24. 4. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: i-Forum informuje

Kam půjdou tisíce absolventů právnických škol, které každý rok vychrlí tuzemské vysoké školy? Tato otázka rezonovala debatou o budoucnosti právnického vzdělání, jež se uskutečnila 23. dubna na Právnické fakultě UK. Na pozvání studentského spolku ELSA na ní vystoupili děkan PF UK prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., předseda pracovní skupiny pro právo a bezpečnostní obory Akreditační komise ČR prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc., místopředseda České advokátní komory JUDr. Petr Poledník a zástupce advokátní kanceláře Clifford Chance JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D.

Děkan fakulty poukázal na často zmiňovaný fakt, že je na českých vysokých školách, včetně právnických fakult, příliš mnoho studentů. Právě z toho důvodu podle profesora Gerlocha klesá kvalita absolventů. „Převažuje pasivní forma výuky. Studenti očekávají nejen na přednáškách, ale už i na seminářích, že před nimi budou vyučující předvádět nějaké kejkle. Tak by to ale vypadat nemělo,“ volal profesor Gerloch po větší aktivitě a zápalu studentů.

„Když to srovnáme třeba s lékařskými fakultami, je naše fakulta málo náročná. Říká se, že kdo sem udělá přijímací řízení, tak i dostuduje. To ale není správné a musí se to změnit,“ plánuje děkan. Jako jeden z hlavních problémů je podle profesora Gerlocha nastavení způsobu financování tuzemských vysokých škol. „Pokud bude stát školy financovat nikoliv podle počtu studentů, ale podle kvality školy, budeme pokračovat ve snižování počtu studentů,“ naznačil, jakým směrem by se vysoké školy obecně měly ubírat.

Na druhou stranu však poukázal na to, že absolventi Právnické fakulty UK jsou velmi úspěšní na pracovním trhu. „Jsme na tom nejlépe ze všech právnických fakult v České republice. Za loňský rok jsme měli jen jedno procento nezaměstnaných absolventů,“ pochvaloval si dobré výsledky svých studentů profesor Gerloch.

Profesor Bakeš poukazoval na to, jak je výuka práva lákavým oborem pro soukromé investory. „Po roce 1989 se začalo s nezřízeným zřizováním soukromých vysokých škol. Dnes jich máme v České republice přes čtyřicet, z nichž velká řada má zájem o vyučování práva. Beru to jako zásluhu, že se mi je za šest let, co jsem v akreditační komisi, podařilo udržet v mezích. Byly zřízeny jako školy nabízející bakalářské obory. Zatím ani jedna z nich navazující magisterské obory práv nemá. Jsou tu jen dvě, které nabízejí navazující veřejnou správu,“ vysvětlil profesor Bakeš.

K tomu, že klesá vzdělanostní úroveň absolventů právnických škol, si přisadil i místopředseda České advokátní komory Petr Poledník. „Ze svých zkušeností v advokacii mám dojem, že se úroveň vzdělání snižuje. Až do roku 1948 byl právník symbolem univerzálního vzdělance, který si četl Ovidia v latině, to už dnes dávno neplatí,“ povzdychl si.

Doktor Poledník je členem advokátní zkušební komise. Právě i na výsledcích advokátních zkoušek je podle něj v poslední době vidět klesající úroveň absolventů. V těchto dnech se proto komise zabývá tím, jak by měly zkoušky do budoucna vypadat.

Doktor Poledník upozornil také na to, že velká většina absolventů právnických fakult stojí o to, stát se advokátem, jejich trh však začíná být přeplněn a těžko hledají uplatnění.

Advokát Tomáš Richter se zamýšlel nad prestižností právnického povolání a poukazoval na to, že většina lidí si volí tento obor nejspíš s vidinou budoucích vysokých příjmů. Doktor Richter dával za příklad model Spojených států, kde řada skvělých právníků neodejde do praxe „vydělávat velké peníze na Wall Street“, ale zůstane na univerzitách bádat a vyučovat. Profesor Gerloch reagoval tím, že u nás je běžné, že vynikající právníci se věnují jak praxi, tak i výuce na vysokých školách.

V následné diskusi se jeden ze studentů tázal, zda by se neměla změnit forma zkoušení. „Když si člověk při zkoušení vytáhne dvě otázky z několika desítek témat, nemůže jasně prokázat, že je ke zkoušce dobře připraven,“ podotkl student. Profesor Gerloch odvětil s odvoláním na svá předešlá slova, že jakmile bude v ročníku méně studentů, může se změnit forma zkoušení. Profesor Bakeš zase namítl to, že se o formě zkoušení se studenty debatuje neustále a najít jedno nejlepší řešení prakticky není možné.