+340 let

Jan Marcus Marci z Kronlandu, 13. 6. 1595, Lanškroun – 10. 4. 1667, Praha. Lékař, přírodovědec a filosof,  od roku 1636 profesor lékařské praxe na LF. Nejvýznamnější český přírodovědec 17. století evropské úrovně, první český fyzik. Jako první dospěl k řadě objevů, které jsou spojovány s jinými vědci. Zakladatel spektroskopie, jeden ze spoluzakladatelů embryologie.Teorií epilepsie  a fyziologických základů psychologie anticipoval 19. století. Autor díla Thaurnantias: Liber de arcu coelesti deque colorurn apparentiurn natura ortu et causis, 1648.

+340 let

Rodrigo de Arriaga, 17. 1. 1592, Logro?o – 7. 4. 1667, Praha. Teolog a filosof, od roku 1654 profesor teologie na TF. Významný myslitel 17. století, jeden z  nejvýznamnějších představitelů jezuitské filosofie. Autor děl Cursus philosophicus, 1632 a Disputationes theologicae I- VIII, 1643-1655.

+ 40 let

Jaroslav Heyrovský, 20. 12. 1890, Praha -  27. 3. 1967, Praha. Fyzikální chemik, od roku 1926 ř. profesor fyzikální chemie na PřF. Zakladatel české elektrochemické školy.Tvůrce polarografie, metody elektrochemické kvantitativní a kvalitativní analýzy (1922), spoluvynálezce polarografu (1925). Autor Použití polarografické methody v praktické chemii, 1930. Nositel Nobelovy ceny za chemii, 1959. Člen KČSN,1932, ČAVU, 1938 a ČSAV, 1952.

+ 120 let

Ferdinand Karl Arlt, 18. 4. 1812, Horní Krupka – 7. 3. 1887, Vídeň. Lékař, v letech 1849-1856 ř. profesor očního lékařství na LF. Jako první v Rakousku přednášel ušní lékařství, spoluzakladatel očního lékařství. Zavedl stupnici písmen pro určení zrakové ostrosti. Autor průlomového díla Die Krankheiten des Auges I-III, 1851-1856.

+ 30 let

Jan Patočka, 1. 6. 1907, Turnov – 13. 3. 1977, Praha. Filosof, v letech 1968-1972 ř. profesor filosofie na FF. Vytvořil vlastní verzi fenomenologie.Výrazně ovlivnil myšlení českého disentu, jeden z prvních tří  mluvčích Charty 77. Zemřel po výslechu STB. Autor Přirozeného světa jako filosofického problému, 1936 a Kacířských esejí o filosofii dějin, 1975.

+170 let

Jan Melič, 7. 5. 1763, Praha – 28. 2. 1837, Vídeň. Lékař, od roku 1792 veřejný profesor praktického porodnictví na LF. Průkopník zdravotnické statistiky, nemocenského pojištění a organizace zdravotnické péče pro nemajetné. Autor díla Abhandlung von dem Nutzen der genauen und gründlichen Kenntnis der Geburtshülfe für die Heb-Weiber und Kinderärzte, 1793.

+ 60 let

Břetislav Foustka, 5. 2. 1862, Trpín – 22. 2. 1947, Poděbrady. Sociolog, od roku 1919 první  ř. profesor sociologie a filosofie na FF.  Jeden ze spolutvůrců české sociologie, předchůdce české empirické sociologie. Autor Sociální politiky, 1911 a Sociologie v moderním životě, 1928. Člen ČAVU, 1932.

+75 let

Čeněk Zíbrt, 12. 10. 1864, Kostelec nad Vltavou - 14. 2. 1932, Praha. Kulturní historik, etnolog, bibliograf, od roku 1901 mř. profesor všeobecné kulturní historie na FF. Jeden ze zakladatelů české kulturní historie. Spoluzakladatel Českého lidu. Autor Veselých chvil v životě lidu českého, 1950 a Bibliografie české historie I-V, 1900-1912.

*230 let

6. 2. 1777 byla založena Veřejná  a univerzitní knihovna se sídlem v Klementinu, dnešní Národní knihovna v Praze.

*140 let

Otakar Kukula, 2. 2. 1867, Jičín – 11. 8. 1925, Jeseník. Lékař, od roku 1904 ř. profesor chirurgie na LF. Spoluzakladatel české moderní chirurgie, zvláště břišní a močových cest. Vyvinul vlastní diagnostické a chirurgické postupy. Autor díla Pathologie a therapie zánětů červů, 1913. Člen ČAVU, 1924.

+70 let

Josef Pekař, 12. 4. 1870, Malý Rohozec - 23. 1. 1937, Praha. Historik, od roku 1905 ř. profesor rakouských dějin, od roku 1918 českých dějin na FF. Čelný představitel Gollovy školy, prosazoval nové pohledy na české dějiny a jejich hodnocení. Autor Smyslu českých dějin, 1929. Člen ČAVU, 1916 a KČSN, 1931.

*160 let

Josef Ladislav Píč, 19. 1. 1847, Mšeno – 19. 12. 1911, Praha. Historik a archeolog,  od roku 1905 mř. profesor rakouských a slovanských dějin na FF. Spoluzakladatel české archeologie. Autor díla Starožitnosti země české I-III, 1899-1909. Člen ČAVU, 1909.

+30 let

Jan Wolf, 13. 5. 1894, Nový Bydžov - 10. 1. 1977, Praha. Lékař, od roku 1938 ř. profesor histologie a embryologie na LF. Zakladatel nového oboru plastické histologie. Autor Mikroskopické techniky optické i elektronové pro biologické účely, 1954 a Histologie, 1966. Člen ČSAV, 1952.

*160 let

Otakar Hostinský, 2. 1. 1847, Martiněves – 19. 1. 1910, Praha. Estetik, muzikolog a teoretik výtvarného umění, od roku 1892 ř. profesor estetiky na FF. Zakladatel české moderní hudební vědy a estetiky, vytvořil obecnou teorii umění. Autor Umění a společnosti, 1907 a libreta k opeře Nevěsta messinská. Člen ČAVU, 1902 a KČSN, 1903.

*110 let

Jan Bělehrádek, 18.12. 1896, Praha - 8. 5. 1980, Londýn. Lékař, biolog, od roku 1934 ř. profesor obecné biologie na LF. Člen protinacistického odboje. V letech 1945-1948 poslanec NS, 1949 odešel do exilu. Objevil vliv katabolitů  na podněcování  anabolismu, rozpracoval holistickou koncepci obecné biologie. Autor Obecné biologie I, 1934.

* 450 let

Jan Jesenský (Ioannes Jessenius de Magna Jessen), 27. 12. 1556, Vratislav – 21. 6. 1621, Praha. Lékař, filosof a politik, v letech 1617-1620 rektor UK, od roku 1618 profesor historie na FF. Provedl první veřejnou pitvu v Praze. Popraven za účast  v českém stavovském povstání. Autor Anatomiae Pragae anno 1600 abs se solemniter administrarae historia, 1601.

*190 let

August Wilhelm Ambros, 17. 11. 1816, Mýto u Prahy – 28. 6. 1876, Vídeň. Právník, skladatel a muzikolog, v letech 1869-1872 mř. profesor dějin a teorie hudby na FF. Autor opery Břetislav a Jitka (neprovozována) a  objevného díla Geschichte der Muzik I-V, 1862-1881.

*140 let

Rudolf Kimla, 8. 12. 1866, Praha  - 13. 2. 1950, Praha. Lékař od  roku 1911 ř. profesor patologické anatomie a histologie na LF,  od roku 1919 všeobecné a pokusné patologie, od roku 1925 ř. profesor patologické anatomie. Založil  školu experimentální patologie. Zabýval se zvláště studiem tuberkulózy a nádorových onemocnění. Autor Změny reaktibility organismu na podněty pathogenní a jejího významu, 1927.

*465 let

Martin Bacháček z Neuměřic, ?.11. 1541, Neuměřice – ?17. 2. 1612, Praha. Matematik, astronom a pedagog, od roku 1582 profesor  na FF. Usiloval o udržení úrovně univerzity, zasloužil se o dobudování a rozvoj univerzitní sítě městských škol v Čechách a na Moravě. Je považován za předchůdce Jana Amose Komenského. Autor díla Classes quinque in academia Pragensi pro pueris et adolescentibus erectae,1609.

*140 let

František Hájek, 30. 11. 1866, Čertyně – 15. 3. 1962, Praha. Lékař, od roku 1937 ř. profesor soudního lékařství na LF. Zakladatel a průkopník českého moderního soudního lékařství.Autor (spolu s Z. Myslivečkem) Soudního lékařství I-III, 1935-1936.

* 265

František Antonín Leonard Herget, 6. 11. 1741, Andělská Hora – 1. 10. 1800, Praha. Inženýr, od roku 1767 profesor inženýrství  na stavovské inženýrské katedře v Praze,  od roku 1784  profesor praktické matematiky na FF, od roku 1787, po připojení inženýrské katedry k FF, profesor inženýrských věd.. Na UK budoval inženýrskou školu, základ pozdější české polytechniky. Významný technik, dal zbořit Kapli Betlémskou.

Křišťan z Prachatic, okolo 1366, Prachatice – 4.(?) 9. 1439, Praha. Teolog, astronom a matematik,  lékař a botanik, od roku 1392 profesor matematiky a hvězdářství na FF, vyučoval  na LF. V letech 1437-1439 administrátor kališnické církve. Průkopník v zavádění češtiny do lékařské literatury. Autor děl De composicione astrolabii, De usu astrolabii, 1407, rozšířených po celé tehdejší Evropě, a Lékařských knížek, vydávaných ještě v 16. století.

+ 80 let

Rudolf Jedlička, 20. 2. 1869, Lysá nad Labem – 26. 10. 1926, Nový Svět. Lékař a humanista, od roku 1921 ř. profesor chirurgie, později i rentgenologie na LF. Zakladatel české rentgenologie, radiologie, léčebné rehabilitace, průkopník těchto oborů  v celé střední Evropě. V roce 1912 založil Pražské sanatorium a ústav pro léčbu a výchovů mrzáků, později Jedličkův ústav, 1915 školu pro válečné invalidy. Autor díla Zur operativen Behandlung des chronischen Magengeschwüres und dessen Begleiterscheinungen, 1904.

*160 let

Jiří Pražák, 16. 10. 1846, Loket –  29. 3. 1905, Praha. Právník, od roku 1884 ř. profesor veřejného práva na PF. Zakladatelská osobnost českého veřejného práva. Autor Rakouského práva ústavního I-IV, 1895-1899, Rakouského práva veřejného I-II, 1895 – 1906 a Rakouského práva správního I-II, 1905-1906. Člen ČAVU, 1890.

* 490 let

Matouš Kolín z Chotěřiny, 1516, Kouřim – 4. 6. 1566, Praha. Humanista, pedagog a básník,  v letech 1541-1558 profesor řeckého jazyka a latinské literatury na UK. První vykladač Homéra na pražské univerzitě, překladatel Husových spisů do latiny. Autor díla Elementarius libellus in lingua Latina et Boemica pro novellis scholasticis, 1550.

*225 let

Bernard Bolzano, 5. 10. 1781, Praha – 18. 12. 1848, Praha. Matematik, logik a filosof, v letech 1805-1819 profesor náboženské vědy na FF. Patřil mezi nejvýznamnější matematiky 19. století, jeden z myšlenkových připravovatelů revoluce r. 1848. Jako filosof ovlivnil Brentanovu a Husserlovu filosofii i Pražský lingvistický kroužek. Autor  Paradoxien des Unendlichen, 1851, které ovlivnilo tvůrce teorie množin G. Cantora, a  děl Wissenschaftslehre I-IV, 1837 a  O nejlepším státě, 1934. Člen KČSN, 1815.

+550

Jan Ondřejův, zvaný Šindel, c.1375, Hradec Králové – c.1456. Polyhistor; matematik, astronom, lékař, od roku 1399 profesor na UK. Osobní lékař Václava IV. a císaře Zikmunda. Současníky považován za jednoho z nejvzdělanějších Evropanů. Vypočítal a navrhl pražský staroměstský orloj z roku 1410. Autor astronomických tabulek používaných i

+ 50 let

Albert Pražák, 11. 6. 1880, Chroustovice  – 19. 9. 1956, Praha. Literární historik, od roku 1933 ř. profesor  dějin české literatury na FF. Za nacistické okupace spolupracoval s domácím odbojem,  v květnu 1945 předseda  České národní rady. Autor Českého obrození, 1948 a Dějin slovenské literatury, 1950. Člen ČAVU, 1938 a KČSN, 1945.

+ 135 let

Jan Erazim Vocel, 23. 8. 1802, Kutná Hora – 16. 9. 1871, Praha. Archeolog, kulturní historik, básník, od roku 1862 ř. profesor archeologie, dějin umění a české literatury na FF. Zakladatel české archeologie. Průkopník použití chemické analýzy pro určení stáří bronzových předmětů, založil Památky archeologické. Autor Pravěku země české I-II, 1866-1868. Člen KČSN, 1846.

640  let

Roku 1366 je  poprvé  zmíněno jméno rektora Univerzity Karlovy - studenta práv Jindřicha z Etwatu.

+550 let

Petr Payne, zvaný Engliš, asi 1380, Anglie – 1. 9. 1456, Praha. Teolog, náboženský reformátor, husitský diplomat. Profesor na univerzitě v  Oxfordu, stoupenec J. Wyclifa, od  roku 1417 na UK. Na koncilu v Basileji  se  v roce1433 podílel na obhajobě husitského  programu čtyř artikulů pražských. Autor díla De necessitate absoluta eveniencium, okolo 1420.

620 let

V roce 1386 předal Václav IV. první, profesorské Karlově koleji, založené Karlem IV. 30. července. 1366, nové sídlo. Pro  univerzitní potřeby přestavěný a rozšířený gotický palác rodu Rotlevů se stal centrem a symbolem Univerzity Karlovy.  Národní kulturní památka Karolinum  je nejstarší univerzitní,kontinuálně využívaná, budova pevninské Evropy.

*130 let

František Slavík, 18. 8. 1876, Kutná Hora – 27. 1. 1957, Praha. Mineralog, petrograf, geolog, od roku 1916 ř. profesor mineralogie na FF, od roku 1920 na PřF. Zakladatel české geochemické školy. Účastník protinacistického odboje, v letech 1943-1945 vězněn v koncentračních táborech. Autor Úvodu do speciální mineralogie, 1936 a Vzniku a výskytu nerostů, 1952. Člen ČAVU, 1922 a KČSN, 1923, akademik ČSAV, 1952.

Jiří Přenosil, AUK

+65 let

Jindřich Matiegka, 31. 3. 1862, Benešov –  4. 8. 1941, Mělník. Lékař, antropolog, od roku 1918  ř. profesor antropologie a demografie na FF, od roku 1920 na PřF, zakladatel moderní české antropologie a demografie (zvláště paleodemografie), jeden ze zakladatelů moderní antropologie vůbec.

* 240

František Xaver Němeček, 24. 7. 1766, Sadská – 19. 3. 1849, Vídeň. Filozof, pedagog, hudební kritik. V letech 1802-1820 profesor praktické a teoretické filozofie na FF. První životopisec W. A. Mozarta, vychovatel jeho synů. Autor díla Leben des k. k. Kapellmeisters Wolfgang Gottlieb Mozart, 1798.

J. Přenosil,  AUK

*130 let

Kamil Krofta, 17. 7. 1876, Plzeň – 16. 8. 1945, Vráž. Historik, diplomat a politik, žák J. Golla. Od roku 1919 ř. profesor českých dějin na FF a diplomat, v letech 1936-1938 ministr zahraničních věcí. Za nacistické okupace člen domácího odboje, v roce 1944 zatčen, zemřel na následky věznění. Editor díla Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia V, 1-2, 1903-1905 a autor Dějin selského stavu, 1949. Člen ČAVU, 1932 a KČSN, 1938.

*160 let

Jaroslav Goll, 14. 7. 1846, Chlumec nad Cidlinou - 8. 7. 1929, Praha. Historik, od roku 1885 ř. profesor všeobecného dějepisu na FF. Jeden ze zakladatelů moderní české historiografie, vytvořil pozitivistickou historickou školu.V roce 1895 spoluzaložil Český časopis historický. Autor díla Čechy a Prusy ve středověku, 1897. Člen KČSN, 1902 a ČAVU, 1907.

*180 let

Vilém Petters, 6. 7. 1826, Blatná – 29. 7. 1875, Praha. Lékař, od roku 1864 mř. profesor kožních nemocí a syfilidologie na LF. Jeho objev acetonurie při cukrovce zahájil výzkum autointoxikací. Autor práce Untersuchung über die Honigharnruhr, 1857. Spoluzakladatel Spolku českých lékařů.

Karlova univerzita se krátce po svém vzniku stala významnou politickou silou, řekl v pořadu Českého rozhlasu Leonardo historik profesor Petr Čornej.

Na domě, kde strávil téměř dvacet let života, bude zítra odhalena pamětní deska jednoho z nevjýznamnějších českých husitologů Františka Bartoše. Vedle mnoha zajímavých prací, které publikoval, stojí za pozornost i jeho životní příběh.

"..Karlův zájem o neobvyklé, nadčasové veřejné úkoly, jakým byly fungující transevropské silniční a vodní komunikace, anebo univerzity, ostře kontrastuje s banálními úkoly, jimž se museli povětšinou ve veřejné správě věnovat Karlovi předchůdci na českém královském trůně."

Karel IV. byl v divácké televizní anketě zvolen největším Čechem historie. Letošní rok je ale s osobností Karla IV. spojen především 650. výročím jeho korunovace na římského císaře. iForum vám přináší další ze série článků o osobnosti, která dala vzniknout naší alma mater.

Jednání společného říšského a českého sněmu, který se konal v sídelním městě římského a českého krále Karla Lucemburského Praze, bylo uzavřeno 7. dubna 1348. Shromáždění zástupci říšské a české šlechty se stali svědky vydání souboru privilegií, jimiž král potvrzoval starší výsady českého státu, upravoval jeho státoprávní postavení v rámci římsko německé říše a vytvářel budoucí koncepci českého státu jako „zemí české Koruny“. Jediná z listin vydaných téhož dne se netýkala státoprávního postavení Čech – zakládací listina pražské univerzity.

†60 let

Josef Šusta, 19. 2. 1874, Třeboň - 27. 5. 1945, Praha. Historik, od roku 1910 ř. profesor všeobecných dějin na FF, v letech 1920-1921 ministr školství a národní osvěty. V roce 1945 nespravedlivě obviněn z kolaborace, spáchal sebevraždu.

*630 let

Jan Ondřejův, zvaný Šindel (Joannes de Praga), 1375 ?, Hradec Králové - 1456 ?. Polyhistor; matematik, astronom, lékař, v roce 1395 mistr svobodných umění na UK. Současníky považován za jednoho z nejvzdělanějších Evropanů. Vypočítal a navrhl pražský staroměstský orloj z roku 1410. Autor astronomických tabulek používaných ještě Tychonem Brahe.

* 135 let

Otakar Kádner, 11. 5. 1870, Úhonice - 6. 5. 1936, Praha. Pedagog, od roku 1919 ř. profesor pedagogiky na FF. Spoluzakladatel moderní české pedagogiky. Autor Základů obecné pedagogiky I-III, 1925-1926. Člen ČAVU, 1926.

†25 let

Jan Bělehrádek, 18.12. 1896, Praha - 8. 5. 1980, Londýn. Lékař, biolog, od roku 1934 ř. profesor lékařské biologie na LF. Člen protinacistického odboje. V letech 1945-1948 poslanec v NS, 1949 odešel do exilu. Rozpracoval holistickou koncepci obecné biologie. Autor Obecné biologie I, 1934.

†140 let

Eduard Kratzmann, 21. 5. 1810, Chrastava - 29. 4. 1865, Teplice-Šanov. Lékař, v letech 1842-1844 docent na LF. V roce 1842 z vlastních prostředků založil první dětskou nemocnici v českých zemích.

* 150 let

Josef Zubatý, 20. 4. 1855, Praha - 21. 3. 1931, Praha. Jazykovědec, od roku 1896 ř. profesor staroindické filologie a srovnávacího jazykozpytu na FF. Průkopník české indologie, první český sanskrtista. Autor Studií a článků I-II, 1945-1954. Člen ČAVU, 1908 a KČSN, 1909.

U příležitosi 650. výročí korunovace Karla IV. římským císařem pro vás iForum připravilo ve spolupráci s týdeníkem Veřejná správa sérii článků k této zásadní historické události. Jako první vás do 14. století zavede Prof. ThDr. Zdeněk Kučera z Husitské teologické fakulty UK.

†60 let

Vilém Mathesius, 3. 8. 1882, Pardubice – 12. 4. 1945, Praha. Bratr Bohumila M. Literární vědec a historik, od roku 1919 ř. profesor anglického jazyka a literatury na FF. Zakladatel české anglistiky, spoluzakladatel Pražského lingvistického kroužku, významný představitel české strukturální lingvistiky. Autor Dějin literatury anglické v hlavních jejích proudech a představitelích I-II, 1910-1915. Člen ČAVU, 1924.

* 140 let

František Čáda st., 6. 4. 1865, Praha – 14. 12. 1918, Praha. Filosof, pedagog a psycholog, od roku 1912 ř. profesor filosofie na FF. Zakladatel a průkopník české pedologie. Spoluzakladatel Českého pedologického ústavu v Praze (spolu s K. Herfortem) a České mysli. Autor Pedagogického významu kreseb dětských, 1902, Studia řeči dětské I-II, 1906-1908, Dějin psychologie v novověku, 1904. Člen ČAVU, 1911.

*100 let

Václav Černý, 26. 3. 1905 Jizbice - 2. 7. 1987, Praha. Literární historik, kritik, překladatel, v letech 1945-1952 a 1968-1970 ř. profesor srovnávací literatury na FF. Významný představitel české kultury 20. století. Jako účastník protinacistického odboje vězněn v roce 1945, v letech 1952-1953 vězněn komunistickým režimem. Autor Pamětí I-III, 1977-1983. Člen ČAVU, 1946 a zahr. člen Královské španělské akademie, 1965.

† 80 let

Vítězslav (Viktor) Janovský, 2. 7. 1847, Praha – 19. 3. 1925, Praha. Lékař, od roku 1896 ř. profesor nemocí kožních a příjičných na LF. Zakladatel české dermatologie, vybudoval první českou dermatovenerologickou kliniku. Zasloužil se o rozvoj ošetřovatelského školství. Autor Nauky o nemocech venerických a příjičných I-II, 1911-1920.          

† 40 let

Josef Hepner, 9. 6. 1892, Benešov – 7. 3. 1965, Praha. Lékař, od roku 1933 ř. profesor všeobecné a pokusné patologické na LF. Zakladatel  české moderní patologické fyziologie. Autor Patologické fysiologie, 1961.

*135 let

Jan Jesenský, 6. 3. 1870, Praha – 19. 5. 1947, Praha. Otec Mileny J. Lékař, od roku 1921 ř. profesor zubního lékařství na LF. Spoluzakladatel  české moderní stomatologie, založil vlastní školu. Přispěl k objasnění tvorby zubního kazu. Autor Nauky o plnění zubů I-II , 1910-1912. Člen ČAVU, 1931.

†65 let Karel Kuffner, 5. 12. 1858, Mirovice - 21. 2. 1940, Praha. Lékař, od roku 1900 ř. profesor psychiatrie na LF. Zakladatel české vědecké psychiatrie a psychiatrické školy.Vytvořil českou psychiatrickou terminologii. Autor Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře I-II, 1897-1900.

*125 let

Roman Kadlický, 25. 12. 1879, Brozany – 8. 7. 1948, Praha. Lékař, od roku 1930 ř. profesor očního lékařství na LF. V letech 1919-1930 ř. profesor očního lékařství na Univerzitě Komenského v Bratislav, zakladatel očního lékařství na Slovensku. Spoluautor Zevních chorob očních, 1927.

†60 let

František Šamberger, 12. 2. 1871, Kout – 9. 12. 1944, Praha. Lékař, od roku 1918 ř. profesor nemocí kožních a venerických na LF. Jeden ze zakladatelů moderní české dermatovenerologie. Stál v čele českého protivenerického boje; k jeho zintenzivnění zásadně přispěl organizační činností a sociálně lékařským pojetím. Založil časopis Česká dermatologie a Českou dermatovenerologickou společnost. Vypracoval vlastní klasifikaci kožních chorob. Autor Dermatovenerologie I-II, 1920-1923. Člen ČAVU, 1931.

†65 let

František Vejdovský, 24. 10. 1849, Kouřim – 4. 12. 1939, Praha. Zoolog, od roku 1892 ř. profesor srovnávací anatomie a embryologie, od roku 1902 zoologie, na FF. Jeden ze zakladatelů moderní zoologie a biologie ve světovém měřítku. V roce 1886 objevil centrum buněčného dělení. Autor díla Structure and development of the "Living Matter", 1926-1927. Člen KČSN, Dr.h.c. v Cambridge, člen AV ve Philadelphii.

*130 let Jan Stanislav Štěrba-Böhm, 9. 11. 1874, Sezemice - 1. 1. 1938, Praha. Chemik, od roku 1920 ř. profesor anorganické chemie na PřF. Význmaně se podílel na rozvoji metod kontroly léčiv a tvorbě 1. čsl. lékopisu. Autor Dějin chemie I , 1907. Člen ČAVU, 1928.

†130 let

Friedrich Rochleder, 15. 5. 1819, Vídeň - 5. 11. 1874, Vídeň. Chemik, v letech 1849-1870 ř. profesor obecné a farmaceutické chemie na FF. Průkopník fyziologie rostlin; požil základy moderní fytochemie. Autor Phytochemie, 1854. Člen AV ve Vídni, 1848.

†80 let Jaroslav Hlava, 7. 5. 1855, Dolní Kralovice - 31. 10. 1924, Praha. Lékař, od roku 1887 ř. profesor patologické anatomie na LF. Zakladatel české patologické anatomie, průkopník české bakteriologie. Spolutvůrce českého zdravotního školství, organizátor veřejné zdravotnické služby, spoluzakladatel Sborníku lékařského. Autor Patologické anatomie a bakteriologie (s O. Obrzutem) I-II, 1894. Člen ČAVU, 1894.