Česká republika v Riu: Ukazatele lepšího života pomohou konkurenceschopnosti

10. 7. 2012; autor: PaedDr. Tomáš J. Hák, PhD.; rubrika: i-Forum informuje

Alternativní či doplňkové ukazatele rozvoje, jež se stále zřetelněji prosazují vedle nejznámějšího ukazatele – HDP –, byly tématem mezinárodní debaty na semináři Měření zelené ekonomiky: Porozumění novým indikátorům rozvoje společnosti. Seminář, který proběhl na konci června na světovém summitu OSN o udržitelném rozvoji v Riu de Janeiro, organizovalo Ministerstvo životního prostředí ČR. Program připravilo Centrum pro otázky životního prostředí UK a moderoval jeho ředitel prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.

„Pokrok je třeba měřit i jinými ukazateli než jen hrubým domácím produktem,“ zdůraznil během debaty v Riu prof. Bedřich Moldan, jehož pracoviště se vývojem alternativních ukazatelů rozvoje zabývá již více než deset let.

Mezi hlavní řečníky na semináři patřila Nathalie Girouardová z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, která představila Index lepšího života (Better Life Index). Tento ukazatel, jejž OECD publikovala v loňském roce, zahrnuje deset témat, jako jsou příjmy, bydlení, životní prostředí, vzdělávání ad. Girouardová uvedla, že kromě zavedených oficiálních statistik je třeba sledovat, jak lidé vnímají své životní podmínky, a to také u nejzranitelnějších skupin ve společnosti. To standardní ukazatele zatím nedělají. Navíc je důležité měřit kvalitu současného života či blahobyt stejně jako to, zda kvalita života bude trvat také v budoucnosti.

Ukazatel zvaný ekologická stopa (Ecological Footprint), který i mezi veřejností získává čím dál větší známost a oblibu, představil Kyle Gracey, výzkumný pracovník z organizace Global Footprint Network. Výpočty ekologické stopy ukazují neudržitelný trend v míře užívání přírody. Lidé ve vyspělé části planety využívají několikanásobně více zdrojů, než jakou mají kapacitu biologické systémy v jejich zemích. Gracey tento ukazatel rovněž uvedl do souvislosti s konkurenceschopností. Státy si podle něj dříve nebo později uvědomí, že způsob nakládání s národními přírodními zdroji je klíčovou otázkou jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti. A právě ekologická stopa je díky své agregované podobě vhodným ukazatelem pro tyto analýzy a hodnocení.

Ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí prof. Jacqueline McGladeová definovala zelenou ekonomiku jako prostředí, ve kterém politiky a inovace umožňují zvětšovat lidský blahobyt (wellbeing) efektivním využíváním zdrojů při zachování přírodních systémů a jejich služeb. Upozornila, že evropské země mají propracované národní statistiky, což je výhodou při vytváření alternativních ukazatelů.

První náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek uvedl, že Česká republika jako jedna z prvních zemí použila indikátory pro hodnocení zelené ekonomiky, které navrhlo OECD (viz publikace Green Growth in the Czech Republic: Selected Indicators, ČSÚ 2011). Připomněl rovněž, že zelená ekonomika zvýšila nároky na statistiku – nejde již jen o měření a hodnocení izolovaných jevů, ale o postižení souvislostí mezi sociálními, ekonomickými a environmentálními aspekty. Jenom na základě spolehlivých informací – statistik, indikátorů apod. – je pak možné provádět odpovědnou politiku.

Na debatě o alternativních ukazatelích v Riu zazněla i kritika přeceňování efektivity. Efektivita je důležitá jen z jednoho – hospodářského – hlediska. Jinak je důležitější sledovat i jiné parametry, jako je stav ekosystémů a vůbec přírodního kapitálu, zdravotní stav obyvatel a tak dále.

Profesor Bedřich Moldan, který byl rovněž jedním z viceprezidentů celého summitu, připomněl historii zájmu o alternativní ukazatele pokroku od počátků formulovaných již v Agendě 21 až po současné iniciativy Evropské komise, OECD či některých vlád (Stiglitzova komise). Na konci těchto snah je současný dokument Budoucnost, kterou chceme. Diskusi na hojně navštíveném semináři uzavřel konstatováním: „Vývoj i aplikace indikátorů udržitelnosti nepřestává být výzvou, na které stojí za to společně pracovat.“