Vzhůru na skály! Důležité je mít správného parťáka na druhém konci lana

10. 4. 2012; autor: Helena Stinglová, foto: Milan Mahovský; rubrika: i-Forum informuje

„Horolezci, horolezkyně, horolezčata…“ Známou písničku Banjo Bandu Ivana Mládka si mohou pobrukovat desítky studentů a příznivců horolezeckého oddílu Přírodovědecké fakulty UK. Sdružení patří mezi nejstarší podobné spolky v republice a přihlásit se do něj mohou nejenom studenti UK – je otevřené pro každého, kdo se na svět rád dívá z výšky.

„Jsou u nás lidi třeba z práv nebo medicíny a docela dost jich přišlo také z ČVUT. V oddílu je ale stejně nejvíc přírodovědců, asi mají k horolezectví nějak blíž,“ usmívá se předseda oddílu Milan Mahovský a připomíná, že klub má za sebou už čtyřicetiletou historii.

Členové oddílu se scházejí několikrát týdně na nepovinných trénincích. „V pondělí je posilovna a sauna v Hostivaři ve Sportovním centru UK. Každé úterý chodíme lézt na indoorové stěny. Místa ale každý týden měníme, pohybujeme se někde mezi Smíchovem a Holešovicemi. Kdo má chuť, tak si ještě ve čtvrtek může přijít zahrát fotbal do tělocvičny na koleji Budeč, chodí se také lézt na stěnu na Smíchov,“ vyjmenovává nabitý týdenní program předseda Mahovský.

O víkendech se k tomu přidávají výjezdy do terénu. V České republice jsou skvělé podmínky pro lezení v Českém ráji, Českém Švýcarsku, Adršpašských skalách nebo na Teplicku. „Oddíl má teď zhruba 80 členů, okolo třiceti čtyřiceti lidí je hodně aktivních. Každý víkend někam jezdí. Když má někdo volné místo v autě a chce přibrat lidi, napíše to do naší e-mailové konference. Zájemci se pak k dotyčnému mohou přidat a vyrazí společně. Každý si to organizuje sám,“ vysvětluje Mahovský. A nejezdí se jenom na skály, v zimě vedou lyže. „Máme mezi sebou i lidi, kteří jezdí na tzv. bouldering, což je lezení bez lana. Populární je také lezení v ledu. V Čechách pro to ale není moc terén. Ledopády tady moc nenatékají,“ podotýká.

V letním období čeští horolezci s oblibou zdolávají také vršky italských či švýcarských Alp, kde není takové horko jako na českých stěnách. „Loni jsem byl na měsíc lézt až ve Spojených státech,“ vzpomíná na své dobrodružství vedoucí oddílu.

Do oddílu může podle Mahovského vstoupit každý, kdo má chuť se tomuto sportu věnovat. Studium na UK není podmínkou. „Přihlásit se může i člověk bez jakýchkoliv zkušeností. V posilovně mu poradím, jak správně trénovat. Když přijde na stěnu, dostane ho na starost zkušený lezec a vše ho naučí,“ přikyvuje Mahovský. „Pokud máte zkušeného lezeckého partnera na tom správném konci lana, nemůže se vám nic stát,“ zdůrazňuje.