| | | Květnový pražský kongres EAS, pořádaný na UK v Praze, byl mimořádnou kulturní a společenskou událostí. Vzpomínky a dojmy účastníků ani s odstupem času nevyprchaly a jsou stále živé.
Mám-li se zmínit o tom, co mne v průběhu kongresu nejvíce zaujalo, pak to bylo v první řadě velké množství účastníků z dvaceti evropských zemí, kteří k nám přijeli s neformálním zájmem o dění v hudební pedagogice a se snahou poznat naší zemi a její kulturu. Otevřenost, přátelskost a sdílnost těchto kolegů ze zahraničí byla pro mne milým překvapením a podnětnou zkušeností. Přála bych českým učitelům, aby měli více příležitostí setkávat se se zahraničními kolegy v oboru a osobně poznávat školství a život našich sousedů.
Velice mne zaujal též projekt Evropského studentského fóra, které proběhlo v rámci kongresu. Ve svém veřejném závěrečném vystoupení studentští zástupci několika evropských zemí prezentovali názory a stanoviska, k nimž dospěli během několikadenního rokování o zásadních problémech vysokoškolského hudebně pedagogického vzdělávání.
Silným zážitkem byla i hrdost na uměleckou úroveň domácích dětských hudebních souborů, které všechny vynikajícím způsobem reprezentovaly českou kulturu a hudební školství, ať to byly soubory Bambini di Praga, Notičky, Limbora, Aries nebo Smíšený komorní soubor z PedF UK v Praze. Země, která má ve své mladé generaci takový hudební a tvořivý potenciál, by měla učinit maximum pro jeho uchování a podporu.
Z pohledu účastníka kongresu lze litovat jen jednoho: že nebylo možné stihnout navštívit všechny nabízené semináře, diskusní fóra a workshopy, neboť všechny byly kvalitní a zajímavé, většina z nich byla i kvalitně tlumočena.
Stála-li v pozadí celého projektu skromná osoba Doc. Dr. Miloše Kodejšky, pak nelze než tohoto schopného organizátora a manažera s krásným vztahem k lidem pražské univerzitě upřímně závidět. Jemu i všem dalším organizátorům kongresu patří srdečný dík za mimořádný zážitek. Přejeme si, aby se podařilo podobnou akci v České republice někdy znovu zopakovat. | |