K žebříčkům a hodnocení

V ČR dosud neexistuje odbornou veřejností nezpochybnitelný, kvalitní nástroj hodnocení a srovnávání činnosti vysokých škol, a to i přes zřejmý zájem veřejnosti o souhrnné a přehledné informace. Vysoké školy, včetně univerzit, jsou tak v současnosti zaplaveny různými hodnoceními výkonu, profily činností, žebříčky kvality, určováním pořadí a vzorových postupů převážně zahraniční provenience.

Poslední domácí „žebříček“ v HN 7. 2. 2011 Univerzita Karlova chápe jako výraz zájmu médií o kvalitu VŠ. I při řadě nedostatků takových srovnání si školy i veřejnost výsledků všímají a reagují. Zveřejněný žebříček lze ocenit také za volbu metody, protože vícekriteriální pohled na činnosti škol je rozhodně adekvátnějším postupem než jednodimenzionální „ranking“. O to více udivuje, proč jsou nakonec výsledky prezentovány jako „žebříček“ a navíc ještě „škol“.

Ve zmíněném srovnání totiž došlo k agregaci dat z různých oblastí do jednoho čísla, ačkoli se nabízí například grafické vyjádření v podobě spider grafu, který užívá metoda U Multi Map zkoumající profily činností. A navíc, veřejnost je poněkud matena tvrzením, že jde o srovnání škol a že jde údajně o „prestižní“ obory. Logika jejich výběru však není jasná. Chybí mezi nimi totiž často ty skutečně prestižní, které dělají dané škole v různých oblastech největší renomé. V případě UK chybí hodnocení oborů, jako jsou matematika, fyzika, biologie nebo biochemie. V případě jiných škol chybí elektrotechnika nebo dopravní systémy, o uměleckých oborech nemluvě. U každé z posuzovaných oblastí (vědecký výkon, zájem o školu, personální zajištění, „světovost“) lze najít metodologické nedostatky, které značně zpochybňují výpovědní hodnotu výsledků již v rámci oblasti samotné, natož pak v rámci agregovaného ukazatele pořadí.

V zahraničí, např. v Centru pro rozvoj vysokých škol CHE – SRN, byla vyvinuta respektovaná metodika posuzování oborů, nikoli škol, z jejíchž kritérií by bylo možné se poučit. Z výsledků našimi médii zveřejněných hodnocení by měla česká odborná veřejnost, ČKR, RVŠ i MŠMT vyvodit pozitivní závěr, že je třeba urychleně vypracovat přiměřené nástroje hodnocení kvality vysokých škol.

prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., prorektor pro rozvoj