Zlaté pamětní medaile obdrželi spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Stránský

1. prosince 2011

1. 12. 2011, autor: Lucie Kettnerová, rubrika: i-Forum informuje

Na základě návrhu děkana Filozofické fakulty UK Michala Stehlíka udělil rektor UK Václav Hampl zlatou pamětní medaili Ivanu Klímovi a Jiřímu Stránskému. Oba spisovatelé toto nejvyšší univerzitní ocenění získali za dlouhodobou práci v čele českého PEN klubu a současně za trvalé zastávání a prosazování principů svobody a demokracie. Slavnostní předání se uskutečnilo 30. listopadu v reprezentačních prostorách Karolina.

Návrh byl podpořen také Ústavem české literatury a literární vědy, odborným pracovištěm FF UK. „Oba tvůrci ve svém díle předali české literatuře a kultuře nezpochybnitelné umělecké hodnoty, přičemž každý z nich svým a ojedinělým způsobem prokázal statečnost a obětavost a stal se vzorem občanského postoje, zastávaného v době nesvobody,“ uvedl ředitel ÚČLLV doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.

Ivan Klíma

V letech 1941–45 pobýval v koncentračním táboře Terezín. Vystudoval (1956) Filozofickou fakultu UK, studium zakončil diplomovou prací o Karlu Čapkovi. Po studiích krátce působil v redakci Květy, pak se stal redaktorem nakladatelství Čs. spisovatel. Od roku 1963 zástupce šéfredaktora Literárních novin, přejmenovaných později na Literární listy a Listy. V letech 1969–70 přednášel na Michiganské universitě Ann Arbor. Po návratu do ČSR zákaz publikace až do roku 1989. Od roku 1990 absolvoval řadu přednášek na universitách v USA, Kanadě, Novém Zélandu, v Německu atd. Na jaře 1997 hostující profesor v Berekeley, Kalifornie.

V letech 89–93 byl předsedou českého Penklubu, nyní zastává post místopředsedy. Byl členem Rady Státního fondu kultury, redakční rady Literárních novin, Správní rady AMU, Římského klubu, klubu Ambassador.

Jeho literární dílo bylo odměněno řadou cen, mimo jiné Mezinárodní cenou Franze Kafky (2002), cenou Karla Čapka (2010), cenou Magnesia Litera (2010). Roku 2002 obdržel od prezidenta republiky Medaili za zásluhy I. stupně.

Jiří Stránský

Studoval gymnázium, těsně před maturitou byl však ze školy z politických důvodů vyloučen. Živil se manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení. Prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů, v roce 1960 byl amnestován. Roku 1974 byl znovu odsouzen na tři a půl roku do vězení, ale podmíněně propuštěn po polovině trestu. Po návratu z vězení pracoval jako technik u Státního souboru písní a tanců až do roku 1990 a dále externě spolupracoval s filmem.

V roce 1990 se stal spisovatelem z povolání a zároveň přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a tuto funkci vykonával do roku 2006. V roce1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998.

Jiří Stránský je nositelem Ceny Egona Hostovského (1992), Masarykova vyznamenání za zásluhy, důstojníkem francouzského rytířského Řádu pro umění a literaturu (2002) a laureátem Ceny Karla Čapka pro rok 2006. V roce 2011 obdržel nejvyšší skautské ocenění – řád Stříbrného vlka.