7. září 2005

Příspěvky z düsseldorfské konference

Společně s düsseldorfskou univerzitou pořádá UK každé dva roky konference o společensky důležitých tématech. Před prázdninami vyšla publikace s příspěvky z konference na téma hranic tiskové a vědecké svobody od roku 1871 do současnosti v českých zemích a v Německu. Na publikaci se svými příspěvky podíleli mimo jiné mnozí pedagogové z Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty a 3. lékařské fakulty UK.

Propaganda, (Selbst-) Zensur, Sensation (vydavatelé Michal Anděl, Detlef Brandes, Alfons Labisch, Jiří Pešek a Thomas Ruzicka)

Společné konference Univerzity Karlovy a Heinrich Heine Universität se konají pravidelně již od roku 1999. Snaží se mapovat společensky důležitá témata (1999 Člověk a medicína v totalitních a demokratických společnostech, 2001 Moderní biologie: možnosti a rizika, naděje a hrozby, 2003 Propaganda, (sebe-)cenzura, senzace, 2005 Starý člověk v moderní společnosti). Pravděpodobným tématem konference příští, konané v roce 2007 v Düsseldorfu bude naděje ve společnosti.

Publikace Propaganda, (Selbst-) Zensur, Sensation, která před prázdninami vyšla v německém nakladatelství Klartext, přináší sebrané a redigované příspěvky z konference na téma hranic tiskové a vědecké svobody od roku 1871 do současnosti v českých zemích a v Německu. Mezi autory jsou učitelé mnoha fakult naší i düsseldorfské univerzity - z naší strany především Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty a 3. lékařské fakulty.

Příspěvky zahrnují období německého císařství (Wolfgang Mommsen ), vojenskou cenzuru tisku za 1. světové války (Cristoph Corneliessen) i intelektuální sebecenzuru v akademických měšťanských kruzích výmarské republiky (Boris Barth). Karl Heinz Reuband pojednává o Židu Süssovi jako o prototypu antisemitské filmové propagandy v období třetí říše. Německou propagandou za druhé světové války, náladami českého obyvatelstva a cenzurou v protektorátu Čechy a Morava se zabývají příspěvky Detlefa Brandese a Tima Fautha. Volker Zimmerman se ve stati "Od protivníků ke spojencům" zaměřil na pojetí socialistické družby v československém a východoněmeckém tisku v létech 1945 - 1961. Milan Drápala píše o hranicích svobody v československém tisku v období let 1945 - 1948, Karel Malý pak o právních aspektech cenzury v Československu v létech 1945 - 1990. O čistkách ve vědeckých knihovnách pojednává stať Aleny Míškové, tématicky na ní navazuje příspěvek "Litterae et libri prohibiti" Jiřího Peška. Další sdělení byla věnována obrazu československého zdravotnictví v odborném i denním tisku v letech 1945 - 1952 (Petr Svobodný) a 1968 - 1990 (Michal Anděl). Alfons Labisch, rektor Univerzity Heinricha Heineho se ve svém příspěvku zabýval skandalizovanými nemocemi a jejich obrazem v médiích a konečně obraz lékaře v soudobých mediích byl předmětem příspěvku Thomase Ruzicky.

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.