20. srpna 2012

Studentská bohoslužba je skvělá zkušenost, říká budoucí farářka

20. 8. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: Studenti

Žena farářka – neobvyklé? Kdepak, v evangelické církvi běžná věc. Potvrzuje to i Alžběta Hanychová, studentka teologie na Evangelické teologické fakultě UK, která si své budoucí povolání vyzkoušela na konci května před spolužáky při studentských bohoslužbách, jež se pravidelně konají ve fakultní kapli.

Květnová bohoslužba byla pro Alžbětu Hanychovou jednou z prvních zkušeností s kázáním. Přesto byla na začátku bohoslužby nervózní prý jen trochu. „Vyšla jsem z biblického textu, který mi byl zadán. Na jeho základě jsem napsala samotné kázání. Konzultovala jsem to také s jedním ze studentských farářů, protože na fakultě zastávají mimo jiné roli jakýchsi mentorů,“ vysvětlila Alžběta.

Podle ní je skvělé, že na rozdíl od bohoslužeb ve sboru, kdy se k faráři reakce na jeho kázání dostane spíše omezeně, si na fakultě mohli o celé bohoslužbě promluvit se spolužáky i vyučujícími a získat tak zpětnou vazbu. „Setkala jsem se celkem s kladnými reakcemi, byly ale i nějaké připomínky,“ přikyvovala.

Dnes je Alžběta Hanychová rozhodnutá stát se farářkou. Nebylo tomu tak ale vždy. Alžběta, jejíž oba rodiče jsou evangelickými faráři, pomýšlela také na studium religionistiky nebo pedagogiky. „Postupem času jsem ale začala měnit názor. Někdy kolem svých čtrnácti patnácti jsem začala být aktivní v evangelické mládeži. Zjistila jsem, že se v tom prostředí cítím skutečně jako doma. Když jsem pak na gymnáziu uvažovala, jakým směrem se vydat, nakonec vyhrála Evangelická teologická fakulta,“ vzpomíná a dodává, že studium teologie tak trochu obsahuje i religionistiku a pedagogiku.

Příští rok se Alžběta chystá studovat teologii také na univerzitě v Lipsku. „V prvé řadě bych se ráda věnovala katechetice, protože ta má v Německu dlouhou a dobrou tradici. Čemu se budu věnovat dál, uvidím na místě,“ těší se.

Zůstat v zahraničí natrvalo ale neplánuje. V České republice na ni totiž bude čekat manžel, který stejně jako ona studuje evangelickou teologii. Společně se chtějí usadit někde v Česku a časem založit rodinu. Kázat může Alžběta i jako těhotná. Evangelická církev to nezakazuje. „Záleží na konkrétním společenství, ale obecně se to přijímá velmi kladně,“ usmívá se Alžběta a připomíná, že už v generaci jejích rodičů je řada žen farářek, které se musely vyrovnat i s mateřskými povinnostmi. Evangelická církev je podle ní velmi tolerantní, členové sboru se nijak nepozastavují ani nad tím, že farářem je žena, a ani nad tím, že třeba čeká dítě.

Na otázku, co by jako farářka chtěla změnit, Alžběta skromně odpověděla, že „pro začátek úplně postačí dělat práci dobře a s plným nasazením“.