Otakar Šoltys • 18. ledna 2005

Doc. PhDr. Michal Černoušek

nekrolog

V neděli 16. ledna v odpoledních hodinách zesnul významný český pedagog, vědec, popularizátor vědy, publicista a oblíbený učitel a kamarád, Michal Černoušek. Odešel předčasně v padesáti devíti letech svého života, o kterém už staří latiníci říkali, že je mnohem kratší než dílo, kterému se člověk věnuje (ars longa – vita brevis). Černouškův život byl opravdu krátký, když si uvědomíme, kolik toho ještě mohl udělat, kolik studentů mohl poučit, na kolika kongresech a konferencích vystoupit a kolik doktorandů vyškolit.

Michal Černoušek se narodil v Praze v r. 1945, maturoval na Střední průmyslové škole hornické a geologické v Příbrami a teprve až po dvou letech základní vojenské služby vystudoval psychologii na Filozofické fakultě v Praze. Věnoval se obecné, sociální a klinické psychologii (jak sám říkal „hraničním jevům“), ekologické psychologii a dějinám psychiatrického myšlení, a to jak na FF UK, tak na FVL UK v Praze, později přednášel na VŠCHT a výzkumy dělal v rámci Výzkumného ústavu psychiatrického. Po roce 1989 patřil k zakládajícím členům Fakulty sociálních věd, orientoval se na mediální komunikaci, habilitoval se a stal se předním odborníkem na psychologii médií a teorii mediální komunikace. Přednášel česky i anglicky, byl platným členem mezinárodní vědecké komunity, vedl doktorandy.

Michal Černoušek patřil k nejvzdělanějším českým učitelům a vědcům, měl fenomenální paměť, pronikavé, originální a koncepční myšlení, byl uvážlivý v soudech a jeho přednášky nebo vystoupení na konferencích byly nejen objevné, ale byly to i nevídané rétorické výkony. Hodně publikoval a jeho knihy – ponejvíce zaměřené na tradici psychoanalytického myšlení, ke které se nikdy nepřestal hlásit – jako Psychologie životního prostředí, Sen a snění, Šílenství v zrcadle dějin nebo Dobyvatel nevědomí jsou známé i za hranicemi oboru. Nebránil se popularizaci a jeho příspěvky do Práva nebo Reflexu ukazovaly, jak se má popularizace kultivovaně dělat.

Zesnul po těžké nemoci v situaci, ve které měl, mohl a chtěl rozdávat poznání, které za svůj pilný a soustředěný život nashromáždil a uspořádal.

Otakar Šoltys