Studenti Filozofické fakulty odkrývají pohřebiště z doby bronzové

Odborná praxe spojená se záchranou akutně ohrožené archeologické lokality. Tak by se dal v kostce shrnout téměř měsíční terénní výzkum ve Vojenicích na Podorlicku, na kterém se výrazně podílejí studenti magisterského stupně studia pravěké a středověké archeologie Filozofické fakulty UK.

Lokalita, na níž se letos v červenci provádí archeologický výzkum, leží na temeni plochého vrcholu nedaleko obce Voděrady v Královéhradeckém kraji a představuje rozsáhlé pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové. To bylo v minulých letech narušováno hlubokou orbou, která řadu hrobů výrazně poničila. Tento stav vyvrcholil v zimě, kdy při pravidelném monitoringu lokalit prováděného rychnovským muzeem bylo zjištěno extrémní narušení způsobené poruchou orebního stroje. Terénní práce se proto zaměřují na nejohroženější části pohřebiště, které se projevují jako koncentrace keramiky nebo fragmentů spálených lidských kostí.

Již po první sezóně výzkumných prací je patrné, že celková rozloha lokality se dá odhadovat na tisíce metrů čtverečních, což potvrzují také výsledky geofyzikálního průzkumu. Celkový počet hrobů lze zatím odhadovat na stovky, přičemž desítky z nich jsou orbou přímo ničeny. Zajímavá je pestrost podoby hrobů, a to jak v počtu keramických nádob, které byly spolu s urnou vloženy do hrobu, tak v jejich uspořádání; specifikem je výskyt mohyl. Pozůstatky jedné z nich, tvořené masou kamenů z konstrukce narušené orbou, studenti v rámci letošní praxe odkryli. Potvrdil se tak předpoklad, že pohřebiště fungovalo déle, a to od mladší po pozdní dobu bronzovou, tedy předběžně v 11.–8. století před naším letopočtem.

Stěžejní podíl na organizaci a zajištění archeologického výzkumu má Orlické muzeum v Rychnově nad Kněžnou zastoupené archeoložkou Martinou Bekovou, která jako první přišla s projektem záchranného archeologického výzkumu a stala se jeho vedoucí. Za Ústav pro archeologii FF UK výzkum koordinovali Zuzana Bláhová a Tomáš Chmela. Studentská praxe by se nemohla uskutečnit bez finanční a hmotné podpory Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kromě pražských studentů na výzkumu pracovali rovněž posluchači Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.