Nejen kauza Melčák. Právní vědci studují politickou roli Ústavního soudu

Právě před pětadvaceti lety, v době přerodu Československa v demokratický stát, začal v zemi také znovu působit Ústavní soud. Po desetiletích, kdy jediná politická strana ovládala všechny složky moci, bylo obnovení této instituce jedním z hlavních úkolů politické transformace. O jeho postavení ve státě a především jeho politické roli se od té doby vedou diskuze. Vstoupit do debaty se chystá i tým vědců z Právnické fakulty UK a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

O politické roli Ústavního soudu se stále vedou diskuze

O politické roli Ústavního soudu se stále vedou diskuze

Skupinu, již vede JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D., z Právnické fakulty UK spolu s JUDr. Janem Malířem, Ph.D., z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, tvoří osm badatelů specializujících se na téma ústavního soudnictví. Grantová agentura ČR nedávno finančně podpořila jejich tříletý projekt Ústavní soud ČR: strážce ústavy nad politikou nebo v politice?.

I když se o politické roli Ústavního soudu ČR, jeho pravomocích a úkolech místy vedou hlasité veřejné diskuze (ta nejhlučnější proběhla zřejmě po kauze Melčák z roku 2009, v jejímž důsledku došlo k odložení voleb do Poslanecké sněmovny), komplexní odborný pohled na věc stále chybí. A tuto mezeru se snaží zaplnit tým sdružený kolem Jany Ondřejkové.

„Naším hlavním cílem je zmapovat existující teorie o roli ústavních soudů v politických systémech a zjistit, co je z nich přenositelné do České republiky, co je nutné doplnit vzhledem k specifikům systému České republiky a co z nich vyplývá pro hodnocení role a postavení našeho Ústavního soudu. Druhá část projektu je více ústavněprávní. Soudnictví je vnímáno jako samostatná moc. My se ale musíme zeptat: je skutečně samostatné, neexistují tady – zejména u Ústavního soudu – mnohem užší souvislosti s dalšími mocemi? Má to nějaký vliv na naše chápání, případně i hodnocení demokracie a teorií s ní spojených, jako je třeba dělba moci? S tím souvisí třetí část našeho projektu, kterou budou tvořit empirické výzkumy. Například kolega Jan Chmel prostřednictvím upravených postojových modelů, které se používají ve vztahu k soudcům Nejvyššího soudu Spojených států, zjišťuje, zda a nakolik osobnost konkrétního ústavního soudce a jeho postoje mají vliv na rozhodování senátů a pléna Ústavního soudu,“ vysvětlila Jana Ondřejková.

Jan Malíř povede čtvrtou část projektu, v jejímž rámci hodlá analyzovat limity, kterými je nebo může být ústavní a soudní přezkum omezen. „V zemích, jež mají podobný historický vývoj a jsou v podobné situaci jako Česká republika – Maďarsko nebo Polsko –, dochází v současnosti k poměrně zásadním zásahům do fungování ústavního soudnictví, které – ať už oprávněně, nebo ne – souvisejí s vnímáním jeho politické role. Často se přitom hovoří o míře aktivismu versus zdrženlivosti ústavních a obecných soudů. S touto mírou souvisí řada institucionálních prvků – to, jak soud vypadá, kdo ho tvoří, ale také to, jak jsou vymezeny jeho pravomoci a zda soud sám je ochoten v určitých případech respektovat, že určité otázky mají být s ohledem na dělbu moci nebo věcné důvody přenechány k rozhodování politické moci. O tom všem je třeba hovořit. Určitá míra sebeomezení soudů, známá např. z USA nebo Francie, je nejspíš vhodnějším řešení, než když limity stanovuje politická moc shora,“ podotkl Jan Malíř.

Vědci, opírající se o výsledky svých analýz, by se na debatách o fungování Ústavního soudu ČR rádi aktivně podíleli minimálně v následujících třech letech. Předpokládají, že k výsledkům projektu budou patřit i doporučení směrem k Ústavnímu soudu a právní doktríně, proč je potřebné detailněji přihlížet k působení Ústavního soudu na politický systém České republiky a jak by se tato skutečnost mohla odrazit v rozhodovací činnosti Ústavního soudu, respektive v hodnocení této rozhodovací činnosti ze strany doktríny.

Na projektu Ústavní soud ČR: strážce ústavy nad politikou nebo v politice? pracují vedle Jany Ondřejkové a Jana Malíře také doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D., Mgr. Bc. Jan Broz, Mgr. Jan Chmel, Mgr. Radek Píša z Právnické fakulty UK a JUDr. Michal Šejvl, Ph.D., z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.




Posluchárna UK

Až budete v některém z tanečních klubů dobíjet energii na další studijně-pracovní týden, pozorně se podívejte, kdo stojí za mixážním pultem. Mohl by to být i David Doubek z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK alias Ventolin.​

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Tour de menza

Testujeme Menzy UK. Tentokrát se naši redaktoři vypravili do menzy Jednota, která se nachází v Opletalově ulici nedaleko zastávky Hlavní nádraží. Kromě studentů a rezidentů z místních kolejí sem často zavítá i veřejnost.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.