Jak financovat vysoké školy? Měli bychom se inspirovat v Rakousku

30. 3. 2012; autor Helena Stinglová; rubrika: Téma

Detailní vhled do fungování jedné z nejstarších vysokých škol světa – Cambridgeské univerzity – nabídl zájemcům ve své přednášce prof. Ing. Rudolf Haňka, MA, Ph.D., FEng. Někdejší přednášející z Cambridge a předseda Rady pro reformu vysokých škol ČR vystoupil ve čtvrtek 29. března vpodvečer na Filozofické fakultě UK.

Profesor Haňka, který dlouhodobě pobývá ve Velké Británii, posluchačům velmi podrobně popsal fungování akademické obce britské univerzity i systém jejího financování.

„Cambridge je v podstatě soukromá vysoká škola. Nejvyšší částky ze státního rozpočtu získávala okolo roku 1990, kdy jí šlo z veřejných zdrojů 85 procent jejích příjmů,“ vysvětloval profesor Haňka. „Od té doby však příjmy ze státního rozpočtu klesají a klesají. Vláda Margaret Thatcherové zavedla to, že každý rok klesnou o pět procent,“ nastínil zákulisí financování Cambridge.

Právě v den, kdy profesor Haňka přednášel na Univerzitě Karlově, padlo ve Velké Británii rozhodnutí, že v akademickém roce 2012/2013 získá Cambridge z veřejných zdrojů jen osmnáct procent svých příjmů. „Dnes získáváme zhruba třicet procent. Tento pokles budeme muset zřejmě vyrovnat vyšším školným,“ zamýšlel se profesor Haňka, který měl v minulosti přímo na starosti péči o finance britské univerzity.

Roční rozpočet Cambridge je zhruba 22,8 miliardy korun, univerzitu navštěvuje 18 tisíc studentů. Naproti tomu na Univerzitu Karlovu chodí na 50 tisíc studentů, její příjmy však činí zhruba jen 8 miliard korun ročně. Právě o možných způsobech financování tuzemských vysokých škol se po Haňkově přednášce strhla vášnivá debata, které se zúčastnil i prorektor prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. Jasnou odpověď na to, jak nastavit financování škol, však diskutující nenašli. Profesor Haňka radil, aby se Česká republika inspirovala systémem rakouským, ke kterému má společensky a kulturně daleko blíž než třeba právě k britskému.