Projekt Přírodovědci za půl roku nalákal 1600 mladých badatelů

7. 5. 2012; autor: Lucie Kettnerová; rubrika: Rozhovory & portréty

Přírodovědecká fakulta UK chce motivovat žáky a studenty k většímu zájmu o přírodní vědy projektem Přírodovědci, který byl spuštěn v listopadu 2011. V jeho rámci pořádá jak pro děti, tak pro jejich učitele spoustu zajímavých hravých akcí, kde to syčí a dýme, leze nebo se to pitvá a zkoumá pod mikroskopy. O projektu jsme si povídali s jeho koordinátorkou Ing. Kateřinou Tuškovou.

Kolik přírodovědců už se na webu zaregistrovalo? Dětí už máme zaregistrováno téměř 1600, zájem prudce vzrostl zejména v souvislosti s přihlašováním na letní tábory. Statistiky prozrazují, že 475 jich je z Prahy a dále je nejvíce zastoupeno Brno a Valašské Meziříčí, registrované máme ale i děti ze Slovenska. Nejčastěji zastoupený věk je 16 let. Učitelů se zatím registrovalo zhruba 150. Na letošní léto jste připravili celkem šest odborných táborů pro mladé přírodovědce. Jaký je o ně zájem? Zájem byl opravdu obrovský, poptávka převýšila naše možnosti o více než 100 procent. Doteď nám tu zvoní telefony nebo přicházejí e-maily, jestli ještě nemáme volná místa. Kontaktují nás jak rodiče, tak učitelé, kteří mají ve třídě talentované dítě. Povedlo se nám udržet loňský trend, že tábor je bezplatný. Tábory jsou realizovány v rámci IPN Podpora technických a přírodovědných oborů MŠMT, zbytek zafinancujeme z našeho rozpočtu. Uvědomujeme si totiž, že rodiče v dnešní době nemají moc peněz na to, aby mohli posílat děti na tábory.

Ing. Kateřina Tušková, Oddělení vnějších vztahů Přírodovědecké fakulty UK (foto Tomáš Nikl)

Zatímco vloni byly tábory pouze příměstské, letos jste přidali i pobytové. Jak budou organizovány?

Na jeden turnus jsme přijímali 30 dětí, které si pak dále rozdělíme do skupin podle věku. Lektory tvoří odborní garanti našich sekcí, zapojí se ale i studenti. Na táboře v Horním Poříčí u Strakonic budou účastníci sbírat biologické a geologické vzorky pro další pozorování, sázet rostliny, rýžovat zlato v řece Otavě, podniknou terénní geocaching v okolí tábora za pomocí GPS a kompasů a podobně. Prostředí laboratoří a učeben nahradí živá příroda a její přímé pozorování, což ale v žádném případě neznamená, že táborníci přijdou o pravé vědecké prostředí, součástí tábora je totiž ambulantní vědecká laboratoř vybavená mikroskopy, biologickými laboratorními sety, polarizačními mikroskopy pro pozorování řezů minerálů a chemická laboratoř. Čas zbude i na volnočasové aktivity, během nichž se budou hrát různé hry nebo se děti budou chodit koupat, takže určitě nebudou celou dobu zavřeny někde v laboratoři.

V loňském roce Přírodovědecká fakulta uspořádala dva tábory pro mladé badatele, letos je jich naplánováno dokonce šest. Přesto poptávka vysoce převyšovala nabízenou kapacitu (foto Petr J. Juračka)

Lze shrnout, jaký typ dětí se na tábory hlásil?

Zjistili jsme, že na pobytové tábory se hlásí většinou děti, které u nás vloni absolvovaly tábor příměstský. Převážně se jedná o děti, které se dobře umístily v okresních kolech olympiád, navštěvují přírodovědné kroužky nebo už absolvovaly některé naše aktivity, které tu pro ně pořádáme.

U příměstských táborů kopírujete loňský program, který byl podle ohlasu účastníků i rodičů velmi úspěšný?

Snažili jsme se přidat ještě jiné aktivity, aby byl program hravější a děti, které se ho zúčastnily už vloni, poznaly další pokusy a měly nové zážitky.

Na webu jste také zřídili sekci Zeptejte se přírodovědců, kde mohou registrovaní uživatelé pokládat odborné dotazy. Jak se poradna využívá?

Možnost zeptat se na cokoliv, co je z oblasti přírodních věd zajímá, využívají jak starší studenti, tak ty úplně nejmladší děti. Zatím nám přišlo téměř 50 dotazů, na něž odpovídají odborníci z naší fakulty.

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte? Zeptejte se přírodovědců!

Přírodovědci mohou využít i bezplatnou návštěvu muzeí Přírodovědecké fakulty. Chodí spíše jednotlivci, nebo celé třídy?

Často to funguje tak, že o této možnosti registrovaný přírodovědec řekne paní učitelce nebo kamarádům a přijede rovnou celá třída. My jsme schopni škole připravit kompletní program pro děti příslušné věkové kategorie, aby když už k nám váží cestu třeba až z Moravy, toho viděly co nejvíc. Jednotlivci zatím návštěvu muzeí příliš nevyužívají. Předpokládáme ale, že se to se začátkem sezony změní.

Hrdličkovo muzeum člověka má statut univerzitní sbírky a je umístněno ve dvou místnostech na 128 m² v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se nachází na adrese Viničná 7, 128 00 Praha 2 (foto Petr J. Juračka)

O co mají největší zájem registrovaní učitelé?

Určitě mají největší zájem o pitvy myší nebo hlemýžďů, které na svých školách nemohou provádět, dále navštěvují přednášky nebo pokusy. Mnoho z nich se objednává opakovaně a mají zájem spolupracovat. My jsme ale schopni do škol, dětských domovů nebo různých sdružení i vyjíždět a přednášet tam, kde si nás objednají. O našich aktivitách pravidelně informujeme v našem newsletteru, který registrovaným přírodovědcům posíláme, takže učitelé a vedoucí kroužků vědí, co nabízíme.

Na co se můžete těšit:

Mezinárodní den fascinace rostlinami

Pražská muzejní noc