Hlávkova nadace rozdávala na zámku v Lužanech medaile, ceny a trvalé legáty

Hřbitov na kraji západočeských Přeštic, rodiště Josefa Hlávky, se topí v mlze. Hustý opar je krájen pouze procesím decentně ustrojených lidí. Majestátní Hlávkův hrob poctívají květinami a minutou ticha. Jako kdyby proslulý český stavitel a mecenáš nezemřel bezmála před sto lety, ale právě před několika dny. Návštěvníci se trousí zpět do autobusů, speciálně vypravených z Prahy. Je den před státním svátkem 17. 11., vybraní studenti a pedagogové obdrží od Správní rady Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ ocenění za svou akademickou činnost. Příští zastávka: Lužany, zámek.

Kariéru Josefa Hlávky syna nemajetného úředníka rakouského mocnářství, odstartovala veleúspěšná studentská léta. Studium architektonických slohů po celé Evropě, které mu umožnil zisk prestižní Římské ceny, a profesní spolupráce se stavitelem Františkem Šebkem, vynesla přeštického rodáka do výsostného postavení jednoho z nejžádanějších vídeňských stavitelů. Projektoval také vlastní architektonická díla, například areál řeckopravoslavné církve v Černovcích na Bukovině, Zemskou porodnici v Praze nebo právě přestavbu lužanského zámku. Po těžké nemoci vrhnul zbývající síly a úctyhodný kapitál do podpory historických památek, nadaných a sociálně slabých studentů, vědy a umění. Tak se stal Josef Hlávka, president České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, největším českým mecenášem. Čtyři roky před smrtí sepsal závěť, ve které prodloužil svůj odkaz až do našich dnů. Veškerý majetek rodiny (v přepočtu na dnešní měnu něco přes 2 miliardy Kč) totiž odkázal nově založenému Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Právnicky bylo Nadání vytvořeno tak dokonale, že proplulo bez ztráty vlastní podstaty všemi politickými režimy a vysloužilo si statut nejstarší české nadace.

Jak osobnost Josefa Hlávky souvisí se zámkem v Lužanech? Roku 1866 budovu i panství v jedné z nejstarších vesnic plzeňského kraje zakoupil pro svou matku Annu a později se sám stal jeho majitelem. Početné akvarely Hlávkovy tehdejší podoby od Leopolda Schmidta, které je možné v zámku spatřit, svědčí o poutu, které mezi barokní památkou a pětatřicetiletým mužem vzniklo. Když byl Hlávka během své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík, většinu času trávil se svou první ženou Marií právě v lužanském zámku.  Později stavbu přebudoval do nynější podoby.

Noblesní zámecký sál Českého kvarteta ve čtvrteční podvečer naplnila slavnostní atmosféra a jmenovací projevy, které provázely předávací ceremoniál. Medaile převzali na návrh rektora Českého vysokého učení technického a Univerzity Karlovy, předsedy Akademie věd České republiky a správní rady nadace pedagogové, kteří významně přispěli k rozvoji svého oboru a vychovali své následovníky. Univerzita Karlova dekorovala Prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., mezinárodně respektovaného odborníka na středoevropský středověk, a zakladatele české dětské onkologie prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc.

Ze studentských řad si přijelo pro Cenu Josefa Hlávky 11 absolventů či studujících UK z celkového počtu 39 oceněných. Šest z nich pojí aktuální nebo ukončené studium na lékařské fakultě. Několik desítek tisíc prostřednictvím tzv. „Trvalého legátu“ Josefa Hlávky získaly Přeštice, gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech, Národní muzeum a Národní technické muzeum.


Slova, která v sále zazněla z úst učených hlav, se týkala gratulace mladým vědcům a umělcům k dosaženým výsledkům, problémům současného akademického světa a všechna se upínala k Hlávkově osobnosti. Prof. PhDr. Mojmír Horyna při svém hodnocení Hlávkova života doložil jeho preciznost a perfekcionismus mimo jiné groteskní historkou. „To jednou k panu profesoru Hlávkovi přišel nějaký začínající truhlář a řekl mu: pane rado, já si dělám dílničku, nepůjčili by mi do začátku? Pan rada se na něj velmi přísně podíval a povídá: člověče, ale vám já nepůjčím. Já si vás pamatuju. Vy neumíte šetřit, vy jste si před dvěma lety v Přešticích na pouti zapaloval doutník dvěma sirkami.“

Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., čestný předseda Akademie věd České republiky využil své plamenné řeči ke komentování současného stavu české vzdělanosti a její finanční základny v souvislosti s Hlávkovým odkazem. „Finančně silných je u nás více, než mnozí tuší. Ti však podporují často významně aktivity jiného typu: sport v málo sympatické formě, tedy nikoli hřiště a tělocvičny pro mládež, soutěže krásy na místní, celostátní, světové úrovni. Hledáme star a superstar. To je naše každodenní reality show.“ V projevu prof. Zahradníka, často doprovázeném souhlasným kýváním, smíchem a potleskem, dále zazněla kritika neutěšené situace dnešního školství. „Roste počet vysokých škol, z nichž mnohé

nedosahují ani úrovně odborných učilišť v zahraničí. Podobně rychlý je růst docentů a profesorů, mnohé zdejší habilitace by však ve světě neprošly.“ Následně formuloval ještě dalších šest bodů, jimiž přesně pojmenoval bolesti, kterými český vzdělávací systém v současnosti trpí: bizarní zaměření především soukromých škol, slabý zájem o náročné školy a pedagogické povolání, solidarita učitelů s nekompetentními kolegy, jejichž odchod by jim přivřel přítok peněz, nedostatečný kontakt učitelů se studenty a nedostatek vzdělání autorit, především české politické reprezentace.

Zvláštním hostem na zámku v Lužanech byl rektor Černovické univerzity na Ukrajině, prof. Stěpán Vasilovič Melničuk, DrSc. Významná ukrajinská vysoká škola totiž sídlí v komplexu budov, který Hlávka v Černovcích postavil pro církev. Prostřednictvím předkladatelky Melničuk přítomné ujistil, že jméno Josefa Hlávky má v černovické oblasti halasný zvuk a na důkaz česko-ukrajinské univerzitní spolupráce a přátelství předal předsedovi nadace Prof. JUDr. Václavu Pavlíčkovi, CSc, obraz Hlávkova architektonického díla, které je perlou někdejší Bukoviny.

Ceremoniál zpestřil jeden z oceněných Tomáš Jamník z Fakulty hudební AMU sólovým koncertem na violoncello v zámecké kapli. Technicky náročnou Bachovu Suitu d-moll předvedl živě a procítěně, místy zavíral oči a vychutnával si košatou barokní kompozici spolu s ostatními posluchači. Výkon mladého violoncellisty dokázal, že to s českou vzdělaností zase nebude tak strašné a že alespoň v některých oblastech má česká věda a umění světu co nabídnout. Josef Hlávka by možná seznal, že jeho snaha povznést národ nebyla úplně marná.


Petr Dušek, autor je spolupracovníkem iFora





Posluchárna UK

Až budete v některém z tanečních klubů dobíjet energii na další studijně-pracovní týden, pozorně se podívejte, kdo stojí za mixážním pultem. Mohl by to být i David Doubek z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK alias Ventolin.​

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Tour de menza

Testujeme Menzy UK. Tentokrát se naši redaktoři vypravili do menzy Jednota, která se nachází v Opletalově ulici nedaleko zastávky Hlavní nádraží. Kromě studentů a rezidentů z místních kolejí sem často zavítá i veřejnost.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.