Univerzita Karlova postoupila ve vlivném mezinárodním žebříčku univerzit QS na 233. místo

Přelom léta a podzimu je už řadu let obdobím, kdy několik institucí, které se zabývají řazením světových univerzit do žebříčků, zveřejňují plody své práce za uplynulých 12 měsíců. Po srpnové publikaci nejnovější verze nejstaršího z těchto rankingů, šanghajského Academic Ranking of World Universities čili ARWU (v němž se UK meziročně posunula z 270. na 260. místo), jsme se tak tento týden dočkali i letošního žebříčku relativního nováčka v tomto oboru, společnosti Quacquarelli Symonds (QS). Ten obsahuje z hlediska UK docela dobrou zprávu, totiž její poměrně významný posun z loňského 286. místa na příčku dvě stě třicátou třetí.

Univerzita Karlova se v mezinárodním žebříčku umístila nejlépe z českých univerzit

UK zůstává tradičně s náskokem nejlepší z českých univerzit v tomto (ostatně ve všech) mezinárodním rankingu. Stojí za to připomenout, že už na jaře, kdy QS vydal hodnocení univerzit podle oborů, se osm z devatenácti na UK hodnocených oborů dostalo do celosvětové první dvoustovky (více ZDE).

Předběhnutí více než poloviny stovky jiných světových univerzit v tomto vlivném žebříčku je jistě příjemnou zprávou, zvláště uvážíme-li, že se to podařilo za ne zrovna optimálních vnějších podmínek pro naši práci, zejména za pokračujícího a bohužel dokonce pozvolna se prohlubujícího podfinancování z veřejných zdrojů. O apriorním vyloučení UK z drtivé většiny bohatých financí pro rozvoj infrastruktury z evropských strukturálních fondů snad už raději ani nemluvě. Navíc naše konkurence – univerzity tvořící prvních několik stovek světového žebříčku – přitom zrovna nezahálela. V řadě případů byla snaha o postup na lepší pozice dokonce velmi přímo (kromě jiného i masivními finančními injekcemi) podporována příslušnými státy (to bohužel v žádném případě nelze říci o ČR).

Zejména v tomto kontextu považuji zlepšení pozice UK především za výsledek nasazení jejích pracovníků a za důsledek šíření jejího dobrého jména jejími absolventy, a to i v mezinárodním kontextu (průzkumy mezi absolventy a zaměstnavateli tvoří významnou složku hodnocení QS).

Jakožto představitel vědecké instituce ovšem musím dodat i „metodologickou“ poznámku a jistou míru racionální skepse. Jakkoliv zlepšení o padesát tři míst (tj. skoro o pětinu ve smyslu pořadí) působí impresivně, je asi iluzorní se domnívat, že by univerzita fakticky najednou byla meziročně o tolik lepší institucí.

I na takto velkém posunu mají asi nezanedbatelný podíl nedokonalosti a nepřesnosti metodiky QS. Jsem proto dalek tomu, abych nejnovější zprávu Quacquarelli Symonds nějak přeceňoval a činil z ní větší než jen poměrně opatrné závěry. Nicméně – zejména uvážím-li i zlepšení UK i v žebříčku ARWU, založeném na zcela jiné metodice – mám za to, že závěr, že si UK v tuhé mezinárodní konkurenci stojí navzdory nepříliš příznivým podmínkám solidně, je i v kontextu mnoha jiných metrik zcela na místě.

Všem, kteří k tomu svojí odborností, erudicí, nadšením, pílí a nasazením přispívají, plným právem patří gratulace a upřímné poděkování.