Doktor Ježek strávil 7 let v týmu manželů Moserových, čerstvých držitelů Nobelovy ceny

MUDr. Karel Ježek, Ph.D., vede Laboratoř experimentální neurofyziologie na Univerzitě Karlově. Teprve nedávno se však vrátil z Kavliho institutu systémové neurovědy, který je součástí univerzity v Trondheimu a v němž působí May-Britt a Edvard Moserovi. Právě tito vědci, kteří se věnují výzkumu mozku, získali v uplynulých dnech Nobelovu cenu za lékařství. Doktor Ježek v týmu strávil celkem sedm let a nadále s nimi spolupracuje.

MUDr. Karel Ježek, Ph.D., vede Laboratoř experimentální neurofyziologie na Univerzitě Karlově

MUDr. Karel Ježek, Ph.D., vede Laboratoř experimentální neurofyziologie na Univerzitě Karlově
Laboratoř experimentální neurofyziologie je součástí Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni. „Management fakulty vytvořil pro laboratoř podmínky na evropské úrovni a zabezpečil kvalitní přístrojové a personální zázemí. Nabídka na vybudování laboratoře mi umožnila návrat po mnoha letech strávených v cizině,“ říká Karel Ježek, který sám před časem LF UK v Plzni absolvoval.

Výzkumná skupina v Plzni navazuje na jeho zkušenosti z pracoviště v Trondheimu. „V laboratoři s Moserovými jsem strávil sedm let, stali jsme se za tu dobu dobrými přáteli a naše spolupráce stále trvá,“ prozradil Karel Ježek. „Edvard a May-Britt jsou každý zcela jiná osobnost, skvěle se navzájem doplňují a to, co na nich kromě vědeckých kvalit nejvíce oceňuji, je lidská vřelost a myšlenková otevřenost. Obojí se promítá i do atmosféry v laboratoři, která navíc měla, než se tým výrazně rozrostl, až rodinný ráz. Vědecká práce tam vždy upřednostňuje důležitost výsledků na úkor kvantity publikací, což je v kontrastu s tím, co se po vědcích často žádá. Naše otevřené projekty se týkají způsobu zapisování vzpomínek v neuronových sítích mozku a role mozkových rytmů ve zpracování neurálních informací.“

Pro zvětšení klikněte na obrázekTaké se svým plzeňským výzkumným týmem se Karel Ježek snaží porozumět fyziologickému základu kognitivních funkcí mozku, především paměti. Nikoli však cestou klasických paměťových testů – ty jsou pro tyto účely příliš pomalé. Organizaci paměti zkoumají na úrovni jednotlivých buněk a jejich sítí, používají metody schopné registrovat aktivitu přímo jednotlivých neuronů. Zaměřují se na část mozku zvanou hipokampus, která je strukturálním těžištěm prostorové paměti.

Vybavení laboratoře umožňuje zaznamenat aktivitu velkého počtu neuronů současně (i přes sto buněk) a po vyhodnocení pamětí účinně „listovat“. To zajišťuje systém mikroelektrod v 64kanálové digitální nahrávací jednotce, která je „srdcem“ laboratoře. Na základě nahrávek aktivity několika desítek hipokampových pyramidových neuronů při volném pohybu v experimentální aparatuře je možné přesně zrekonstruovat, kde se experimentální zvíře v dané vteřině pohybovalo. Přirovnání k GPS, které je po udělení Nobelovy ceny mým bývalým kolegům hojně citováno médii, je celkem přesné,“ usmívá se Karel Ježek. „Hipokampus skutečně vytváří reprezentaci prostředí podobnou GPS, ale optimálnější našim potřebám, složitější a schopnou se učit.“

Karel Ježek věří, že jeho práce bude mít silný dopad na poznání, jakým způsobem mozek zapisuje a vybavuje vzpomínky, včetně projekce těchto poznatků pro pochopení patofyziologie poruch paměti typických pro schizofrenii a Alzheimerovu nemoc. „Náš společný výzkum, věřím, otevřel možnost studovat detailně proces aktivace vzpomínek přímo na úrovni jednotlivých buněk, a v nové laboratoři tuto problematiku chceme dále široce rozpracovat. Přestože se jedná o značnou redukci složitého fenoménu, kterým paměť bezpochyby je, jsem přesvědčen, že hipokampová reprezentace prostoru též ‚reprezentuje‘ obecný princip interpretace světa mozkem, a představuje tak vědomostní materiál, jejž lze přímo promítnout i do dalších disciplín nejen psychologických, ale i filozofických – pozitivismu, existencialismu či fenomenologie.“

Biomedicínské centrum Lékařské fakulty UK v Plzni bylo vybudováno s podporou evropských strukturálních fondů jako projekt operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v letech 2012–2014. Jeho slavnostní otevření je naplánováno na 17. října 2014.

Vedle Laboratoře experimentální neurofyziologie funguje v Biomedicínském centru několik dalších výzkumných týmů. Hlavní výzkumnou orientací centra je náhrada, regenerace a podpora funkce některých životně důležitých orgánů. Výzkumné týmy od začátku projektu pracovaly v provizorních podmínkách ve stávajících prostorách fakulty, nyní budou využívat zázemí moderních laboratoří, operačních sálů a dalších pracovišť v nové budově.











Posluchárna UK

Kapela The Brownies se obtížně zařazuje do jakékoli hudební škatulky. Nehrají vlastní skladby, ale zkrátka všechno, co se jim líbí – od jazzu přes reggae až po „sofistikovanější“ pop. Přesvědčete se v Posluchárně UK.

Pokračování


NEJappky

Málokdo z nás si dnes dokáže představit svůj den bez hudby. Sluchátka v uších na cestě do školy, při odpočinku doma, při učení ve studovně, večer v klubu… Aplikací pro poslech hudby je nepřeberné množství a – ruku na srdce – není žádný problém si písničky stáhnout z různých úložišť. Tímto směrem ale jít nechceme.

Pokračování


700 let Karla IV.

V rámci oslav 700 let od narození císaře Karla IV. organizují Univerzita Karlova a její partneři řadu aktivit a slavnostních událostí, kterými chtějí důstojně připomenout odkaz tohoto velikého panovníka.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.