Vědci ze studia Anthropictures pomáhají zlepšit život ve městech

Jejich cílem je zlepšovat život ve veřejném prostoru, pomáhat radnicím najít nejlepší cestu k rozvoji obcí a také zvyšovat povědomí veřejnosti o tom, co je sociální antropologie. Říkají si studio Anthropictures. Jeho členy jsou sociální antropologové působící napříč tuzemskými univerzitami, mezi ně patří i doktorandka Fakulty humanitních studií UK Mgr. Markéta Slavková.

Markéta Slavková vyrůstala v Českém Krumlově, ve městě plném turistů z různých konců světa. I to ji přivedlo k zájmu o sociální antropologii.

Studio Anthropictures začalo v oblasti aplikovaného výzkumu aktivně působit na začátku letošního roku, kdy jeho služeb využila radnice Prahy 14 s úmyslem zmapovat neformální komunitní aktivity a skupiny působící v dané městské části. Tým studia zjišťoval, kde se komunity stýkají, jaké mají potřeby a co je třeba udělat pro jejich další fungování, aby se život na Praze 14 pozitivně rozvíjel.

„Klíčovými partnery jsou pro nás městské části. Právě ty mají možnost aktivně se podílet na zlepšení a fungování veřejného prostoru v České republice. Je důležité, aby akademik nezůstával zavřený v kanceláři a nepsal pouze složité texty, které si nakonec nikdo nepřečte. My se chceme vydat opačným směrem a veřejně hovořit o tom, jaké jsou současné problémy společnosti a co je to sociální antropologie,“ vysvětlila Markéta Slavková.

To, že hlavním cílem studia Anthropictures není zisk, ale především služba společnosti, dokazuje i jeho vlastní etický kodex, který klade důraz především na pečlivost a přesnost při práci na výzkumu.

Zatímco v České republice je Anthropictures vůbec prvním studiem svého druhu, v zahraničí fungují takové týmy běžně. Typickými jsou podobné aktivity např. pro Spojené státy americké, kde však často probíhají na daleko komerčnější bázi. Toho, že práce těchto týmů je důležitá, si je však společnost obecně vědoma, a jejich služeb využívá i americká armáda.

Studio Anthropictures se vedle své výzkumné práce snaží také o rozšíření povědomí o významu sociální antropologie. Na léto tak jeho tým přichystal sérii talk show pojmenovanou AnthroPop. Jednotlivé části se konají každé druhé úterý v Letenských sadech v Praze a určené jsou široké veřejnosti. Antropologové a studenti na nich budou hovořit o všem, co se dotýká života lidí ve společnosti a ve městech.

„V České republice je obecně malé povědomí o tom, co je sociální antropologie. Většinou se mě lidé ptají, jestli zkoumám kosti. Když jim řeknu, že ne, že mám raději živé lidi, stejně si o mně myslí, že jsem něco jako Indiana Jones. I proto je třeba o našem oboru co nejvíce mluvit na veřejnosti,“ podotkla Markéta Slavková.

Vedle práce pro studio Anthropictures se jeho členové věnují také svému vlastnímu vědeckému výzkumu. Markéta Slavková se zaměřuje na válku v bývalé Jugoslávii, především v Bosně a Hercegovině. Ve výzkumech se snaží zachytit současný život v Srebrenici, kterou krutě poznamenalo válečné běsnění, jež vyústilo až v genocidu.

Motlitba, Pamětní hřbitov v Potočari, Bosna 2012.

„Zpočátku jsem se tohoto tématu trochu obávala, věděla jsem, že bude problematické najít lidi, kteří by otevřeně mluvili o svých zkušenostech. Moje disertační práce se nejspíš bude jmenovat Vaření a stolování za časů války a míru. Bude se týkat měnících se módů produkce, přípravy a konzumace potravy. Téma jídla je plodná metoda, kterou lze zjistit zajímavé věci o lidském sociálním životě, aniž by se člověk lidí přímo vyptával na jejich válečné zkušenosti. Srebrenici válka obrovským způsobem poznamenala, a to zejména ve složení obyvatelstva. Zatímco před válkou byla většina obyvatel tvořena Bosňáky, dnes na daném území žije sedmdesát procent Srbů, to všechno by se mělo do mého výzkumu promítnout,“ upozornila doktorandka, která v létě odjede na osmiměsíční terénní výzkum do Srebrenice, odkud bude na dálku pokračovat ve spolupráci se studiem Anthropictures.