2. 12. 2011, autor: Helena Stinglová, rubrika: i-Forum informuje

Vyzkoušet si přijímací test na Fakultu sociálních věd UK nebo si poslechnout přednášku MUDr. Tomáše Soukupa o výzkumu kmenových buněk si mohli zájemci na Dni vědy. Konal se 2. prosince na půdě Vysoké školy ekonomické. Vedle Univerzity Karlovy se na akci, která má popularizovat vědu a přilákat středoškoláky ke studiu, prezentovaly i další vysoké školy.

„Fakulta sociálních věd tu dnes zastupuje celou Univerzitu Karlovu. Formou letáčků, brožurek a prezentací představujeme jednotlivé instituty fakulty, studium a témata, která se tam probírají,“ řekl Jakub Černý z druhého ročníku oboru Žurnalistika na FSV, jenž v informačním stánku Univerzity Karlovy fakultu představoval.

Studenti Institutu mezinárodních studií na FSV na Dni vědy simulovali debatu republikánských kandidátů před primárními volbami v USA. Návštěvníci stánku FSV si mohli také zkusit vyplnit test znalostí aktuální světové politické situace.

Univerzita Karlova se prezentovala i prostřednictvím přednášek. Za Matematicko-fyzikální fakultu UK vystoupil Mgr. Michal Žák, Ph.D., který hovořil na téma Extrémní meteorologické jevy a možnosti jejich prognózy.

Posluchačům vysvětloval, jakým způsobem se dá odhadnout příchod bouře či tornáda. Meteorologové pozorují a vyhodnocují záznamy vesmírných družic, které sledují stav atmosféry nebo moří a oceánů a snímkují planetu. „Sledování sněhu v jedné sezoně, může pomoci při odhadování počasí v sezoně následující,“ vysvětlil Žák.

Kde přesně udeří bouře, je podle Žáka prakticky nemožné určit. „Víme, že se silná bouře vyskytne na území středních Čech. Už ale nevíme, jestli přijde do Kolína nebo do Kladna,“ podotkl.

Posluchače zajímalo, jak je to s výskytem tornád na území naší republiky. „Vyskytnou se tu tři až čtyři tornáda ročně. Ne všechna jsou však pozorována a zaznamenána. První tornádo zmínil už Kosmas. Tehdy řádilo na Vyšehradě,“ řekl Žák.

Univerzitu Karlovu reprezentoval také MUDr. Tomáš Soukup z královéhradecké Lékařské fakulty. Představil projekt výzkumu kmenových buněk, které by se mohly v budoucnu využívat k léčení vážných chorob, například roztroušené sklerózy. „Orientujeme se na přípravu buněk pro klinickou aplikaci do organismu,“ nastínil hlavní cíl svého výzkumného týmu.

„Kmenové buňky jsou velmi odolné a naprogramované tak, aby s námi přežily skutečně krušné chvíle,“ řekl doktor Soukup a popsal jejich obrovskou regenerační schopnost. „Můžeme vám v rámci výzkumu vaše kmenové buňky uchovat. Za třicet, čtyřicet let je můžete potřebovat,“ zdůraznil MUDr. Soukup.