Jak obstát v globálním měřítku: Evropské strategie pro evropské univerzity. V Praze se uskuteční zasedání 5. konventu Evropské asociace univerzit

19. až 21. března 2009 se v Praze uskuteční zasedání 5. konventu Evropské asociace univerzit (EUA). Zasedání bude zahájeno tiskovou konferencí od 15 hodin v Riegrově sále Obecního domu za přítomnosti vrcholných představitelů EUA. Zástupce médií a účastníky zasedání osloví Václav Hampl – rektor Univerzity Karlovy, Ondřej Liška – ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Ján Figel’ – evropský komisař pro vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež, Jean-Marc Rapp – prezident EUA, Georg Winckler – odstupující prezident EUA a Jan Škrha – prorektor Univerzity Karlovy.

Fakta o konventu a o Evropská asociaci univerzit

Letošní konvent Evropské asociace univerzit (EUA), jejž hostí Univerzita Karlova v Praze, se bude konat těsně před oficiálním spuštěním Evropského prostoru vysokého školství (EHEA) v roce 2010 a rovněž i ve chvíli, kdy se diskutuje o podobě Evropského výzkumného prostoru pro příští desetiletí. Představuje tedy pro univerzity jedinečnou příležitost přispět k debatě o společné vizi toho, jak se co nejefektivněji zasazovat o soudržný, transparentní a atraktivní univerzitní sektor pro celou Evropu.

V návaznosti na Lisabonskou deklaraci z roku 2007, podle níž mají univerzity “vybavit Evropany – mladší i starší – k tomu, aby mohli sehrát svou úlohu ve Společnosti vzdělání, v níž ekonomický, sociální i kulturní rozvoj závisí v první řadě na vytváření a šíření znalostí a dovedností”, budou účastníci konventu společně usilovat o nalezení politických opatření a strategií, jež jim pomohou plnit jejich trojí poslání: vyučování, výzkum a službu společnosti.

Aby univerzity plně realizovaly svůj potenciál, musí propojit své základní úkoly: vysokoškolské vzdělávání, výzkum a inovaci. Jen tak mohou mimo jiné odpovědět na otázky veřejnosti týkající se demografie a stárnutí populace, udržitelného vývoje, obnovitelných zdrojů energie a změn klimatu.

Proto je třeba otevřených, moderních a flexibilních univerzit se silným evropským rozměrem, k němuž patří fungující evropská mobilita a systém evropské akademické kariéry, stejně jako zapojení se na globální úrovni. Evropské univerzity by měly být přitažlivé pro evropské i mezinárodní studenty, kteří mohou nejen čerpat z bohatství a rozmanitosti evropské vědecké a výzkumné tradice, ale také k nim přispět.

Konvent dá univerzitám šanci ovlivnit evropskou politickou agendu na základě jejich představ o budoucnosti evropského vysokého školství. Letošní setkání přitom přichází v klíčovou chvíli, kdy první fáze Boloňského procesu spěje ke konci a Evropě již nezbývá mnoho času na dosažení velkorysých cílů, jejichž termín stanovila Lisabonská agenda na rok 2010.

Konvent se bude konat:

• Těsně před letošní schůzí ministrů zemí zapojených do Boloňského procesu, jež stanoví obrysy Evropského prostoru vysokého školství a určí priority Boloňského procesu pro příští dekádu

• Ve chvíli, kdy mají vlády a investoři reagovat na doporučení, jimiž Evropská komise navázala na Zelenou knihu Evropského výzkumného prostoru v roce 2007 a jež mají utvářet budoucí vývoj Prostoru po roce 2010.

Pražská deklarace

Cílem konventu je ovlivnit priority Boloňského procesu v období po roce 2010 a zajistit, aby se při vytváření podmínek pro budování Evropského výzkumného prostoru braly v potaz zájmy univerzit. Zástupci univerzit proto budou vyzváni k tomu, aby přispěli k sepsání “deseti tezí” o budoucnosti evropského vysokého školství a výzkumu s výhledem do roku 2020.

V případě každého z témat těchto tezí bude třeba zodpovědět na otázky jako: Jaká je naše současná pozice? Kam se chceme posunout? Jak toho docílit? Jako odpovědi budeme muset nalézt vhodná opatření a strategie na institucionální, státní i evropské úrovni. Toto cvičení by nás mělo dovést k definování toho, jak by podle univerzit měla vypadat budoucnost obou Evropských prostorů.

V pátek 3. dubna 2009 se sejde rada EUA, aby přijala Pražskou deklaraci, jež pak bude přednesena zástupcům přítomným na ministerském setkání Boloňského procesu v Leven/Louvain-la-Neuve a evropským komisařům zodpovědným za politiku vysokoškolského vzdělávaní a výzkumu.

Struktura konventu

Aby bylo možné splnit neskromné cíle, jež jsme stanovili výše, diskuze na konventu se budou odehrávat ve čtyřech oddělených tematických okruzích, které vezmou v potaz čím dál rozmanitější poslání a profily evropských univerzit. Chceme tak účastníkům umožnit, aby se soustředili na ta témata, jež jsou jim nejbližší. Tematické okruhy se budou týkat následujících rámcových témat:

Prohlubování komunikativnosti a flexibility univerzit coby institucí, jež mají za cíl vzdělávat rostoucí počet evropských občanů, plnit potřeby čím dál rozmanitější studentské populace a zajišťovat, že každý, kdo by mohl z univerzitního vzdělání těžit, tak může učinit

Rozvíjení role univerzit coby středisek výzkumu, jež musí usilovat o vylepšení svých výzkumných záměrů pomocí prostředků z externích zdrojů, musí umět přitáhnout a udržet si talentované výzkumníky, ať už začínající, či zkušené, a fungovat ve spolupráci s ostatními díky výměnám a budování partnerských skupin, především na regionální úrovni

Reakce na rostoucí náročnost řízení a managementu univerzit – na základě řady konferencí z posledních dvou let a práci EUA v tomto období. Zaměříme se především na žhavá témata jako: zajišťování finanční udržitelnosti, měnící se struktury řízení, fúze a jiné podoby koncentrace.

Rozšiřování globálního dosahu evropských univerzit a jejich interakce s okolním světem: hledání nejvhodnějších strategií a opatření a budování soudržného portfolia vzdělávacích a výzkumných aktivit z evropské perspektivy

Každý okruh se bude skládat z „malého“ plenárního sezení, na nějž budou navazovat jednotlivé pracovní skupiny. Účastníci zůstanou ve svých skupinách celé dopoledne 20. března. Každá skupina bude vyzvána, aby připravila nejvýše dvě teze a zamyslela se nad odpovídajícími opatřeními na institucionální, národní a evropské úrovni.

Třetí plenární sezení v pátek odpoledne bude příležitostí pro počáteční zpětnou vazbu napříč skupinami a diskusi o klíčových návrzích, jež se v jednotlivých skupinách utvářejí. Na závěrečném sezení konventu načrtne prezident EUA počáteční a velmi hrubý koncept návrhů z jednotlivých skupin. Konečné výsledky budou předneseny radě EUA 3. dubna 2009, a jakmile budou přijaty, budou rozeslány všem účastníkům konventu.

V sobotu ráno se bude konat navazující Otevřené fórum, jež se bude týkat žhavých témat významných pro komunitu klem evropského vysokého školství, jako jsou např. otázka rankingu a situace univerzit s lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi.

Fakta o Evropské asociaci univerzit (EUA)

EUA sdružuje téměř 850 univerzit a konferencí rektorů ze 46 evropských zemí. EUA se zasazuje o vývoj soudržného systému evropského vysokého školství a výzkumu, jenž na celoevropské úrovni udrží rovnováhu mezi soutěživostí a excelencí na jedné straně a sociální sounáležitostí a dostupností na straně druhé. EUA tedy aktivně prosazuje cíle Lisabonské agendy.

Úlohou EUA je upozorňovat na podíl univerzit na vývoji společnosti, především díky zapojení do dvou zásadních politických procesů probíhajících v současné době v Evropě. Jedním z nich je vytváření Evropského prostoru vysokého školství (EHEA) do roku 2010, známé pod názvem Boloňský proces, a druhým vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA). Jedinečná pozice dovoluje EUA propojit tyto dva, často oddělované procesy díky dvojímu poslání svých členských univerzit, jež jsou jednak vzdělávacími, jednak výzkumnými institucemi.

EUA se spolu s institucemi EU a dalšími partnery aktivně podílí na přípravě vysokoškolské politiky v duchu udržitelné reformy a zajišťuje plnou účast univerzit v Boloňském procesu a přidružených institucích. Asociace se také v čím dál větší míře zabývá evropskou politikou výzkumu, v jejímž rámci si klade za cíl zdůrazňovat zásadní roli univerzit v posilování evropských výzkumných kapacit a podporovat rozvoj Společnosti vzdělání.

Aktivity

Kromě své politické role EUA provozuje v několika klíčových oblastech společné projekty svých členů, kteří tak prohlubují spolupráci s partnery a získávají praktické znalosti a hlubší porozumění problémů, jimž jsou evropské univerzity vystaveny. Tyto zkušenosti se potom odrážejí ve strategické práci EUA.

V neposlední řadě EUA organizuje pravidelné tematické konference a školení, jež poskytují prostor k diskusi o klíčových tématech, resp. zpřístupňují informace o těchto tématech svým členům a širší evropské vysokoškolské komunitě.

Pro další informace kontaktujte zástupce EUA

Andrew Miller, tiskový mluvčí

Email: andrew.miller@eua.be

Telefon: (během akce mobil: +32 473 748 785

(před a po akci: +32 2 788 53 19)

Podrobný přehled aktivit EUA a archiv dokumentů s knihovnou obsahující strategické dokumenty, zprávy a tisková prohlášení naleznete na internetových stránkách www.eua.be.

Životopisy

Přikládáme stručné životopisy aktérů, kteří se budou účastnit tiskové konference. Životopisy všech ostatních řečníků 5. konventu budou obsaženy v programu a kompendiu konventu, který obdržíte po příjezdu.

Prof. Jean-Marc Rapp, nastupující prezident EUA

Profesor Jean-Marc Rapp byl v letech 1999 – 2006 rektorem Univerzity v Lausanne a od roku 2001 do roku 2006 prezidentem Konference rektorů švýcarských univerzit (CRUS). Od roku 2005 byl členem rady EUA a na pražském konventu se oficiálně stane novým prezidentem EUA.

V roce 1983 získal doktorát z práva na Univerzitě v Lausanne a v roce 1985 titul LL.M. na Univerzitě Kalifornie v Berkeley. Pracoval jako právník v Lausanne a v San Francisku a mezi lety 1986 a 1998 sloužil jako náhradní soudce nejvyššího soudu švýcarského kantonu Vaud.

Od roku 1989 je profesorem obchodního a smluvního práva na Právnické fakultě Univerzity v Lausanne, na které byl v letech 1996 – 1998 děkanem. Před nástupem do funkce rektora pracoval šest měsíců v Evropské komisi (GŘ XV) coby expert na finanční informace a zákony o společnostech. Během svého působení ve funkci rektora značně přispěl k programu spolupráce a k novým strategickým trendům na Univerzitách v Lausanne a Ženevě a ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne.

Prof. Georg Winckler, odcházející prezident EUA, rektor Vídeňské univerzity

Profesor Winckler sloužil jako rektor Vídeňské univerzity od roku 1999 a v roce 2005 byl zvolen prezidentem EUA. Na pražském konventu předá funkci Jeanu-Marku Rappovi.

Předtím pracoval ve funkcích prezidenta Rakouské konference rektorů (2000-2005) a vice-prezidenta EUA (2001-2005). V letech 2004 až 2007 byl členem EURAB (Evropského poradního výboru pro výzkum); od března 2008 je členem ERAB (Výboru pro Evropský výzkumný prostor).

Studoval ekonomii na Univerzitě Princeton a na Vídeňské univerzitě. Od roku 1978 je na Vídeňské univerzitě profesorem ekonomie se specializací na měnovou a aplikovanou ekonomii. Hostoval jako profesor na Univerzitě v Georgetownu, Univerzitě ve Fribourgu, Univerzitě Komenského v Bratislavě a coby hostující vědec při Mezinárodním měnovém fondu ve Washingtonu, D.C.

Ministr Ondřej Liška

Ondřej Liška se narodil 14. července 1977. Vystudoval politologii a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2000-2001 pracoval pro Nadaci Forum 2000; v letech 2003-2004 byl předsedou Česko-rakouského fóra pro dialog. Od roku 2003 do roku 2005 byl zastupitelem v Brně za Stranu zelených (výbor pro kulturu a školství, Městská část Brno-střed). Od roku 2004 byl poradcem Skupiny zelených v Evropském parlamentu pro regionální rozvoj a evropské strukturální fondy. V červnu 2006 byl zvolen poslancem PSP ČR za Stranu zelených za Jihočeský kraj. V prosinci 2007 byl jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. V září 2008 byl zvolen 1. místopředsedou Strany zelených.

Přednášel na univerzitách, veřejných a odborných fórech v zahraničí, mj. v Německu, Rakousku, Polsku, Indii, Malajsii, Japonsku, Číně, Filipínách, Kambodži a Jižní Koreji.

Jan Figeľ, evropský komisař pro vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež

Ján Figeľ, narozený v lednu 1960, studoval výkonovou elektroniku na Technické univerzitě v Košicích. Po více než desetileté kariéře výzkumníka v oboru studoval zahraniční vztahy na Georgetownské universitě ve Washingtonu a evropskou ekonomickou integraci na UFSIA v Antverpách.

Jeho politická kariéra začala v roce 1992, kdy se stal členem národní rady SR a od té chvíle svou kariéru věnoval naplnění evropských ideálů. Byl hlavním vyjednavačem SR při vstupu do EU. Od 1. května 2004 je členem Evropské komise a v současnosti je zodpovědný za vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež.

Prof. Václav  Hampl, rektor Univerzity Karlovy v Praze

Do funkce rektora nastoupil v roce 2006. Má za sebou bohatou akademickou kariérou na 2. lékařské fakultě UK, kde získal v roce 2002 profesuru.

Václav Hampl je autorem mnoha významných mezinárodních vědeckých článků v oblasti kardiopulmonární medicíny a držitelem prestižních cen za vědecký výzkum v ČR i v zahraničí. Od roku 2006 byl také v České konferenci rektorů viceprezidentem pro vnější a zahraniční vztahy.

Prof. Jan Škrha, prorektor Univerzity Karlovy v Praze

Prof. Škrha je prorektorem UK pro zahraniční styky a mobilitu a zástupcem přednosty III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V letech 1979-1983 byl na téže klinice asistentem, od roku 1983 lékařem. V letech 1990-1996 byl šéfem jednotky intenzivní péče a v později vedl laboratoř pro endokrinologii a metabolismus III. interní kliniky. V roce 2001 se stal profesorem interní medicíny.








Posluchárna UK

Až budete v některém z tanečních klubů dobíjet energii na další studijně-pracovní týden, pozorně se podívejte, kdo stojí za mixážním pultem. Mohl by to být i David Doubek z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK alias Ventolin.​

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Tour de menza

Testujeme Menzy UK. Tentokrát se naši redaktoři vypravili do menzy Jednota, která se nachází v Opletalově ulici nedaleko zastávky Hlavní nádraží. Kromě studentů a rezidentů z místních kolejí sem často zavítá i veřejnost.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.