Inspirující, zajímavou a provokativní přednášku proslulého rakouského kritika současných reforem vědy a vzdělávání v Evropské unii Konrada Paula Liessmanna ocenila 16. března 2010 přeplněná aula Filozofické fakulty UK bouřlivým potleskem. Vystoupení autora knihy Teorie nevzdělanosti na téma „Poslední úkol našeho bytí. O vzdělanosti a její deformaci ve věku vědění.“ bylo součastí akcí pořádaných Filozofickou fakultou v rámci Roku Wilhelma von Humboldta. Rakouského hosta přivítal na akademické půdě rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl a předseda Akademie věd České republiky prof. Jiří Drahoš.

Poslechněte si přednášku i diskusí

Rektor prof. Václav Hampl v úvodním slově konstatoval, že ho  „velmi těší sofistikovaná diskuse obsažená v knize na téma reformy, proreformy a permanentní reformy.“ Rektor přiznal, že často má „…pocit, že bychom potřebovali na chvíli přestat reformovat a mít čas na normální práci.“ Podle jeho názoru myšlenky a názory obsažené v knize Teorie nevzdělanosti v mnohém  velmi těsně rezonují s postoji a názory, které vyjádřila Univerzita Karlova svými konsensuálními stanovisky v souvislosti s přípravou Bílé knihy.

Otázku, zda stále ještě je vědění centrálním bodem existence univerzit a vědeckých ústavů vznesl předseda Akademie věd České republiky Drahoš a kritizoval snahu industrializovat vzdělání a myšlení. V této souvislosti poukázal na scestné kategorizování knih Radou pro výzkum, vývoj a inovaci, podle něhož by publikace prof. Liessmanna získala chabých 40 bodů.

Přednášku o Humboldtově společnosti vzdělanosti, Adornově společnosti polovzdělanosti, ale i společnosti nevzdělanosti si můžete vyslechnout v originále i s následující diskusí.