Kongres bohemistů připomněl výročí i problémy

Po pěti letech Praha hostila bohemisty z celého světa. Třetí kongres světové literárně-vědné bohemistiky se nesl ve znamení dvou jmen – Vladimíra Holana a Boženy Němcové. Kulatá výročí básníkova narození a vydání jedné z nejslavnějších českých knich předurčila do značné míry témata diskusí a přednášek, kterých se zúčastnilo na sto sedmdesát odborníků, českých spisovatelů a milovníků literatury.

Mamutí akce s milionovým rozpočtem nesla podtitul Hodnoty a tradice - Svět v české literatuře, česká literatura ve světě. Týden po jejím skončení jsou patrné dva zásadní plody několikadenního, s přípravami však spíše několikaměsíčního, snažení. Tím již dnes přístupným pro širokou veřejnost je výstava, věnovaná stému výročí narození Vladimíra Holana (v pražském Letohrádku Hvězda potrvá do konce října), tím druhým pak chystaný sborník přednesených prací, který by měl čítat úctyhodných tisíc až patnáct set stran.

„Rádi bychom zde vytvořili kulatý stůl nad tím, co dnes potřebuje česká bohemistika,“ předestírala na začátku kongresu ředitelka Památníku národního písemnictví, na akci se značnou měrou podílejícího, PhDr. Eva Wolfová. Přitom nejen na plénu kulatého stolu, celým kongresem se nesly hlasy o reálné situaci, kdy je světová literárně-vědná bohemistika na ústupu. „S pádem bipolárního světa se v zahraničí trend bohemistiky rušit nebo je ´rozpouštět´ v nadřazenější slavistice bohužel stále více prosazuje“ říká Ing. Pavel Janáček z Ústavu české literatury Akademie Věd ČR.

Stav současné bohemistiky na světových vědeckých pracovištích a univerzitách byl leitmotivem celého kongresu. Letošní kongres ovšem ovlivnily především dvě výročí, před sto padesáti lety poprvé vyšla jedna z nejslavnějších knih české literatury Babička, sto let by se letos zároveň dožil básník Vladimír Holan. Další kulatá výročí, jako například uplynutí sta let od narození významného francozského bohemisty českého původu Óndry Lysohorského, byla připomenuta jen okrajově.

Jasnější vytyčení témat, ke kterému obě výročí pomohla, bylo, zdá se, zároveň záměrem organizátorů. „Nebylo možné při tak obecně vymezeném tématu kongresu ovlivnit zaměření jednotlivých referátů. Tak se stalo, že se v rámci téhož úseku sešly příspěvky různě orientované,“ napsal například po minulém kongresu, který nesl podtitul Česká literatura na konci tisíciletí, v roce 2000 ve sborníku Česká literatura prof. Aleš Haman.

Třetího kongresu literárně-vědné bohemistiky se do začátku minulého týdne, kdy podnik skončil, zůčastnilo na 170 bohemistů z osmnácti evropských zemí, z USA, Japonska, Jižní Koreje nebo Íránu. Filozofickou fakultu UK tu zastupovali například Petr A. Bílek, Helena Confortiová nebo Martin C. Putna. Akademická půda fakulty posloužila i jako místo k setkání bohemistů s českými spisovateli. Na akci podobných rozměrů si hlavní město bude muset počkat dalších pět let.

(sach)