15. května 2012
Profesor Stefano Zamagni
Profesor Stefano Zamagni se narodil v roce 1943 v Rimini /Itálie/. Ekonomii studoval na Katolické Univerzitě v Milánu, kde také začal učit jako asistent. Ve studiích pak pokračoval na Oxford University ve Velké Británii. Poté jeho pedagogická činnost pokračovala na Univerzitě v Parmě, a na pobočce John Hopkins University v Itálii. V roce 1979 byl jmenován řádným profesorem ekonomie na nejstarší evropské univerzitě v Boloni. Tato univerzita se pak jako alma mater stala na více než 30 let místem, kde vědecká a pedagogická činnost profesora Zamagniho došla největšího uznání, a kde je aktivně činný dodnes. Během profesní kariéry zastával profesor Zamagni i řadu akademických funkcí, v letech devadesátých jako viceprezident Italské ekonomické asociace a jako děkan Fakulty ekonomie. Jako visiting profesor působil profesor Zamagni také dvě desetiletí na Bocconi Univerzitě v Miláně.
Profesor Zamagni patří mezi přední evropské ekonomy. Je autorem či spoluautorem 17 knih a podílel se na edicích dalších 30 knih. Jeho výzkumný záběr je velmi široký a zahrnuje kromě klasických oborů mikro-makro a mezinárodní ekonomie i velice specifické průniky ekonomie s ostatními disciplinami pěstovanými na fakultách sociálních a humanitních věd, zejména v jejich etické dimenzi, včetně perspektivy sociálního učení katolické církve.
Výjimečné postavení v díle profesora Zamagniho zaujímají dějiny ekonomického myšlení, a jeho působení v poradním orgánu Centra pro Historii ekonomie při King´s College na Cambridge University. Jeho „History of Economic Thought“ /spolu s E.Screpantim/, vyšla již ve dvou vydáních a byla přeložena do několika dalších jazyků. Hluboká znalost ekonomických teorií přinesla profesoru Zamagnimu uznání mezinárodní ekonomické obce za jeho studii o poučení z krize a varování do budoucna, publikovanou v „International Review of Economics“ /2009/.
Profesor Stefano Zamagni svým dílem přispívá k proměně paradigmatu ekonomické teorie, je průkopníkem nové, lidštější ekonomie, jež dává naději na návrat důvěry, jejíž nedostatečnost všichni tak bolestně pociťujeme.