Mezinárodní sčítání vodních ptáků proběhne o tomto víkendu

Ve dnech 15. a 16. ledna 2005 proběhlo v České republice rozsáhlé sčítání zimujících vodních ptáků. Tato akce probíhá každoročně vrámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které organizuje Wetlands International, a to již od roku 1967. V současnosti je sčítání organizováno ve více než 100 zemích 5 kontinentů. V České republice jej tradičně pořádá katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.

Hlavním cílem Mezinárodního sčítání vodních ptáků je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Takto získané údaje jsou následně využity pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a populací s výraznými změnami početnosti. Tyto údaje pak slouží k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a navržení opatření směřující k zlepšení jejich ochrany. V neposlední řadě je cílem tohoto programu šíření obecného povědomí o významu vodních ptáků a jimi obývaných biotopů na lokální, národní i mezinárodní úrovni.

Česká republika se do sčítání zapojuje již od počátku akce, tedy od ledna 1967. Každoročně probíhalo sčítání na 50 – 176 lokalitách. Od loňského roku jsme se zaměřili na co možná nejúplnější pokrytí území České republiky. Cílem tedy bylo  sečtení vodních ptáků na co největším počtu vodních nádrží a toků po celé republice. V lednu 2004 se do tohoto programu v České republice zapojilo více než 300 dobrovolných sčitatelů z řad profesionálních i amatérských ornitologů. Kromě členů České společnosti ornitologické se od loňského roku účastní i některé skautské oddíly. K 12.ledna 2005 bylo obsazeno 514 lokalit po celém území republiky.

Vdosavadní historii tohoto sčítání bylo na území České republiky zaznamenáno celkově 80 druhů vodních ptáků. Při posledním celostátním sčítání vlednu 2004 bylo na 479 lokalitách zjištěno celkem 134663 exemplářů 50 druhů ptáků. Nejpočetnějším druhem byla kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních nejpočetnějších druhů, dále následoval kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), polák chocholačka (Aythya fuligula) a racek chechtavý (Larus ridibundus). Ze vzácných a ohrožených druhů vodních ptáků byli v lednu zjištěni mimo jiné kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), bukač velký (Botaurus stellaris), labuť zpěvná (Cygnus olor), berneška bělolící (Branta leucopsis), ostralka štíhlá (Anas acuta), lžičák pestrý (Anas clypeata), polák malý (Aythya nyroca), polák kaholka (Aythya marila) a turpan hnědý (Mellanitta fusca).

Od roku 1971 byl v České republice zaznamenán výrazný nárůst početnosti kormorána velkého, kachny divoké, poláka chocholačky, poláka velkého, morčáka velkého a lysky černé. Jedním zvýznamných faktorů ovlivňujících tento nárůst může být i oteplování klimatu a zejména oteplování tekoucích vod.. Naopak např. u drobné kachny čírky obecné se počty zimujících ptáků snížily. Ztěchto změn upoutal pozornost nejen ornitologů, ale i širší veřejnosti a zvláště pak rybářů, výrazný nárůst početnosti zimujících kormoránů velkých, kteří knám na zimu přilétají ze severní a severovýchodní Evropy. Kormoráni se totiž živí výhradně rybami, kterých dokáží spotřebovat až 0,5 kg denně. Právě získaní co nejpřesnějších údajů opočetnosti takovýchto druhů ptáků je velice důležité i například pro odhad škod, které mohou působit.

Zuzana Musilová &  Petr Musil

koordinátoři Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR

katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK