Lucie Kettnerová • foto: red. • 14. července 2014

Desítky tisíc Čechů možná nebudou mít nárok na důchod, ukazuje studie IDEA

Části české populace hrozí, že nesplní podmínku pětatřicetileté doby sociálního pojištění pro udělení starobního důchodu. Je pravděpodobné, že mnoho pojištěnců o této hrozbě neví, a nevyužívá tedy možnosti si nárok na starobní důchod zajistit dobrovolným placením pojištění nebo zvýšenou účastí na trhu práce. Na situaci upozorňuje nová studie IDEA.

Pro nárok na starobní důchod je nutné splnit dvě podmínky. Tou první je dosažení  důchodového věku, který se pomalu, ale dlouhodobě zvyšuje. Druhou je naspoření  potřebné doby pojištění. Po roce 2018 bude nutné pro získání důchodu ‚nastřádat‘ alespoň 35 let. Komu se to nepodaří, tomu vznikne nárok na důchod až při dosažení  věku o 5 let vyššího, než je standardní věk odchodu do důchodu stejně starého  muže, musí však do té doby nastřádat aspoň 20 let pojištění.   Do doby pojištění se započítává doba zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, ale také období rodičovské dovolené, část období nezaměstnanosti a do jisté doby a v omezené míře i období studia.

Pro nárok na starobní důchod je nutné splnit dvě podmínky. Tou první je dosažení důchodového věku, který se pomalu, ale dlouhodobě zvyšuje. Druhou je naspoření potřebné doby pojištění. Po roce 2018 bude nutné pro získání důchodu ‚nastřádat‘ alespoň 35 let. Komu se to nepodaří, tomu vznikne nárok na důchod až při dosažení věku o 5 let vyššího, než je standardní věk odchodu do důchodu stejně starého muže, musí však do té doby nastřádat aspoň 20 let pojištění. Do doby pojištění se započítává doba zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, ale také období rodičovské dovolené, část období nezaměstnanosti a do jisté doby a v omezené míře i období studia.
Ještě donedávna měl průměrný pracující odcházející do důchodu odpracováno okolo 40 let. Dnešní pracovní kariéry jsou však častěji přerušovány dlouhodobými pobyty v zahraničí či prodlouženým pobytem mimo trh práce po skončení rodičovské dovolené a jsou zkracovány pozdějším příchodem na trh práce po studiu. Přibývá také dlouhodobě nezaměstnaných, kterým se nedaří se na trhu práce uplatnit, alespoň ne ve formálních pracovních pozicích, které se započítávají do doby důchodového pojištění. Zároveň se některá období života, na rozdíl od minulosti, do doby pojištění již nepočítají, nebo se započítávají jen omezeně.

Autoři studie upozorňují, že většina pojištěnců přesně nezná dobu, po kterou byli během života pojištěni. Podle jejich odhadu je v příštích deseti až patnácti letech takto ohroženo zřejmě nejméně 10 tisíc žen a 5 tisíc mužů. Větší pravděpodobnost nesplnění podmínky požadované doby pojištění u žen je způsobena vyšší četností období nezaměstnanosti a ekonomické neaktivity. Ženy během období rodičovské dovolené nebo péče o osoby blízké ztrácejí kontakt s trhem práce, a tím se stávají pro zaměstnavatele méně atraktivní.

„Hrozbu nesplnění potřebné doby pojištění je možné eliminovat dobrovolnou účastí v systému sociálního pojištění pomocí platby 1 817 korun měsíčně, a to až po dobu 15 let. Jednotlivci tak mohou nastřádat potřebnou dobu pojištění i v případě, že dlouhodobě nejsou zaměstnáni nebo samostatně výdělečně činní,“ doporučují doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., a Ing. Jiří Šatava.

Dobrovolné důchodové pojištění však k 30. 4. 2014 využívalo pouze 5 900 osob, tedy řádově polovina počtu jednotlivců, kteří jsou podle simulace ekonomů v příštích deseti až patnácti letech ohroženi nesplněním požadované doby pojištění. Důvodem může být jak možnost, že ohrožené osoby o daném nebezpečí nevědí, tak varianta, že o něm vědí, ale minimální pojistné platit nemohou nebo nechtějí.

Kompletní studii naleznete zde.

Doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., je od roku 1997 členem akademického sboru CERGE UK a výzkumným pracovníkem Národohospodářského ústavu AV ČR. V letech 2009–2013 působil na postu ředitele společného akademického pracoviště CERGE-EI. Ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné trhem práce a školstvím.

Ing. Jiří Šatava absolvoval magisterské studium na Vysoké škole ekonomické. V současnosti dokončuje doktorské studium ekonomie na akademickém pracovišti CERGE-EI. Specializuje se na důchodový systém a daňovou politiku.














Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.