Akademický senát UK podpořil změny ve fungování menz UK

Přicházejí noví senátoři

Zasedání Akademického senátu UK začalo 20. února předáním osvědčení novým senátorům. Každoročně dojde k obměně zhruba 1/3 Akademického senátu UK. Na konci minulého roku volily své senátory Lékařská fakulta v Plzni, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií, Fakulta sociálních věd, Přírodovědecká fakulta a tzv. další součásti UK. Nyní trochu matematiky. Celkem bylo zvoleno 26 nových senátorů. Nelze u každého říci, že by byl zcela novým senátorem, protože někteří členové AS UK obhájili ve volbách na domácí fakultě mandát, a proto v podstatě plynule pokračují ve své práci z předchozího funkčního období. Objevily se však i nové tváře (hlavně za studenty), což je dobře, protože mohou přinést nový pohled na určité problémy. Každá fakulta má 4 senátory (2 za studenty a 2 za zaměstnance). Tzv. další součásti UK zastupují dva senátoři. Fakult je celkem 17 a senát by tedy měl mít optimálně 70 členů. Nyní má ovšem o jednoho méně. Jak se někdy stává, tak jeden ze senátorů se stal proděkanem na své fakultě (konkrétně na Katolické teologické fakultě), a proto jeho mandát skončil. Na zmiňované fakultě se nyní budou muset uskutečnit doplňovací volby.

Ženy stále ve výrazné menšině

Neodpustím si genderové okénko. Snad to souvisí s faktem, že mi na obou mých pracovištích šéfují ženy, a proto je pro mne neobvyklé, když působím v instituci, kde je tomu jinak. Také jsem studoval svého času v Německu. Dobře si pamatuji na tamní velkou nástěnku, která velmi podrobně zkoumala zastoupení žen na univerzitě. Nástěnka pomocí grafů a nejrůznějších čísel sledovala, zda někde na univerzitě nejsou ženy ve výrazné menšině, aniž by k tomu byl důvod. Jakmile taková situace nastala, tak už na ni bylo upozorněno. Při celkovém počtu 26 nových (či staronových) senátorů je poměr mužů a žen 23 : 3. Jen na Fakultě humanitních studií, na Fakultě sociálních věd a Přírodovědecké fakultě vybojovaly ženy po jednom mandátu. V rámci celého Akademického senátu UK je poměr mužů a žen 60 : 9.

Zvoleno předsednictvo (muži v čele AS UK)

Při každé obměně senátorů volí Akademický senát UK své předsednictvo. V čele stanul opět profesor Václav Hampl (2. LF). Neměl protikandidáta. Není to tím, že by v senátu vládla diktatura. Senátoři jsou zkrátka se svým předsedou spokojeni, a proto neměli důvod navrhovat někoho jiného. Místopředsedou se stal opět dr. Josef Staša (PF UK), muž vždy elegantně oblečený a s neodmyslitelným motýlkem, u kterého my ostatní senátoři obdivujeme jeho perfektní orientaci ve všech navrhovaných legislativních úpravách. Dále byli voleni čtyři členové předsednictva. Vybráni byli - „překvapivě“ - čtyři pánové: prof. Jan Hála (MFF), doc. Jan Royt (KTF), Pavel Vychytil (1. LF) a Adam Šůra (ETF). Ovšem žádná senátorka zvolena být nemohla, protože ani jedna do předsednictva nekandidovala. Jen pro upřesnění. Systém je takový, že kdokoliv ze senátorů může svého kolegu navrhnout na člena předsednictva. Kolega ovšem s kandidaturou musí souhlasit.

Rektor má zprávu o Právnické fakultě

Na zasedání vystoupil rektor UK prof. Ivan Wilhelm. Informoval senátory, že obdržel od vedení Právnické fakulty zprávu o stavu fakulty. Rektor ji prostuduje společně s alespoň dvěma odborníky nezávislými na UK. Závěry těchto odborníků budou východiskem pro další diskusi o fungování Právnické fakulty (přijímací zkoušky, výuka, vědecká činnost).

Fakulty dostávají více pravomocí

Akademický senát UK schválil dílčí změnu Statutu UK, komplexní změnu Přílohy č. 8 Statutu UK a dílčí změnu Rigorózního řádu UK. Tyto změny dávají větší pravomoci v oblasti darovacích smluv děkanům. Doposud všechny darovací smlouvy musel uzavírat za UK rektor. Nyní smlouvy do výše 100 000 Kč budou podepisovat děkani a fakulty mají vůči univerzitě pouze oznamovací povinnost. Současně se rozšířila samostatná působnost fakult v oblasti smluv o nájmu nemovitosti a nebytových prostor. V kompetenci fakult bude uzavírání smluv, kde výměra nepřekročí 300 m2 a z hlediska trvání 5 let (stávající úprava měla hranice 100 m2 a 2 roky). Ruší se také stávající praxe, kdy se ze smluv o pronájmu odváděl 10% podíl ve prospěch celouniverzitních rezerv. Změna Rigorózního řádu umožňuje předepsat uchazeči úhradu nákladů spojených s přípravou a konáním státní rigorózní zkoušky (administrativa, náklady na hodnocení práce a zkoušky). Akademický senát UK na svém zasedání schválil rozpočet UK a rozpis státní neinvestiční dotace na UK pro rok 2004.

Radikální změny v oblasti menz UK

Akademický senát UK podpořil text návrhu Optimalizace provozu menz UK v Praze, který předložilo senátorům vedení UK. Na přípravě návrhu se ovšem výrazně podílela také sociální komise AS UK. Schválená koncepce může u některých členů akademické obce vyvolat nesouhlas, protože je v kontextu univerzity nezvykle radikální. Na základě koncepce dojde k uzavření menz Větrník, 17. listopadu, Švehlova a Brandýs. Úsporná opatření budou zavedena u výdejny jídel v Jinonicích a plzeňské menzy Šafránkův pavilon, u nichž je stanoveno, že na konci roku bude posouzena účinnost opatření a rozhodnuto o dalším postupu. U čtyř výše zmíněných menz se ovšem již v blízké době počítá s ukončením provozu ve stávající podobě. Tento návrh je podložen čísly. Vedení UK zadalo firmě Gama Holding Praha a.s. provedení analýzy systému stravování na UK. Podrobný text analýzy pak dostali všichni senátoři před výjezdním zasedání kolegia rektora, AS UK a vědecké rady UK, které se uskutečnilo 30. 10. - 1. 11. 2003 v Nymburce. Tento text tedy měli k dispozici všichni členové AS UK. Nemusí člověk studovat ekonomii, aby pochopil, že stávající stav je neudržitelný. V posledních letech se stále snižuje počet lidí, kteří navštěvují menzy v blízkosti vysokoškolských kolejí. Má to svoji logiku. Pokud student skutečně studuje, tak ráno odjede do školy, aniž by se na oběd vracel na kolej. Současně stále méně lidí má v menzách UK zájem o teplé večeře. Naopak výrazně více chtějí lidé studené večeře (bagety apod.). U zavíraných menz docházelo k růstu nepoměru mezi počtem strávníků a výší provozních nákladů. Pro univerzitu je finančně neúnosné dotovat provoz menz, u nichž není dostatečně využita jejich kapacita (tedy alespoň z 80 %). Analýza jasně dokládá, že menzy UK jsou v nevyhovujícím technickém stavu. Stejně jako jiná stravovací zařízení musí menzy UK dodržovat vyhlášku ministerstva zdravotnictví o hygienických opatřeních. Z médií asi dobře každý ví, jaké problémy v tomto směru mají restaurace. Jsou nutné milionové investice, aby menzy UK všechny body vyhlášky splňovaly. Současně je zde snaha zvýšit kulturu stravování, tedy dosáhnout stavu, kdy se nebudete bát, co vše vylijete, než se v menze probojujete k volné židli. Dále se počítá s rozšířením doby výdeje jídel a odstraněním situace, kdy v takovém socialistickém duchu (pro nejmladší čtenáře - za minulého režimu většina lidí pracovala ráno od 6 či 7 hodin) sice můžete obědvat již krátce po 11. hodině, ale s úderem 14. hodiny máte s obědem smůlu. Koncepce změn v oblasti menz počítá také s rozšířením sortimentu připravovaných jídel a s možností výběru skladby jídel. Mělo by také dojít k zavedení bezobjednávkového systému stravování (tedy konec kupování lístků a trhání kupónů). Všechny tyto změny ovšem vyžadují provedení rekonstrukcí jednotlivých menz. Univerzita není bohužel majitelem ropných polí, aby mohla vše finančně zvládnout, protože náklady na rekonstrukce budou v řádech milionů (jen samotná menza Budeč si vyžádá 20 milionů korun). Z tohoto důvodu musela Univerzita Karlova přistoupit k radikálnímu opatření a rozhodnout se, do kterých menz investuje. Ty nerentabilní s vysokými provozními náklady a nízkým počtem strávníků je nutné utlumit. Ti lidé, kteří patří do toho nízkého počtu strávníků, se pochopitelně budou cítit poškozeni, ale není jiné cesty. Vše finančně zvládnout nelze. Lepší je mít nižší počet menz, ale rekonstruovaných a s odpovídajícím vybavením.

Univerzita nechala vypracovat také analýzu fungování kolejí. Jako člověk, který má s kolejním bydlením dlouholeté zkušenosti, jsem si ji se zájmem přečetl. Je to také nepříliš povzbudivé čtení. Většina kolejí UK bude rovněž potřebovat mnohamilionové investice. Současný obvyklý systém, kdy 40 lidí má společně čtyři záchody, tři sprchy a jeden stařičký elektrický vařič, je zcela nevyhovující a přímo ostudný, když k nám přijede na stipendium student ze západní Evropy. Do kolejních budov zatéká, uniká z nich teplo, rozvody vody i elektroinstalace pamatují několik desetiletí. Koleje by měly být přebudovány na systém buněk (menších pokojů s vlastním sociálním zařízením). Taková změna je ovšem velmi nákladná a současně spojená se snížením kapacity budov. Otázka kolejí je ještě komplikovanější než problematika menz. I koleje čekají změny. Kdy, jak a kdo vše zaplatí - to nemůže v této chvíli ovšem vědět nikdo.

Další zasedání Akademického senátu UK se uskuteční 16. dubna. Neznamená to, že senátoři nyní mají dovolenou. Všichni se v tomto mezidobí podílejí na práci jednotlivých komisí AS UK, kde připravují podklady k jednotlivým bodům dubnového zasedání.

Petr Bednařík