Slavnostní zakončení Univerzity 3. věku

Ve dnech 11. a 12. června 2009 se jako v řadě předchozích let ve Vlasteneckém sále Karolina konala slavnostní zakončení Univerzity 3. věku. Garanty těchto akcí byli již tradičně za 1. lékařskou fakultu UK prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc., a za 2. lékařskou fakultu UK prof. MUDr. Jaroslav Fajstavr, DrSc., kterým si dovolujeme vyslovit poděkování za jejich dlouholetou obětavou činnost v oblasti vzdělávání studentů „třetího věku“.

Dne 11. června 2009 byl garantem těchto slavnostních zakončení prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc., který byl prvním organizátorem a je stále aktivním organizátorem  Univerzity 3. věku na Karlově univerzitě v Praze.

Není pochyb o tom, že studenti Univerzity 3. věku berou svoje univerzitní studia s plnou vážností, s velkým zápalem a stejně tak se s plnou vážností a slavnostními pocity zúčastňují slavnostních zakončení svého studia.

Zveřejňujeme projev prof. MUDr. Radomíra Čiháka, DrSc., na slavnostním zakončení Univerzity 3. věku v letošním roce, protože je každoročně absolventy Univerzity 3. věku přijímán s velkým vděkem, zaujetím a většinou i dojetím.

Projev prof. MUDr. Radomíra Čiháka, DrSc., garanta U3V na 1. LF UK na slavnostním zakončení Univerzity 3. věku dne 11. června 2009 v 11.00 hod. ve Velké aule Karolina

Magnificence, Spectabiles, Honorabiles, dámy a pánové - vážení absolventi univerzity 3. věku, vážení hosté,

dnešní slavnostní shromáždění představitelů Univerzity Karlovy a jejích tří fakult a absolventů kurzů univerzity 3. věku na těchto fakultách představuje symbolické rozloučení s posluchači, kteří po několik semestrů usedali do poslucháren, aby využili možnosti této formy vzdělávání a aktivizace ve věku, kdy mnozí jejich vrstevníci zůstávají pasivními důchodci.

Dovolte, abych poděkoval za účast na dnešní slavnosti a přivítal představitele univerzity a fakult.

Vítám garanty U3V z těchto fakult, učitele fakult a srdečně vítám vás, vážení absolventi U3V, jakož i všechny milé hosty.

Magnificence, Spectabiles, Honorabiles, vaše účast na dnešním shromáždění stává se neopakovatelným zážitkem pro všechny zde přítomné absolventy.

Dovolte prosím, abych jako první organizátor U3V na Karlově univerzitě řekl několik slov o této formě výuky.

V r. 1987 byl v této staroslavné aule přijat ke dvouletému studiu první běh U3V na tehdejší fakultě všeobecného lékařství – dnešní 1. lékařské fakultě, na které dnes tedy končí 21. běh tohoto studia. Již rok po zahájení vznikla U3V na filosofické fakultě UK a na lékařské fakultě v Plzni, a pak záhy na fakultách dalších. Tehdy při založení U3V to byla akce nová, obrácená ke spoluobčanům důchodového věku, a bylo třeba velmi ji obhajovat vůči tehdejším představitelům stranické státní moci, jimž se zdálo vzdělávání pro ty, kdo je nebudou používat k výkonu povolání a nezužitkují je ekonomicky, zbytečným luxusem. Ukázalo se však záhy, že U3V není luxus. Počítá-li se doba života potřebná k přípravě na povolání za „první věk“ a doba výkonu povolání za „věk druhý“, pak „třetí věk“ je období života po vstupu do výslužby. Tento třetí věk dnes v průměru činí čtvrtinu až třetinu celého lidského života. Mnoho lidí je v této etapě života ještě po dlouhou dobu vysoce aktivní, a zájmem jednotlivce i společnosti by mělo být, aby zůstali aktivní co nejdéle.

Proto řadě z těch, kteří do tohoto životního období vstoupili, a pro něž by přechod do důchodu znamenal ztrátu životního programu, umožňuje Univerzita 3. věku zabývat se na vysoké úrovní  univerzitního vzdělávání těmi obory, které dotyčného zajímají, ale pro které dříve neměl čas nebo možnost studia. Je to nabídka, nabídka psychické aktivizace prostřednictvím vzdělávání, vytržení ze stereotypu všedního dne důchodce a z pocitu marnosti po přechodu z aktivní práce do důchodu. Geriatři, gerontologové a psychologové v nejrůznějších zemích iniciovali proto tuto lékařsko-psychologicko-sociální činnost pod různými jmény již dávno a znají pozitivní výsledky u těch, kteří jako posluchači vyššího věku přišli omládnout do školních lavic, přesvědčit se, že vědomosti lze aktivně přijímat v kterémkoliv věku, přišli se vyrovnat s pocitem ukončení věku aktivního – pracovního a držet krok s mladší i s nejmladší generací.  Také – a to není bez významu – najít nová přátelství mezi svými vrstevníky.

A nejen to – pro řadu našich absolventů se Univerzita 3. věku stala naplněním přání univerzitního studia, které jim v mládí bylo z těch či oněch příčin odepřeno.

Důkazem pochopení významu Univerzity 3. věku u nás je skutečnost, že cykly této univerzity probíhají dnes již na řadě vysokých škol a jejich fakult v celé republice, že existuje Asociace univerzit 3. věku České republiky, a ta je členem Evropské federace a Světové asociace těchto univerzit. Velkým důkazem tohoto pochopení je i dnešní setkání zde, ve staroslavném Karolinu, tak těsně spojeném se životem a s kulturou našeho národa. Je to osobní zásluha představitelů univerzity a fakult, kteří tuto činnost podpořili. Ze zkušenosti řady let víme, že všichni učitelé vždy ve svých starších posluchačích našli žáky dychtivé, pozorné a nadšené.

Výsledky, které Univerzita 3. věku vždy přinášela po stránce snahy po vědění, psychické svěžesti i pocitu dobrého zdraví posluchačů, jakož i při ověřování výsledků studia, byly tak pozitivní, že vždy byly příjemným překvapením pro nás všechny, kteří se na této akci podílíme.

Zdá se proto přirozené, že to, jak společnost pečuje nejen o hmotné, ale zejména též o duchovní potřeby starší generace, stává se jedním ze všeobecně uznávaných měřítek kulturní vyspělosti té které společnosti.

Univerzitě Karlově a jejím fakultám je třeba upřímně poděkovat za to, že tuto významnou složku působení na včasnou aktivizaci života starší generace přijala pod svá ochranná křídla.

Prosím proto o hlavní projev jeho Magnificenci, prorektora Univerzity Karlovy, pana profesora PhDr. Stanislava Štecha, CSc.

Projev za absolventy přednese paní Věra Čepková, která absolvovala U3V na  1. LF UK

Magnificence, Spectabiles, Honorabiles, vážení učitelé,

vážení absolventi, milí hosté,

naše slavnostní shromáždění se chýlí ke konci. Závěrem zazní středověká duchovní píseň Jesu Christe, ščedrý kněže, která tradičně doprovázela slavnostní události v této staroslavné aule. Píseň vyslechneme vsedě.

Mně pak dovolte, vážení absolventi, abych i já vám upřímně blahopřál k ukončení studia, vyjádřil přesvědčení, že se s vámi znovu setkáme v klubu absolventů nebo na Univerzitě 3. věku jiných fakult naší almae matris.

Dovolte mi, abych v závěru připomněl myšlenku o studiu, kterou před více než dvěma tisíci let napsal slavný Říman Marcus Tullius Cicero: „Studium iuventutem alit, adolescentiam delectat, res secundas ornat, in adversis refugium ac solatium praebet“.

Celému váženému shromáždění přeji hezké léto, zdraví a osobní pohodu, s tradičním univerzitním přáním – quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit.