8. července 2009

Co si nenechat ujít 9. 7.

Které filmy byste si rozhodně neměli nechat ujít, doporučuje Festivalový deník.

Jaroslav Švelch

Rozervaná objetí

Stanislaw Lem sepsal ve své knize Dokonalá temnota recenze na neexistující vědecko-fantastické a filozofické knihy. Kritici si ho dobírali, že si chtěl pojistit, aby příběhy nemohl napsat nikdo jiný, a tak si nechal patentovat alespoň synopse. Ve skutečnosti jen miloval psaní a bál se, že už mu na ně nezbude čas. Almodóvar trpí obdobnou láskou k filmu, a v hlavních rolích jeho nového snímku jsou proto filmaři. První je zavilý dokumentarista-voyeur, který natáčí nevěru milenky svého otce (Penélope Cruzová). Druhý zas slepý scenárista, jehož životním dílem byla potrhlá komedie o jedné radní, která má slabost pro gangstery a pro kufr s patnácti kilogramy kokainu. A do třetice je tu mladík, co chce napsat horor Daruj krev o upírech z transfuzní stanice, co potřebují náhubek kvůli zubní erekci. Ty poslední dva bych viděl přinejmenším stejně rád jako Rozervaná objetí.

Projekce:

9. 7. 11:30 Velký sál

Jakub Anděl

Samson a Dalila

Tichý, zaprášený příběh dvou mladičkých Aboridžinců ze zapadlé australské osady. Úsměvná výprava kradeným autem se velmi rychle rozpadá do prázdnoty a z naivních uprchlíků jsou rázem špinaví bezdomovci, čichači toluenu a hladoví zloději. Jejich bezeslovná komunikace jen podtrhuje neprolomitelnou vyčleněnost. Beznaděj pohlcuje idylický příběh, oba outsideři jen sbírají šrámy a začíná být víc než jasné, že pro ně není v běžném světě místo. Jejich pád na dno už může skončit jedině zásahem shůry nebo tragédií. Minimalistický poloprázdný snímek je ceněn pro vizuální autenticitu a také jako výpověď o sociální pozici původních obyvatel Austrálie.

Projekce:

9. 7. 22:00 Městské divadlo

Barbora Baronová

T.M.A.

Málokterý film vyvolává tak rozporuplné pocity. T.M.A. vyžaduje specifického diváka, který není háklivý na propojování soudobé kultury fetujících rádobyumělců s citlivým tématem usmrcování mentálně postižených dětí nacisty, kterému nevadí nepříliš rozehrané charaktery postav (tajemný stařec, alternativní výtvarník, psychotická sestra), který miluje prvoplánové spirituální propojení dobra se zlem skrze postavy i magické předměty, který je otrlý a zvládne pohled na odřezávání lidských končetin, který ocení tmu jako jedinečný vyjadřovací prostředek a kterému nevadí přílišná spirituální zatíženost, odkazující na skutečně drastické historické události.

Projekce:

9. 7. 24:00 Kino Čas

Zbyněk Vlasák

Jeden a půl pokoje

Básník, disident a držitel Nobelovy ceny Josif Brodskij se ve stáří domů do Sovětského svazu nikdy nepodíval. Musel přijít celovečerní hraný debut devětašedesátiletého Andreje Chržanovského, aby se jeho sen splnil. Tedy alespoň ve filmu. Režisér posadil Brodského na loď domů a nechal ho vzpomínat na dětství a mládí prožité v krásném i krutém Sankt Petěrburgu (resp. Leningradu). S nostalgií a nadhledem se ohlíží i na věci, které by si to zřejmě nezasloužily: na válku, nucené stěhování, stalinismus. Chržanovský preferuje hravost, používá animaci – třeba létající hudební nástroje – a pro větší autenticitu zapojuje i hodně dobových dokumentárních záběrů, často šokujících. Právě forma pak z celého vzpomínání činí v nejlepším slova smyslu krásný film, který navodí ten tak příjemný lehký úsměv na tváři.

8. 7. 17:00 Městské divadlo

9. 7. 19:30 Lázně III

Jaroslav Švelch

Crackie

Kanada se chystá zavést pro občany České republiky vízovou povinnost. Kdyby ale žadatelům o azyl pustili film Crackie, ještě rádi změní destinaci. Hlavní hrdinka, šestnáctiletá Mitsy, žije v beznadějném vidlákově v Newfoundlandu. Je tam pár baráků stlučených z prken a plastu a jeden fast food pochybné kvality, kde místní floutek s pedofilským knírkem (ztělesnění veškeré místní virility) souloží s tlustou prodavačkou. Mitsy žije s babičkou, která se živí recyklací pokladů z místní skládky. S výše zmíněným pitomcem ztratí panenství jen proto, aby jí věnoval nezvladatelného bílého ořecha čili „crackie“. A začnou problémy. Mohl by to být stejně bezvýchodný příběh jako třeba soutěžní Vlček, ale všem – výborně obsazeným a vedeným – hercům se povedlo přinést do té pustiny jistou vřelost, a dokonce i humor. Sociální realismus s lidskou tváří.

Projekce

9. 7. 22:00 Richmond

10. 7. 19:00 Divadlo Husovka

Kristýna Pleskotová

Lhář

Antoinovi je pětadvacet, vypadá na pětatřicet. Pracoval jako pomocná síla v obchodě, ale před několika měsíci dal výpověď. Nyní se snaží sehnat si práci novou; rád by se uchytil na vedoucím postu, na to ovšem nemá vzdělání ani schopnosti. Fanaticky touží po úspěchu, aby dokázal svému otci, že za něco stojí. Jenže nestojí, a proto lže rodině, přítelkyni, bývalým kolegům. Přátele nemá. Minimalistický příběh jednoho outsidera, který si odmítá přiznat, že je na dně, je klasickou festivalovou jednohubkou, jež někomu sedne, jiného bude tížit jako kámen. Komorní šedivé drama se skromnými dialogy může být chápáno jako obžaloba povrchní společnosti či jako prostý popis rozpadu osobnosti.

Projekce:

 9. 7. 18:30 Malý sál

10. 7. 22:00 Espace Dorleans

Text vyšel ve Festivalovém deníku 8. 7.

Foto: Film Servis Festival Karlovy Vary








Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.