Rozhovor s Mgr. Pavlem Frývaldským

Přinášíme vám rozhovor s Mgr. Pavlem Frývaldským, absolventem KTF UK, který za svou diplomovou práci „Christologie v díle Josepha Ratzingera“  obdržel Bolzanovu cenu.

Když vezmeš v potaz své dosavadní studijní úspěchy, kam bys zařadil ocenění Bolzanovou cenou? Cenu považuji za významnou, protože je to mé první (velké) ocenění. Je pro mě hlavně velikým povzbuzením do další práce a bádání. V čem bys asi viděl hlavní význam Tvé práce? Proč právě ona byla navržena na Bolzanovu cenu? Poněkud mě překvapilo, že byla vybrána také práce zabývající se teologií. Možná komisi zaujala i významná postava Josepha

Ratzingera. Téma mé diplomové práce je zajímavé i z toho pohledu, že není ještě zpracováno ani v české ani (pokud vím) v zahraniční literatuře. Můžeme ovšem počítat v souvislosti s významem autora, že na toto téma budou vznikat další rozsáhlejší práce.

Mohl bys přiblížit čtenářům co si vlastně mají představit pod názvem „Christologie v díle Josepha Ratzingera“?

Christologie je nauka o Ježíši Kristu, je úzce spojená se soteriologií, což je nauka o vykoupení a v mé práci jsem si vytyčil za cíl analyzovat významná christologická díla, tedy díla, ve kterých Ratzinger, mluví o Ježíši Kristu a jeho významu. Snažil jsem se je porovnat a zaznamenat vývoj v jeho teologickém myšlení. Pokusil jsem se zjistit, kým je pro Ratzingera jako teologa Ježíš Kristus. Sledoval jsem jeho christologické myšlení od Úvodu do křesťanství, které vyšlo v roce 1968 až do jeho poslední práce, kterou vydal před papežskou volbou: Na cestě k Ježíši Kristu.

Jak vlastně vznikla myšlenka psát právě toto téma?

Když jsem začal přemýšlet o tom, jaké si zvolím téma diplomové práce, tak to už bylo v době, kdy jsem se o Ratzingerovo myšlení zajímal, protože jsem jeho díla četl už od střední školy a pokračoval jsem s tím samozřejmě i při studiu teologie. Proto mi byla velice blízká myšlenka napsat práci na nějakou oblast Ratzingerova díla. Původně jsem se chtěl zabývat v jeho díle eschatolgií, tedy naukou o posledních věcech člověka, nebo ekleziologií, naukou o církvi, ale nakonec z tohoto mého rozvažování vykrystalizovala myšlenka psát o christologii, což mi navrhl i vedoucí mé práce profesor Pospíšil. A jsem velice rád, že jsem zpracovával právě toto téma, neboť je velice zajímavé a na rozdíl od těch předchozích ještě nebylo zpracováno.

Nemělo tedy vliv při výběru to, že se Joseph Ratzinger stal papežem?

Jak jsem již řekl, o tomto tématu jsem přemýšlel již v době kdy byl Ratzinger kardinálem. Po jeho nástupu na papežský stolec jsem však začal uvažovat, zda je toto téma stále vhodné, protože se o něm najednou začalo všude mluvit a tak jsem si říkal jestli se má práce nebude zdát příliš poplatná tomuto všeobecnému zájmu o jeho osobu. Na druhou stranu se má práce zabývá pouze dílem, které napsal před tím, než se stal hlavou katolické církve.

Jak moc je vůbec složité číst díla Josepha Ratzingera, resp. Benedikta XVI.? Jak jsme na tom s překlady do češtiny? Já osobně jsem se snažil převážně čerpat z originálů, tedy z německých vydání. V češtině máme překlady významných děl Josepha Ratzingera, především teď nově vychází jeho Úvod do křesťanství, z dalších to pak jsou Hledět na probodeného a Církev jako společenství. Stěžejní díla tedy v češtině jsou a každý má příležitost seznámit se s Ratzingerovou tvorbou. Co se týče vyjadřování v jeho rodném jazyce, tak můžeme zaznamenat určitý posun. Zatímco díla, která psal ze začátku jako mladý profesor, jsou podle mě náročnější na překlad a porozumění textu,

tak v knihách, které psal jako kardinál, nebo teď jako papež se snaží o větší jednoduchost a srozumitelnost jazyka a snadnost svého vyjadřování. Samozřejmě, že jako u každého překladu, je nutné si zvyknout na styl autora. Ratzinger je ovšem mistr formulace, oproti tomu jsem měl zase já někdy problém toto jeho umění přenést i do své práce.

Jak vidíš své další působení na poli vědy, budeš se snažit navázat na tuto svou práci, třeba v doktorském studiu?

Určitě by stálo za to zanalyzovat to, co vydal Joseph Ratzinger jako papež Benedikt XVI.. Jistě  by bylo zajímavé zpracovat christologii papeže teologa, tedy vyjádření jeho osobních teologických pozic.

Co bys poradil lidem, kteří by se chtěli pustit do analýzy nějakého díla?

Nejdůležitější je schopnost číst analyzovaný text. Znova a znova. Při psaní totiž člověk zjistí, že myšlenku neuchopil dostatečně správně, takže je důležité opakovaně se vracet k textu a dělat si opakovaně poznámky. Je nutné dát prostor tomuto opakovanému čtení a promýšlení. Pravá analýze je v tom, že popíši skutečně to, co chtěl autor říci a ne co si myslím, že chtěl říci. Právě z tohoto hlediska je analýza náročná. Proto je nutné mít na analýzu čas, je třeba si vše dobře rozvrhnout a pustit se do práce včas.