26. května 2005
Zemřel filozof Paul Ricoeur (1913-2005)
|
Paul Ricoeur (1913-2005) S Ricoeurem odchází opět jeden z velikánů filosofie 20. století. První světovou válku prožil jako malé dítě, v druhé se stal německým válečným zajatcem. Už před válkou a ještě po válce aktivně pracoval ve Světové federaci křesťanského studentstva; pocházel z menšinového protestantského prostředí, ale byl vždy ekumenicky velmi otevřený (měl např. velmi blízký vztah ke Gabrielu Marcelovi). Stejně otevřený a porozumivý byl i jeho vztah k teologům a teologii. Po smrti Jasperse a Heideggera byl kdysi Patočkou považován za evropskou ”jedničku”, ale vůbec největšího ohlasu dosáhl ve Spojených státech, kam po studentských bouřích ve Francii na konci 60. let |
přesunul podstatnou část svého pedagogického působení. Z jeho rozsáhlého díla máme v češtině zatím jen malou část; není to zrovna snadná četba. Zdá se však, že nejen u nás bude muset být jeho velikost teprve odkrývána. K naší zemi měl silný osobní vztah, velmi se zejména po své návštěvě Prahy (1980) zasloužil hned v počátečních dobách Charty 77 o významnou pomoc francouzských filosofů našemu filosofickému disentu (v Asociaci Jana Husa, po anglickém vzoru). V nových podmínkách znovu přijel několikrát do Československa a do České republiky (byl mu také udělen čestný doktorát University Karlovy), naposledy na mezinárodní konferenci o hermeneutice, pořádané Evangelickou teologickou fakultou UK. Ztrácíme v něm bez nadsázky opravdového přítele, k jeho dílu se ale budeme vracet. Prof. Ladislav Hejdánek |