Společná řeč není pouze otázka jazyka. Pedagogická fakulta UK zve na výstavu Nahlédnutí

Výstavu zahájila PhDr. Jana Skarlantová, vedoucí projektu Výtvarné umění – naše společná řeč: „I když provoz studentského klubu netrvá dlouho, připravili jsme v něm už několik zajímavých výstav. Přesto je dnešní vernisáž a samo setkání výjimečné, poprvé zde prezentujeme společný mezinárodní českoněmecký projekt. Má symbolický název „Výtvarné umění - naše společná řeč.“ V rámci tohoto projektu uspořádala vloni v Heidelbergu naše katedra velice úspěšnou výstavu a na základě toho k nám pak na naši katedru přijely studovat dvě studentky z Německa.“

Filozofie je královnou a matkou všech věd a umění, tedy i výtvarného. Nebo je tomu naopak? O významu a vztahu obrazu, řeči a myšlení na vernisáži hovořil vedoucí Katedry výtvarné výchovy UK Doc. PaedDr. Pavel Šamšula CSc.: „Friedrich Nietsche kdysi napsal, že ve filozofii není nic, co by dříve nebylo v poesii. A další Němec Hans-Georg Gadamer v knize Myšlení a řeč píše, že obrazné myšlení je starší, než řeč slov. Sice dodává, že řeč nepřekáží myšlení, ale přesto mám pocit, že naši němečtí přátelé a my jsme dlouho měli jiné řeči. Jestli se úspěšně snažíme hledat společnou řeč, tak to není pouze otázka jazyka. Proto je pro mě zvláštní potěšení, že ta historicky starší, obrazná řeč je tou řečí, kterou k nám promlouvají výtvarní díla německých studentů a kolegů. Chtěl bych proto zejména poděkovat dr. Skarlantové. Nebýt jí, tak by vztahy mezi naší univerzitou a univerzitou v Heidelbergu nebyly vůbec nebo ještě dlouho ne.“

Kolekce přibližně tří desítek vystavených prací studentů z univerzity v Heidelbergu vznikala letos v létě během studijního pobytu zaměřeného na malbu v plenéru v italském městě Civitella. Hlavním tématem výstavy a předmětem výtvarného zkoumání budoucích pedagogů výtvarné výchovy z Heidelbergu je tedy italská krajina. Ztvárnili ji dostupnými malířskými technikami a to výhradně formou dvourozměrných prací, na výstavě není zastoupena žádná plastika. Návštěvníci zde uvidí malbu na dřevě, akvarely, koláže, malby a kresby tuší, malby na lepence, cyklus abstraktních kompozic a sadu portrétních obrazů provedených tuší; jedno dílo nese náznaky pastózní malby s rozrušovanou strukturou povrchu.

Vznik vystavených prací přiblížil vedoucí Katedry výtvarné výchovy Vysoké školy pedagogické Heidelberg prof. Mario Urlass. „To, co zde vidíte, je výsledek společného soustředění, které naše katedra pořádá už čtvrtým rokem. Účastní se ho zhruba čtyřicet studentů a také dva tisíce obyvatel italské vesničky Civitella, společně zde žijí a pracují14 dní. Civitella nám dává prostor pro vnímání jinakostí a to vytváří inspirativní podmínky pro výtvarnou práci. Pobyt dává studentům možnost výběru vlastního motivu a osobitého výtvarného vyjádření. Někteří si vybírají motiv inspirovaný krajinou, jiní se věnují experimentální tvorbě kreslířské nebo malířské a postupně si vytvářejí vlastní výtvarnou řeč. Vzhledem k tomu, že jde o pedagogickou školu, má soustředění i pedagogické cíle. Studenti za nějaký čas budou sami vyučovat a pracovat s dětmi. Uvědomí si, že je musí vést k vlastnímu názoru, ale na základě vlastního prožitku a že nelze učit něco, co jsme sami vnitřně neprožili. Z tohoto soustředění je zde vystaven pouze malý fragment, ale ono nahlédnutí se stává naší společnou řečí a naším majetkem. Spolupráce s Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy trvá dva roky, je to první a doufejme že ne poslední projekt. Těším se na další pokračování našeho česko-německého dialogu v oblasti umění a na hledání společného jazyka přátelství a spolupráce,“ uzavřel prof. Urlass.

Výstava Nahlédnutí potrvá ve Studentském klubu UK v Celetné 20 do 12. prosince 2008. (ká)