Vážené kolegium zástupců filozofických fakult,

            se znepokojením sleduji současný vývoj kolem instituce, ve které pracuji už více než 17 let. Vaše podpora je pro většinu odborných pracovníků Památníku národního písemnictví na jedné straně vítanou posilou a zastáním ve chvílích, kdy Památníku hrozí ztráta samostatnosti. Jak dokazují zkušenosti ze slučování odborných a vědeckých institucí (např. ze slučování ústavů akademie věd), vedou tyto praktiky od počátečních slibů rozsáhlých autonomií postupně k omezování odborné i veřejné činnosti těchto ústavů, mnohdy v horizontu několika let až k zastavení jakékoliv jejich činnosti. Na druhé straně je bohužel Vaše prohlášení textem poněkud problematickým, který může obraz PNP jako odborné instituce nespravedlivě poškodit.

            Z části Vašeho tiskového prohlášení, že Památník v posledních letech nevyvíjel činnost, kterou od něj veřejnost přirozeně očekávala, by nezasvěcený čtenář či novinář mohl mít dojem, že odborné výstupy PNP jsou v posledních letech z celospolečenského hlediska zanedbatelné. Toto tvrzení ovšem svědčí o jediném, že Památník nedokázal všechno to, co po odborné stránce připravil, prosadil, realizoval, halasně hlásat do světa. Na exkurzích a praxích vedených našimi odbornými pracovníky se vystřídaly jen za poslední dva roky stovky vašich studentů, pro zájemce z řad studentů humanitních oborů připravujeme každoročně úvodní badatelské soustředění ve Starých Hradech. Která jiná státní příspěvková organizace se touto měrou stará o vysokoškolské studenty? Literární pořady připravujeme nejen pro strahovský sál Boženy Němcové, ale ve spolupráci s místními skupinami České křesťanské akademie se je pokoušíme uplatnit i na venkově, při tvorbě literárních pořadů spolupracujeme i s některými divadly. Pokud se týká publikační činnosti, vedle sborníku Literární archiv, který pravidelně vychází už od r. 1966 a kde vedle nás mnohdy publikují i Vaši studenti a zaměstnanci, se podílíme na vydávání mnohých edic a monografií; stačí si jen například povšimnout více než tisícistránkové edice Kochemova Velikého života Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše, která po několik let vznikala v prostorách PNP a vyšla právě před měsícem. Co tedy od nás veřejnost očekávala a čeho se nedočkala? Výstav? Expozice o literárních salónech a hospodách v letohrádku Hvězda (autorky Y. Dörflová a V. Dyková) patřila bezesporu k nejzajímavějším výstavám, které byly letos v Praze k vidění, nezmiňuji desítky menších výstav v prostorách Strahovského kláštera. Snad málo zpřístupňujeme sbírky? O opaku svědčí desítky nových inventářů písemných pozůstalostí českých spisovatelů a literárních historiků. Pro badatele ze zahraničí připravujeme specializované soupisy našich archiválií (rosik, polonik, germanik, v jednáních je příprava soupisu hungarik), podílíme se na mezinárodních projektech. Přednášky o jednotlivých archivních fondech nebo skupinách fondů upozorňují badatele i širší veřejnost na někdy opomíjené bohatství fondů Literárního archivu. Pokud tedy odborný pracovník naší instituce čte slova o tom, že PNP nevyvíjí činnost, cítí zároveň hlubokou křivdu.

            Když se rozhodovalo o zrušení Divadelního ústavu, zdůrazňovali všichni odborníci i novináři význam ústavu jako odborného nebo vědeckého pracoviště, upozorňovali na výsledky jeho činnosti. Činnost PNP je možná v porovnání s Divadelním ústavem podstatně mnohostrannější, ale v každém případě srovnatelně společensky a vědecky přínosná. Vaše prohlášení bohužel zkresluje skutečný stav věcí. Prosím Vás proto, abyste svůj závěr o tom, že Památník nevyvíjel činnost, kterou od něj veřejnost očekávala, poopravili, případně uvedli do patřičných souvislostí.

V Kladně 9. 11. 2007

                                                                                                          PhDr. Miloš Sládek