Jeden z nejstarších objektů Univerzity Karlovy Patejdlova bouda slaví letos 300 let nepřetržitého provozu. Bývalou dřevorubeckou boudu získala univerzita v roce 1961 od Ministerstva školství a osvěty a od té doby se pořádají na Patejdlovce celoročně výcvikové kurzy studentů všech fakult.

„Vždycky byla proslulá výtečnou kuchyní, “vzpomíná bývalý rektor UK a pravidelný návštěvník Patejdlovky prof. JUDr. Karel Malý. „Jako studenti jsme lyžovali na louce vedle boudy a současný poslanec Zdeněk Jičínský, tehdy asistent právnické fakulty, k našemu úžasu předváděl akrobatické kousky. Po mnoho let jsem pravidelně 1. ledna jezdil na kurzy pořádané společně s katedrou tělesné výchovy, kde se pod naším vedením učili lyžovat současní přední profesoři naší univerzity (např. prof. Jiří Pešek).“

V devadesátých let probíhala na univerzitě diskuse, zda Patejdlovka a další objekty zůstanou v portfoliu budov UK. Mezi přední zastánce zachování Patejdlovy boudy patřil tehdy i prof. Malý, který spatřuje jedinečnou polohu objektu pro kurzy běhání na lyžích.

Univerzitní objekt se nachází na svahu Labského dolu, poblíž Brádlerových bud. Boudu vybudovala v roce 1710 vídeňská rodina Eichlerů, která přišla do Krkonoš ze Schlakenwaldu u Vídně. Majitelé využívali boudu celoročně pro budní hospodářství až do roku 1938, kdy  byl objekt přizpůsoben požadavkům turistického ruchu. Během druhé světové války zde německá armáda zřídila vojenskou zotavovnu. Po roce 1945 se boudy staly majetkem Fondu národní obnovy a následovně v roce 1948 Revolučního odborového hnutí.

Své nové jméno získal horský objekt po generálu JUDr. Josefu Patejdlovi, bývalému studentovi právnické fakulty a pozdějšímu předsedovi Československé obce legionářské a poslanci Národního shromáždění. Patejdl byl během 2. světové války zatčen a zemřel v koncentračním táboře Dachau. V roce 1992 bylo generálu Patejdlovi uděleno státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.   

P.K.