Znalost francouzštiny černá na bílém

Hledáte si zaměstnání nebo prázdninovou brigádu a musíte nějak prokázat svoji kvalifikaci? Mávání červeným diplomem před očima potenciálního zaměstnavatele občas nestačí… Každého personalistu zajisté potěší, pokud v rukou zájemce o práci spatří osvědčení dokládající znalost cizího jazyka, na němž bazíruje zaměstnavatel. Takový certifikát otevírá držiteli dveře nejen do ciziny.

Stále větší význam přikládají jazykovým certifikátům i společnosti, které působí na domácím trhu, a české univerzity. V současné době lze certifikovat znalosti prakticky všech významných evropských jazyků včetně francouzštiny. Pokud chcete světu ukázat, na jaké úrovni se umíte tímto jazykem dorozumět, ale nevyznáte se v nabídce dostupných jazykových osvědčení, čtěte dále.

Jazykové certifikáty se dělí do dvou kategorií – na ty, které prokazují vaše zvládnutí obecného jazyka, a na ty dokazující znalost odbornějších stránek cizí řeči. V obou případech je nutné pečlivě zvážit, zda potřebujete mezinárodně uznávaný certifikát (diplom, osvědčení), nebo vám postačí státní jazyková zkouška pořádaná Jazykovou školou hlavního města Prahy.

Základní úroveň státní jazykové zkoušky by měla prověřit, do jaké míry si uchazeč osvojil cizí jazyk, prokázat jeho hlubší znalosti a zároveň ukázat potenciálnímu zaměstnavateli, že je adept schopen využívat francouzštinu i v obchodním styku. Chcete-li získat toto osvědčení, měli byste znát francouzský jazyk na středně pokročilé úrovni (B2 – vizte Stupnici znalostí podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). Přípravu na tuto zkoušku zajišťuje Bohemia institut. Všeobecná úroveň státní jazykové zkoušky se pak zaměřuje na otázky každodenního života a politického, hospodářského a kulturního dění v České republice a ve Francii. Pokud uvažujete o složení této zkoušky, měli byste jazyk znát na pokročilé úrovni (C1).

Chcete-li svůj jazykový certifikát lovit spíše v mezinárodních vodách, pokuste se získat jeden ze státních diplomů francouzského ministerstva školství, označených DELF a DALF. Držitelé diplomu DALF nemusejí absolvovat vstupní jazykové testy na francouzských univerzitách a toto osvědčení vyžadují i vysoké školy v jiných částečně frankofonních zemích. Diplomy DELF mají širší využití. Můžete jimi doložit znalosti v rozmezí celé znalostní stupnice stanovené Radou Evropy, a to nejen na školách, ale i při pracovních pohovorech. První a druhý stupeň (tedy DELF A1 a A2) uznává řada českých soukromých podniků, česká veřejná správa i většina českých univerzit. Přípravu na zkoušky DELF/DALF zajišťuje Francouzský institut, kurzy na jednotlivé úrovně diplomu však zajišťují i jiné jazykové školy (DELF A2 jazyková škola Polyglot, DELF B1 a DALF C1 Jazyková škola hlavního města Prahy)

Vaši obecnou znalost francouzského jazyka mohou doložit i Evropské jazykové certifikáty TELC. Jazyková zkouška na úrovni A2 se jmenuje Français Niveau Élémentaire a prokazuje znalosti jazyka na nižší úrovni. Zkouška Certificat de Français odpovídá úrovni B1 a slouží jako užitečný doklad znalosti jazyka nejen pro získání zaměstnání, ale i pro studium v zahraničí nebo žádost o občanství. Na Certificat Supérieur de Français musíte ovládat jazyk na úrovni B2.

Další mezinárodně uznávaná zkouška, která dokáže zapůsobit na případného budoucího zaměstnavatele, je zkouška TEF. Tu vytvořila Pařížská obchodní komora, aby držitelům certifikátu umožnila lépe zhodnotit jejich znalost obecné francouzštiny.

V rámci některých profesí si samozřejmě s osvědčením o znalosti obecné francouzštiny nevystačíte. Zatímco české státní jazykové zkoušky pamatují pouze na tlumočníky a překladatele (kteří absolvují zkoušku na úrovni C2), ostatní odborníci mohou své jazykové znalosti prokázat v rámci pětiúrovňového systému zkoušek JASPEX (Jazykové a společenské přípravy expertů). Jazykový kurz a následnou zkoušku lze absolvovat nejen ve francouzštině, ale i dalších dvou rozšířených jazycích – angličtině a němčině.

Stupnice znalostí podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky:

A1

Porozumění jednoduché informaci v pomalém řečovém tempu. Vyjádření základních údajů (jméno, bydliště, zaměstnání), kladení jednoduchých otázek. Vyplnit jednoduchý formulář a napsat krátký pohled.

A2

Porozumění jednoduchým větám a často užívaným slovům k tématům běžného dne (rodina, práce a okolí), jednoduchým textům z prospektů. Dorozumění se v běžných situacích všedního dne. Schopnost vést nekomplikovaný rozhovor, napsat krátké sdělení týkající se běžného života.

B1

Porozumění všem hlavním bodům jakéhokoliv rozhovoru běžného dne, zprávám z televize a rozhlasu v pomalejším tempu. Schopnost běžně se dorozumět na cestách, vést rozhovor bez přípravy o tématech běžného dne, napsat krátký souvislý text k běžnému tématu, popsat své postoje.

B2

Porozumění delším rozhovorům, které se týkají známé problematiky, bezproblémové sledování reportáží a filmů ve spisovném jazyce. Porozumění psaným zprávám a současné literatuře. Schopnost vést spontánní rozhovor s rodilým mluvčím, aktivně se podílet na diskusi. Schopnost napsat podrobnější osobní i formální dopis.

C1

Po všech stránkách vysoká znalost jazyka. Schopnost v rozsáhlé míře aktivně využívat jazyk v soukromé i pracovní sféře.

C2

Nejvyšší stupeň zvládnutí daného jazyka, blížící se úrovni rodilého mluvčího.

Petr Vnouček, Fakulta sociálních věd UK

Článek vznikl v rámci projektu Futura financovaného Evropským sociálním fondem, Českou republikou a hlavním městem Praha. Projekt realizuje Respekt institut, o. p. s.