v Izraeli.

Motiv souboje Davida a Goliáše patří mezi častá témata výtvarného umění. Který obraz patří mezi vaše nejoblíbenější?

To je poměrně těžká otázka, protože výtvarných děl s tímto motivem je velké množství. Nejproslulejší je samozřejmě Michelangelův David, ale zvolil bych asi Caravaggiův obraz, kde David drží Goliášovu hlavu. Jedná se o velmi promyšlené dílo, kde je Goliášova hlava je portrétem autora. Caravaggio musel mít smysl pro humor, když se zobrazil jako Goliáš, a ne jako David. Nebral se tak vážně a to je důležité i ve vědě. Nemůžete se brát příliš vážně, musíte vědět, že i vy můžete udělat chybu. Chyby nedělají jen kolegové, a když toto pochopíte, má to pozitivní vliv i váš výzkum.

Jak se podařilo prokázat historickou postavu krále Davida?

V roce 1993 byla při archeologických vykopávkách objevena v severním Izraeli v Tel Dan stéla. Jejím autorem je aramejský král Chazael, který zmiňuje Davidovu dynastii. Od roku 1993 tedy máme vědecký důkaz, že král David existoval a založil dynastii. Takže již nikdo nemůže tvrdit, že David je mytologická postava. Mytologické paradigma se zhroutilo.

Dánští a angličtí minimalisté uznali krále Davida jako historickou postavu, ale tvrdili, že byl beduínským náčelníkem, který žil ve stanech. Díky mým vykopávkám máme z doby krále Davida urbanizované sídlo s opevněním, administrací a doklady písemností. Takže nelze tvrdit, že proces urbanizace začal až sto let po králi Davidovi, tj. až v devátém století před Kristem.

Výzkum, který vedete, posunul hranice znalostí o starověkém Judsku, ale ozvaly se i pochybovačné hlasy...

Deset dní po zveřejnění našich objevů z lokality Chirbet Qeiyafa se lidé začali ptát, jak víme, že to není pelištejské nebo kenáanské město. Myslím si, že máme čtyři důvody, proč si myslet, že se jedná o judské město. Zaprvé vykazuje lokalita typicky judské urbanistické plánování, tedy způsob výstavby opevnění a rozmístění domů. V tom se podobá dalším čtyřem místům v Judsku. Dále jsme při archeologických pracích našli tisíce zvířecích kostí, ale žádné prasečí, které se běžně vyskytují na pelištejských nebo kenáanských místech.

Podařilo se nám rovněž odkrýt tři kultické místnosti se stojícími kameny a kultickými nádobami, ale v tomto prostoru nebyl nalezen žádný artefakt s antropomorfním zobrazením. V kenáanských svatyních a pelištejských kultických místech se nachází mnoho takovýchto zobrazení, což znamená, že obyvatelé těchto lokalit nedodržovali druhé přikázání, zatímco v Chirbet Qeiyafa byl zákaz nezobrazovat dodržován, což se projevuje na anikonické podobě kultu. Čtvrtým důkazem o příslušnosti k judské kultuře byl nález hebrejského nápisu.

Podle čeho jste určili stáří nalezeného města?

Jestliže chcete určit, kdy žil král David, pak musíte dát vzorky nejlepší laboratoři na světě. Nemůžete použít dřevo, které může být o sto let starší, takže do laboratoře jsme poslali olivové pecky, které si nikdo sto let neschovává. Oxfordská laboratoř užívá akcelátor hmotností spektrometrie (AMS) a její předností je, že pro dataci nemusíte posílat velké množství vzorku.

V minulosti se často zneužívala archeologie a historie v národnostním boji. Máte pocit, že politici ji stále používají?

Nemyslím si, že by izraelští archeologové manipulovali s archeologií. Pokud by přijeli například Američané zkoumat lokality na Západním břehu, pak se jedná o výzkum minulosti, a nikoli o snahu podpořit něčí politiku. Nejsou to archeologové, kdo by používali archeologii pro politiku, ale politici. Lokalita Chirbet Qeiyafa, kterou zkoumám, se nachází asi dvacet pět kilometrů západně od Jeruzaléma v prostoru, který nikdo politicky nezpochybňuje, ale pokud politici využijí informace o nálezech, tak co s tím mohu dělat?