Univerzitní senát: první zahřívací zasedání

Prolog

Dovolujeme si tímto navázat na mladou, ale nadějnou tradici informovat čtenáře i-Fora o dění na posledních zasedáních pléna Akademického senátu Univerzity Karlovy, tentokrát o senátorském matineé, které se konalo v pátek 30. 1. 2004.

Plurál první věty nezachycuje fakt, že by snad tato zpráva byla psána ve spolupráci s kolegou ze senátu i kanceláře domovské fakulty dr. Petrem Bednaříkem, který byl za svůj první raport o jevišti i proscéniu jednání AS UK veřejně pochválen předsedou senátu prof. Václavem Hamplem.

Tuto zprávu nepíšu v množném čísle s  Bednaříkem, ale se svou kočkou ing. Dagmar Kočkovou. Obvykle samostatný tvor, který se doma po většinu všedních dní zabývá demolicí koupelny a studiem odborné literatury (dle známek opotřebování a okousaných stránek jí není cizí ani Akademický slovník cizích slov) mi oznámil (no a co, zoologové mezi námi jistě uznají, že mluvící kočka je celkem běžná záležitost), že na pravidelná zasedání AS UK mě bude pravidelně doprovázet.

Vysvětlení je zřejmé. Každý pátek, na který připadne plénum AS UK, ing. Kočková opustí svůj pelíšek, protože ji evidentně láká dostatečná náhrada v podobě osoby tajemníka AS UK Michala Pelíška, bez jehož podrobných zápisů z nahrávek všech zasedání (ano, cokoli je v plénu řečeno, uvízne v akustické stopě nahrávacího zařízení) by tato shrnutí pro čtenáře i-Fora také nevznikla. Ing. Dagmar Kočková mi tedy při posledním jednání seděla a nadále bude sedět za krkem, tichá a prakticky neviditelná jako každá kočka, a bude spolu se mnou glosovat zasedání AS UK.

Bohužel si dosud neosvojila webovou gramotnost, takže nepřichází na schůze senátu (na rozdíl od všech ostatních) dostatečně připravena studiem on-line pracovních materiálů. (Každý senátor by měl totiž pravidelně sledovat podklady v podobě zpráv ze zasedání jednotlivých komisí i spontánně se objevující tématické impulsy invencí obdařených senátorů, které mu přicházejí do e-mailové schránky. Zkuste se někdy zeptat svého zástupce v univerzitním parlamentu, co nastudoval na nadcházející jednání AS UK… Pro začátečníky je na stránkách senátu dokonce k dispozici „Rukověť senátora“).

Výhodou tohoto neinformovaného přístupu (což je dnes vlastně ekvivalentem pro zvířecí přístup) je však schopnost údivu a kladení naivních otázek, za které se zvíře nestydí, což my lidé, ač jsme k tomu ještě senátoři, často děláme a hlasujeme potom podle principu selektivní pozornosti nebo podle fyzické kondice pravé paže. K dalším charakteristikám neviditelné glosátorky jednání AS UK ing. Kočkové jen to že mluví kurzívou a je pravděpodobně zodpovědná za to, že z materiálních požitků senátorů jako první vždy zmizí mléko do kávy.

Základna a nadstavba

Program jednotlivých zasedání AS UK má buď minimalistickou nebo extenzivní verzi. Minimalistická verze zahrnuje body, které senát prochází, popř. schvaluje pokaždé. Agenda pokaždé začíná bodem „Zahájení, určení skrutátorů“. Skrutátorem je aritmeticky zdatný odborník schopný sčítat přes desítku, který převezme své teritorium a sleduje aktuální počet senátorů. Skrutátoři proto logicky většinou pocházejí z řad zástupců MFF. Počet senátorů se během jednání mění z několika důvodů: a) pozdní příchod dosud nepřítomného senátora, b) dočasný odchod přítomného senátora do kuloárů kvůli neodbytné potřebě vědecké rozpravy (nikoli kvůli neodbytné potřebě si zakouřit), c) definitivní odchod dosud přítomného senátora kvůli neodbytné potřebě zkontrolovat stav kultivace vzorku (nikoli kvůli neodbytné potřebě zmizet). Pravidelně také senát schvaluje zápis z minulého zasedání pléna AS UK, vyslechne vystoupení J. M. pana rektora a prorektorek a prorektorů, schvaluje nejrůznější vnitřní předpisy fakult či návrhy smluv o nájmu. Před posledním bodem „Různé“ ještě podávají zprávu o činnosti předsedové předsednictva a jednotlivých pracovních komisí.

Nadstavbou této pravidelné základny se může stát jakýkoli bod, který předsednictvo uzná za tak závažný, že si zaslouží samostatné projednání. (Což znamená, že se jednání protáhne o třetinu, pokud se tento bod týká přijímacího řízení na právnické fakultě. To mě nebaví, příliš hlučné pro moje citlivé uši.)

Témata jednání AS UK 30. 1. 2004

Rektor prof. Ivan Wilhelm se vrátil k částce, která byla ve státní peněžence přidělena vysokým školám a které původně hrozilo snížení o 150 miliónů Kč. Ty se však našly v rezervách MŠMT (co prosím, na ministerstvu je měli schované v náhradních pneumatikách?), takže závěrem je nárůst vysokoškolských rozpočtů o 16 procent na přibližně 17 miliard Kč. (Hurá!) Přesto na přímý dotaz z pléna, zda to znamená, že jsme s přidělenými prostředky spokojeni, odpověděl rektor, že nejsme spokojeni. (Ách, jo.) Minimální je totiž podle zvýšení dotace na podporu tvůrčí činnosti vysokých škol, což je názor, v němž se rektor shoduje s Radou vysokých škol. Ta chce (jak referoval zástupce AS UK v RVŠ prof. Bednář) během přípravy státního rozpočtu na příští rok hlídat zejména oddíl financování vědy. Rektor UK by považoval vysoké školy za natolik solventní, aby se mohly pustit do zásadní reformy, kdyby měly k dispozici zhruba dvojnásobek současné částky. (Jenom jestli je to dobře rozdělené, to by se mělo pohlídat. Jestli třeba nemusíte z peněz na vědu kupovat papíry – na vědu a tonery – na vědu a taky nové klíče k záchodu – na vědu...) Dále rektor upozornil, že se vstupem do EU získají šanci studovat v České republice za současných podmínek, tj. bezplatně, všichni občané EU. Placené studium pro všechny, kteří jej chtějí absolvovat v cizím jazyce, zakotví dle slov pana rektora novela vysokoškolského zákona nebo alespoň přechodné období výběru poplatků od těch, kteří již cizojazyčně na UK studují.

Prorektor pro vědu a výzkum prof. Klener připomněl osud výzkumných záměrů – momentálně probíhá jejich posuzování. Největší naději mají záměry formulované společně více fakultami, navazující na původní záměr a respektující další kritéria. Za 17 fakult UK bylo podáno 49 výzkumných záměrů, snažících se celkem získat asi 1,5 miliardy Kč. (Hm. To je průměrně skoro 2,88 záměru na fakultu. To nám to na UK pálí. Ale ne, to jsem nemyslela tak, že nám hoří střecha nad hlavou a že bez peněz z výzkumného záměru by nebylo ani na vodou na kytky. Jenom že je fajn, kolik máme opodstatněných vědeckých projektů.) Kontroverznější sdělení měla pro zasedání senátu prorektorka pro sociální záležitosti prof. Kvasničková, která shromážděným připomněla, že na příští schůzi je čeká tématika optimalizace chodu menz. (Snad spíš odchodu menz, ne? Vždyť se jedná o rušení nevyužitých menz a rekonstrukci těch navštěvovaných.)

Z věcných (tedy nikoli procedurálních) otázek se senát ať už v diskuzích nebo zprávách předsedů komisí věnoval kompatibilitě studia na UK se studiem v zahraničí. Vyslechl např. zprávu o zavádění tzv. Diploma Supplement, příloze k diplomu, která by měla zjednodušit způsob, jak prokázat v cizině, že držitel diplomu absolvoval vysokou školu. Krom toho se bude UK ucházet o udělení tzv. ECTS label. (Co je to ECTS label? Ty to nevíš? Ani Bednařík to neví? Ví to vůbec někdo z 38 senátorů, kteří to hlasováním vzali na vědomí? To bych tady mohla hlasovat i já, jenže já nemůžu stát na třech tlapách a spadla bych na čumák To vám se stát nemůže.) Na podnět z pléna se jednání také dotklo faktu, že UK nemá základní listiny přeložené do cizích jazyků. Zejména dokumenty, které se týkají „provozních“ záležitostí studentů: studijní a zkušební řády fakult. Vzhledem k tomu, že získat autorizovaný překlad je velice nákladná záležitost a skutečné využití cizojazyčných verzí nelze předvídat (jistě, vždyť to studenti nečtou ani v češtině…), byla tato tématika přesměrována k rozpracování na Zahraniční komisi AS UK.

Z oblíbených evergreenů plénum dále schválilo 7 změn vnitřních předpisů fakult. Jelikož u tohoto bodu kromě zástupců daných fakult většinou nikdo neví, o co se jedná, s postupem hlasování narůstá počet těch, kteří se zdrželi hlasování třeba až i na dva zdrživší se senátory. (Zřejmě ti, v nichž se postupem probouzí vnitřní hlas, jenž nesouhlasí se souhlasem, když to člověk nezná). Podobný průběh mělo a mívá také hlasování o návrzích smluv o nájmu nebytových prostor, které předkládá kvestor ing. Kubíček. Tentokrát se jednalo o tři smlouvy, týkající se prodeje a převodu pozemků. Nebýt toho, že senát hlasuje na základě doporučení své ekonomické komise, kdo by věděl, co se skrývá pod návrhem: „…smlouvyopronájmu pozemkupč1558ačástipozemkupč1561vkúNovéMěstonáležejícíchkarálu1lékařskéfakultynaAlbertově….“ S takovým svůdným návrhem zkrátka nelze než souhlasit.

V průběhu jednání rovněž senátu AS UK stouplo kolektivní sebevědomí, neboť předseda senátu AS UK prof. Hampl byl zvolen předsedou pracovní skupiny Rady vysokých škol, která sdružuje předsedy senátů. Zatímco ostatní akademické senáty mají pouze předsedu, my máme předsedu předsedů. (Tak to už je velké zvíře. To už jen tiše a spokojeně předu.)

Dagmar Kočková, Irena Reifová