Knihovny Ústavu románských studií a Centra komparatistiky na Filosofické fakultě

Knihovny Ústavu románských studií a Centra komparatistiky na Filosofické fakultě jsou místa milá a užitečná, množství přítomných titulů je sice nepatrné, zato jde o knihy zásadní pro studium literatury. Přesto jsem si navykla, stejně jako další mí spolužáci, půjčovat knihy z Národní nebo Městské knihovny. A přitom je postup při objednávání a půjčování na komparatistice tak půvabný:

Do místní knihovny neproudí zrovna davy studentů, paní knihovnice tak většinou něco kutí ve vedlejší místnosti. Když sem přijdete, jste odkázáni na zlatý zvonek na pultíku. Je to zvláštní, zvonit na někoho zvonečkem, člověk se při tom trochu stydí. Kýžený text si předem vyhledáte v šuplíčkovém katalogu, napíšete si údaje na lístek a pokud mají knihu ve více exemplářích, půjčí vám ji druhý den na měsíc domů. Velkého úsilí k tomu netřeba, stačí vyplnit jméno, adresu, název knihy. Banalita, ale zažila jsem úsměvnou scénku, kdy byla kolegyně pokárána za nevyplnění autora Eposu o Gilgamešovi. Prostory knihovny se nacházejí v nedávno opraveném Šporkově paláci, nové zařízení, nové skříňky na věci pro studenty, kteří chtějí do studovny. Patina starých textů ale dýchá i v rekonstruované budově.

V knihovně romanistiky zvonek nemají, paní knihovnice sedí za pultíkem. Výpůjční doba je totiž krátká, v pátek se nepůjčuje vůbec. Na prostůrku několika metrů čverečných je obvykle živo, především u lístkového katalogu. Když kolem dvou plechových skříňek se šuplíky hledá více lidí najednou, můžete se u toho i docela dobře pobavit. Kouzlo této knihovny spočívá podobně jako na komparatistice v krabičce, do které vhodíte své přání. Splní se vám do dalšího dne. Paní knihovnice jsou příjemné a především schopné. Když kolegyně s nemocnými hlasivkami sípavě žádala o knížku (s vysvětlením etymologie španělských slov „ser“ a „estar" jedná se o varianty slovesa "být"), ve chvíli mohla stejně sípavě poděkovat za příhodný text.

Hodně se mluví o celofakultní elektronizované knihovně. Jistě studentům usnadní život, bude to ale i ztráta pro milovníky starých časů. Budete-li potřebovat radu, knihovnice vás odkážou na počítačový katalog, žádné zlaté zvonečky a žádné šuplíčkové katalogy. Právě takové detaily ale z knihoven dělají místa, kde starému textu věříte, kde ho vnímáte jinak než složku elektronické databáze.

Veronika Štefanová, studentka komparatistiky a španělštiny na FF UK