Ceny Josefa Hlávky jsou rozděleny

Mgr. Jana Bělochová, Právnická fakulta UK

Nedávno jsem v novinách četla článek o českém lékaři Bohdanu Pomahačovi, který provedl jako jeden z prvních na světě transplantaci obličeje. Stalo se tak v americkém Bostonu, kde se Pomahač po velmi krušných začátcích vypracoval na kapacitu ve svém oboru, v současné době zde Pomahač působí jako šéf popáleninové kliniky. Potěšilo mě, že jde právě o lékaře pocházejícího z naší země, který provádí tak náročné operace a dává druhou šanci lidem, kteří v ní už nedoufali.

Je nepochybné, že za dnešními Pomahačovými úspěchy leží léta dřiny a trpělivosti. Jak je ale vidět, vyplatilo se a plastická chirurgie se opět posunula o notný krok kupředu.

MUDr. Miroslava Čedíková, Lékařská fakulta Plzeň UK

Co mně ve světě vědy, potažmo v mém oboru udělalo poslední dobou radost? Na to pro mě není lehké odpovědět, snad i proto, že se v tomhle světě teprve „rozkoukávám“, že jsem v něm zatím příliš krátce. Co mě ale neobyčejně potěšilo jako vědce, ale hlavně jako člověka, bylo setkání s paní profesorkou Radanou Königovou, která je podle mého názoru nejvýznamnější ženou české medicíny 20. století. Proto pro mě bylo silným zážitkem, že jsem se s ní i mnoha jinými osobnostmi mohla osobně setkat na slavnostním předávání Cen Josefa Hlávky.

Mgr. Daniela Fornůsková Burská, Ph.D., 1. lékařská fakulta UK

Velmi mě potěšilo schválení a zahájení projektu Evropské unie ELI (Extreme Light Infrastructure), který je výsledkem spolupráce 40 výzkumných institucí ze 13 členských zemí a klade si za cíl vybudování nejmodernějšího laserového zařízení. Základ by měla tvořit tři vzájemně sdružená laserová centra, z nichž jedno bude umístěno v Dolních Břežanech. Pro Českou republiku je projekt zárukou přístupu k evropským prostředkům, skýtá velkou šanci významně pozvednout infrastrukturu pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti fyziky a materiálového inženýrství a je lákadlem pro špičkové vědce z celého světa. Osobně mě, z perspektivy molekulární a buněčné biologie, zaujal potenciál zařízení zlepšit techniky biomedicínského zobrazování, možnost zachytit nanometrové detaily přímo v živé buňce a s časovaným rozlišením sledovat odezvu buněk na různé vnitřní a vnější podněty.

Mgr. Lenka Kovářová, Ph.D., MBA, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK

V oblasti vědy, které se věnuji, mě nejvíce potěšilo společné úsilí FTVS UK a Českého olympijského výboru rozvíjet výzkum vrcholového a olympijského sportu. Česká republika po roce 1990 nechala tuto oblast bez podpory. Sama jsem jako bývalá reprezentantka ČR mohla často jen závidět zajištění a podporu v některých ostatních zemích. Měla jsem možnost v rámci řešení projektu GA UK navštívit obnovené laboratoře v Lipsku, kde se mj. připravuje i poslední vítěz OH v Pekingu v „mém“ triatlonu. Mezinárodní spolupráce s touto laboratoří ve mně vzbuzuje naději i srovnání. Vím, že na fakultě disponujeme kvalitními osobnostmi, a doufám, že jejich potenciál nebude zmařen nedostatečným financováním výzkumu v ČR a neexistencí zvláštního programu pro specifickou oblast sportu. Jsem proto ráda, že mohu pracovat na této žádoucí změně. Je pro mě velkou ctí zastupovat Fakultu tělesné výchovy a sportu i zájmy českých sportovců v rámci tohoto projektu.

RNDr. Milan Kožíšek, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK

Právě jsme se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR přestěhovali do zrekonstruovaných biochemických laboratoří. Toto nové kvalitní prostředí spolu s řadou nových přístrojů je příjemným zázemím pro vědeckou práci. Navíc v ústavu máme nově P3 virologickou laboratoř, která umožní ještě efektivnější práci na našich projektech než doposud.

Nedávno mi udělali velikou radost čeští vědci a pedagogové z Učené společnosti ČR, kteří svou iniciativou přiměli Ladislava Bátoru k rezignaci z vysoké funkce na ministerstvu školství. Byl to významný počin nejen pro instituci zodpovědnou za vzdělávání, nýbrž i pro celou občanskou společnost. Za to jim dodatečně děkuji.

Mgr. Tomáš Koblížek, Filozofická fakulta UK

V poslední době mě zaujalo vydání Benvenistových poznámek k básnickému jazyku – jedná se o několik set stran rukopisů, které vycházejí až 35 let po Benvenistově smrti. Zatím jsem pouze na začátku, ale už nyní se rýsují zajímavé paralely k Benvenistově obecné teorii jazyka. Vůbec teď se zájmem sleduji práci některých francouzských literárních vědců, kteří navazují na benvenistovskou lingvitiku – kupř. Gérard Dessons či Chloé Laplantine. Podle všeho se jedná o velmi svérázný proud myšlení, který stojí zcela vně kategorií jako strukturalismus, poststrukturalismus, fenomenologie, dekonstrukce. Mimo jiné se mi líbí, že se tu šetří velkými slovy. To v moderní teorii literatury není zas tak běžné.

Bc. Barbora Votavová, Fakulta sociálních věd UK

Samozřejmě mě těší veškerý pokrok ve vědě a výzkumu v oblastech, které zjednodušují, prodlužují či dokonce zachraňují život. Co se však týče věd sociálních, jsem přesvědčena o jejich nezbytné roli v politickými a ekonomickými zájmy nezatížené sociální kritice, která by měla implikovat orientaci na aktuální problémy současnosti. Proto mě potěšil například výzkum Swiss Federal Institute of Technology v Curychu, zveřejněný na webu New Scientist, dokládající kvantitativním způsobem to, čím protestující z hnutí Occupy Wall Street argumentovali zatím spíše pocitově – tedy centralizovanost, provázanost a tím i nestabilitu většiny globální ekonomické moci. Lokálně je pak důležité akcentovat například taková témata, na která se zaměřilo poslední (47:4) číslo sociologického časopisu – sociálně prostorové nerovnosti a život ve vyloučených lokalitách. Sociální věda by podle mého názoru měla zkrátka připravovat půdu těm, kdo chtějí společnost a svět skutečně změnit.