Troje volby a jeden rozpočet

Reportáž z posledního zasedání AS UK

Zatímco celorepublikový parlament se o možnosti voleb jen pře, univerzitní parlament zvládne v jednom termínu hned troje. Zvolit předsedu, místopředsedu a další členy předsednictva AS UK bylo totiž jedno z hlavních  poslání jeho posledního pléna 25.února 2005.

Gratulujeme…

Vzhledem k tomu, že dosavadní předseda prof. Hampl (2. LF) a místopředseda Dr. Staša (PF) se netopí v nejasnostech kolem toho, jak financovali své bazény a rezidence a i jinak jsou trvalými oporami senátu, byli jako jediní kandidáti takřka jednomyslně znovuzvoleni. Předsednictvo senátu pak získalo „nováčka“ v osobě Jakuba Jareše (FF), k jehož popularitě přispěla informace o tom, že se aktivně účastnil organizace posledního Týdne neklidu. Čelo AS UK tedy zůstává „vousaté“ (zástupci studentské komory nechť se necítí dotčeni, vousy jim určitě už brzy narostou), mezi kandidáty se neobjevila ani jedna žena. Autorce reportáže byla sice kandidatura nabídnuta, nicméně důvod „aby tam byla taky nějaká ženská“, nepovažovala za silný volební mandát.

Zaměřeno na výzkumné záměry

Na úvod pracovní části jednání bylo jako obvykle naplánováno vystoupení J.M. rektora, jelikož však prof. Wilhelm nebyl vzhledem k účasti na výročním zasedání Konference rektorů přítomen, předsednictvo vcelku rozumně navrhlo tento bod vypustit. Vzorně ho však zastoupili členové kolegia rektora. Prorektor pro vědu a výzkum prof. Klener se stal zdrojem mírné útěchy pro fakulty, jejichž výzkumné záměry MŠMT nepřijalo (celkem 16 záměrů). Vědecká rada univerzity se totiž rozhodla požádat o jejich znovupřijetí. Do děje vstupuje podle slov prof. Hampla i Rada vysokých škol, která shromažďuje připomínky k celému systému jejich hodnocení.

Se situací „smolařů“, kterým nebyly přijaty výzkumné záměry, souvisela i zpráva prorektora pro rozvoj doc. Štecha, týkající se rozvojového programu MŠMT. Univerzita se již těší na schválených 156 500 (tedy, topmanažerovi nadnárodní firmy by to nestačilo ani na rozvoj domácího baru), podle posledního rozhodnutí ministerstva však nemůže být rezerva použita na financování vědy a výzkumu. Do druhého kola půjdou tedy jen rozvojové projekty fakult, jimž zatím MŠMT odmítá zaplatit výzkumný záměr. Doc. Štech také upozornil na to, že evropské projekty je nutno podávat přes rektorát a nikoli přímo. Univerzita kvůli tomu zřizuje dokonce celé asistenční centrum – své evropské projekty proto skutečně nevozte do Bruselu, ale na Ovocný trh 5.

Koleje a menzy v pohybu, kreditní systém také

Explozivní tématikou se tradičně pochlubila prorektorka pro sociální záležitosti prof. Kvasničková, konkrétně činností pracovní skupiny, zabývající se novou změnou struktury vedení kolejí a menz a změnou dotací na ubytování a stravování. Dle čilé – ale ne vždy jemné – rozpravy sociální komise v elektronické konferenci lze čekat mnohé. (Zruší se kolejenky?, Zruší se babičky dobrodějky na vrátnicích kolejí?). Zatím je dle paní prorektorky jasné to, že zásady rozdělování dotace nepočítají se studentem, který trvale bydlí v Praze a naopak počítají jen se studenty prvního studijního programu. Univerzita tak přišla o značnou částku a bude se orientovat zejména na sociálně slabé studenty a možná zbude něco i na frekventanty doktorského studia. V rozpravě se také senátoři dotkli výběrového řízení na místo ředitele Kolejí a menz.

Prorektorka pro studijní záležitosti doc. Svobodová byla na tomto zasedání zvláště sledovanou osobou, protože senátoři se nejen navzájem volili, ale také schvalovali Komplexní změny Studijního a zkušebního řádu UK. Již ve svém vystoupení paní prorektorka předvídala možný kámen úrazu v podobě zapracování kreditního systému a zaměřila se na jeho obhajobu. Jako podstatné „pro“ uvedla mimo jiné fakt, že univerzita počítá s kreditním systémem ve svých strategických dokumentech a že už od počátku 90. let spolehlivě funguje na FSV. Kreditní systém je hlavně od toho, aby zajišťoval mobilitu studentů a prostupnost fakult. Naši studenti jsou velice pohybliví – za poslední dva roky jich odjelo studovat do zahraničí dva a půl tisíce. Paradoxně však kreditní systém zatím sbližuje spíše UK se zahraničím než její jednotlivé součásti, prostupnost mezi fakultami kreditní systém dosud nijak neposílil.

Prorektor pro vnější vztahy doc. Šobr nakonec přinesl dobrou zprávu pro všechny, kteří mají co říci. Univerzita totiž po nikam nevedoucích jednáních s televizí definitivně podepsala deklaraci o spolupráci s Českým rozhlasem. V pravidelných diskusních pořadech tak dostanou prostor univerzitní odborníci a témata jejich výzkumu. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhlas, můžeme použít i sešlejší akademiky, kteří pro samou vědu nemají čas na pravidelné konzultace s vizážisty. (To ovšem pan prorektor neříkal.)

Rozcvička nad Komplexní změnou

Zastánce teorie spiknutí by mohl poznamenat, že zařadit pozměňovací návrhy ke Komplexní změně Studijního a zkušebního řádu před hlasování o rozpočtu UK na rok 2005 mohl jen někdo, kdo chtěl senátory zcela vyčerpat a uondat. Studijní a zkušební řád patří k páteřním dokumentům univerzity a některé náměty pozměňovacích návrhů – například počet opravných termínů – mohou naopak některému studentovi „páteř zlomit.“ Kdo by se však obával, že osud studentů spočívá v rukou pospávajících zastupitelů, může být klidný. Chystané pozměňovací návrhy byly předem k dispozici na uzavřených webových stránkách AS UK a navíc je podrobně projednala a z hlediska doporučení se k nim vyjádřila Legislativní komise senátu. I tentokrát se nadřela – hlasovalo se celkem devatenáctkrát a 4 pozměňovací návrhy plénum senátu neschválilo. Na rozdíl od volby předsednictva, která je tajná a senátoři pochodují s papírky kolem urny, se při takovýchto příležitostech hlasuje „ručně“, takže celá procedura má i tělocvičnou a aerobní hodnotu. (Zástupci FTVS jsou samozřejmě ve výhodě, vydrží hlasovat nejdéle.)

Rozpočet schválen

Dalším bodem s velkým B v nabitém programu shromáždění bylo hlasování o Návrhu Rozpočtu UK pro rok 2005 a Rozpisu neinvestiční dotace. Oba dokumenty představil kvestor UK ing. Kubíček. Ze strany senátu se jako obvykle u vážných námětů projevilo, že nejcennější je práce odborných komisí. Po té, co oba návrhy podrobně projednala Ekonomická komise AS UK (uspořádala k tomu dokonce seminář), plénum je v podstatě bezstarostně schválilo. (Diskutovalo se o kritériích rozdělování neinvestiční dotace.) Předseda ekonomické komise doc. Matouš schválení doporučil, nelze se však divit jeho údivu nad tím, že zmíněný odborný seminář navštívil pouze jeden senátor.

Po té, co se rozpočítaly prostředky na letošek, senátoři vyslechli zprávy z Rady vysokých škol. Její místopředseda prof. Bednář zmínil zejména ostrý nesouhlas RVŠ s návrhem Zákoníku práce, respektive jeho kapitoly dopadající na fungování vysokého školství. Autor návrhu zákoníku, Ministerstvo práce a sociálních věcí, se pokouší odebrat vysokým školám autonomii ve věci mzdových tarifů. S tím se nehodlá podle prof. Bednáře smířit ani Konference rektorů a Vysokoškolský odborový svaz a na svém posledním zasedání se proti tomu postavilo i předsednictvo AS UK. 

Jednání AS UK tentokrát trvalo od čtyři a půl hodiny. Ve 14.28 se senátoři rozešli, ale v pátek 1. 4. v 10.00 opět zasednou. Zanedlouho poté najdete na tomto místě i další pokračování našeho nekonečného příběhu ze života AS UK očima pozemšťana.

PhDr. Irena Reifová, Ph.D.