Konference v Johannesburgu a (ne)bezpečné DDT

V polovině září 2005 jsem se zúčastnil 17. výroční konference Mezinárodní společnosti pro epidemiologii prostředí. Pořadatelem byla tentokrát Univerzita v Johannesburgu ve spolupráci s Univerzitou v Pretorii. Konference se zabývala širokým spektrem problémů současné epidemiologie prostředí zajímavých pro zasvěcené profesionály. Jeden je však obecný a proto bych ho rád zmínil.

Po desetiletích zákazu použití DDT při hubení komárů v rámci prevence malárie se JAR, která jako jediná africká země respektovala zákaz masového používání tohoto insekticidu, se k němu vrátila, protože jeden z přenašečů malárie Anopheles funestus se stal rezistentním proti pyrethroidům, které nahradily DDT. Po období relativního “klidu“ se výskyt malárie v JAR totiž opět dostal do“červených čísel“ - znamenajících desetisíce nových případů ročně zejména v jejích v severních oblastech.V uvedeném kontextu stojí za pozornost, že Evropa připravuje přísná opatření proti dovozu potravin obsahujících residua DDT. Řada prací, dobře provedených epidemiologických studií prezentovaných na konferenci (i dříve publikovaných v odborném tisku) však spolehlivě neprokázala žádné genotoxické účinky DDT včetně karcinogenních a další toxické účinky ani u lidí profesionálně exponovaných halogenovaným pesticidům. Původní studie prokazující toxicitu DDT byly provedeny na potkanech pouze při aplikaci dávek, které u člověka nepřichází v úvahu. Pokud byly pozitivní u lidí, obvykle byly tyto studie provedeny na malém počtu osob a jejich průkaznost je proto zpochybňována.

DDT patří nepochybně k endokrinním modulátorům estrogenního typu, zatím co jeho hlavní metabolit DDE patří k látkám anti- estrogenním. Nakolik jsou však připravovaná opatření EU příkladem žádoucího respektu k principu prevence nebo snad pouze snahou ochránit vlastní trh se zemědělskými komoditami bude nejspíše předmětem ostrých politických debat.