Nové výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze

První úvahy o výukovém centru se objevily v přípravě zadání architektonické soutěže na výstavbu interních oborů ve Fakultní nemocnici.  Vítězný návrh situoval výukové centrum do středu nového centrálního prostoru před novou severovýchodní frontu interního pavilónu. Objekt byl přímo umístěn na stávající trafostanici, která byla v návrhu ze dvou stran kryta novým zeleným valem. Dominantou byla prosklená posluchárna. Příprava stavby byla obnovena až po dokončení výstavby interního pavilónu v roce 2003.  Došlo k aktualizaci představ fakulty o užívání objektu. Byly navýšeny počty míst v seminárních místnostech a v hlavní posluchárně. Byla doplněna počítačová místnost a rozšířena knihovna. Rozšíření programu vyvolalo také změnu koncepce celého objektu. Od nastavění trafostanice bylo ustoupeno. Hlavním výtvarným motivem nového výukového centra se staly dvě křivky, jejichž základem je elipsa , a které v různých výškách stoupají od pavilónu interny, aby se po kulminaci vrátily zpět k zemi. Tyto křivky definují tvar střech a určují tím dvě hlavní hmoty objektu. Ta větší a delší s výrazně prosklenou lehkou fasádou vymezuje spolu s interním pavilónem nástupní plochu do obou objektů a uzavírá jižní stranu centrálního klidového prostoru v nemocnici. Obsahuje seminární místnosti, knihovny, počítačové studovny a servisní místnosti.  Kratší, nižší, ale hlubší hmota prozrazuje umístění přednáškového sálu. Cílem  řešení bylo nekonkurovat ostatním pavilónům, nebránit internímu pavilónu ve výhledech, ale zároveň vytvořit zapamatovatelný objekt, odlišující se od ostatních nemocničních objektů, a zdůraznit tak jeho odlišnou funkci. Je založený na kontrastech. Výrazné klenoucí se křivky centra jsou vyváženy jeho tvarovou střídmostí, surový pohledový beton je v protikladu s dokonale zpracovaným kovem a s elegancí skla, šedá barva pohledového betonu oproti přirozené kráse dřeva, uzavřené prostory střídají nečekané průhledy a prosklené fasády.

Výukové centrum je složeno ze dvou dilatačních celků, přičemž jeden je tvořen vlastním objektem výukového centra a druhý spojovací chodbou do pavilonu interních oborů. Vlastní výukové centrum je o vnějších rozměrech 27,65 x 47,75 m a výšce 11,85 m, spojovací chodba o rozměrech 17,85 x 2,95 m a výšce 3,85 m.

Stavebně je objekt řešen jako kombinace železobetonového stěnového systému a bezprůvlakového skeletu. Zastřešení je řešeno částečně skořepinou, částečně železobetonovou stropní deskou. Výukové centrum je vybaveno nejmodernější audiovizuální, komunikační a výukovou technikou.