Profesor Endre Szemerédi převzal dnes 15. června 2010 čestný doktorát fyzikálně-matematických věd. Čestný titul Doctor honoris causa předal na základě usnesení vědecké rady UK promotor prof. Jaroslav Nešetřil.

„Szemerédi byl jeden z prvních, který pochopil význam teoretické informatiky a proslavil se v této oblasti. Je pro něj typické, že se soustředil na klíčové oblasti: třídění, složitosti booleovských funkcí, expandery,“ uvedl promotor prof. Jaroslav Nešetřil.

"Úroveň českých studentů je velmi vysoká díky kvalitnímu matematickému vzdělání, " pochválil české studenty profesor Szemerédi, který je dlouhodobým vedoucím výměnného programu „REU International“, v jehož rámci studenti MFF vyjíždí na stáže na přední univerzity USA. Szemerédi udržuje dlouhodobě úzké vztahy s matematicko-fyzikální fakultou a jeho každoroční přednášky zásadním způsobem ovlivňují práci akademických pracovníků a studentů MFF. Szemerédi tak pokračuje v tradici svého učitele Paula Erdöse, který byl rovněž čestným doktorem UK.

"Většinu času dělám v matematice chyby, zvláště když začnu na něčem pracovat. Pak musím začít úplně od začátku a jen málokdy dospěji ke správnému výsledku," uvedl skromně profesor Szemerédi, kterému se dostalo mnoha domácích i mezinárodních poct. Americká matematická společnost mu udělila Cenu Leroy P. Steela a Švédská královská akademie Cenu Rolfa Schocka.

V matematice a teoretické informatice je E. Szemerédi autorem mnoha slavných výsledků. Některé z nich mají povahu základních poznatků a dokonce je možné je vysvětlit na přístupné úrovni. Je to velmi vzácné v abstraktních oborech jako je matematika a teoretická informatika a svědčí to o univerzalitě a hloubce jeho výsledků. Tak například slavná Szemerédiho věta tvrdí, že každá hustá množina celých čísel obsahuje libovolně dlouhou aritmetickou posloupnost. Tento výsledek nejenom řeší starý a známý problém Erdöse a Turána, ale je jedním z úhelných kamenů nejenom teorie čísel, ale celé současné matematiky.

Jiným příkladem je Szemerédiho lemma o regularitě, které v podstatě tvrdí, že každá velká struktura obsahuje velkou část, která má pouze náhodné vlastnosti. Dalším příkladem, tentokrát z teoretické informatiky jsou Szemerédiho práce týkající se optimálních algoritmů pro třídění, což je jeden ze základních problémů práce s daty. Dále jmenujme výsledky z geometrie nebo z pravděpodobnosti (dnes tak populární testování vlastností). Ve všech těchto oblastech mají Szemerédiho práce punc absolutní kvality, univerzálnosti a základní povahy.