Zlatá medaile University Karlovy pro velikána humanitních věd

V pátek 27. dubna byla za mimořádné zásluhy v oblasti humanitních věd předána zlatá pamětní medaile University Karlovy profesoru Wolfgangu Iserovi, světoznámému literárnímu vědci, zakladateli Kostnické školy recepční estetiky a průkopníku nového oboru literární antropologie. Profesor Iser přijel do Prahy krátce před svými 80. narozeninami na pozvání Ústavu anglistiky a amerikanistiky FF UK. Na filosofické fakultě přednesl dvě přednášky na téma „Culture: A Recursive Process“ a „Erasing Narration: Samuel Becket’s Malone Dies and Texts for Nothing”. Posluchárna praskala ve švech, ve vzduchu jiskřily nové myšlenky. Pan profesor Iser oslnil nejen svou erudicí a originalitou, ale i neskonalou trpělivostí a pohotovostí při odpovědích na dotazy z řad publika.

Wolfgang Iser (*1926)

Wolfgang Iser patří – spolu s Hans-Robertem Jaussem, Jurijem Striedterem, Robertem Warningem  ad. - mezi zakládající osobnosti kostnické školy recepční estetiky, jejíž počátek spadá do roku 1967. Iserovým původním oborem je anglistika; v ní se habilitoval v Heidelbergu (1957) a profesorem se stal v roce 1960 ve Würzburgu. Během své univerzitní dráhy několikrát jako hostující profesor pobýval na univerzitách v USA. Je členem a čestným členem několika vědeckých společností – např.  Modern Language Assotiation of America a American Academy of Arts and Sciences.

     Zpočátku se těžištěm Iserova zájmu stal anglický román 18. století, jmenovitě Henry Fielding (Die Weltanschauung Henry Fieldings, [Světový názor Henryho Fieldinga], 1952). Anglistická témata autor neopouští ani ve svých dalších pracích, pouze v nich posiluje aspekt teoretický – Laurence Sternes »Tristram Shandy«. Inszenierte Subjektivität (»Tristram Shandy« Laurence Sterna. Inscenovaná subjektivita,1987), Shakespeares Historien. Genesis und Geltung (Shakespearovy historie. Vznik a platnost, 1988). Počátkem jeho nové metodologické orientace na estetiku recepce představuje nástupní přednáška na univerzitě v Kostnici Die Appelstruktur der Texte (Apelová struktura textu; česky in: Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky, Brno 2001). Zde vychází z toho, že význam není skryt v textu samém, jak soudili strukturalisté, ani se nenachází před textem, jak soudili pozitivisté či marxisté, ale v úplnosti se odkrývá až během procesu čtení. Danou tezi pak Iser zevrubně rozpracovává ve svém nejznámějším díle Der Akt des Lesens. Theorie ästhetischer Wirkung (Akt čtení. Teorie estetického účinku, 1976). Smysl textu podle autora nelze vysvětlit, ale „může být pouze zažit jako účinek“, přičemž situace mezi textem a čtenářem nemůže být dána předem, ale vzniká až v procesu čtení. Přitom text se v procesu čtení dává našemu vědomí jako dialektické napětí vzpomínky a očekávání. Iser zde zavádí pojem implicitního čtenáře; chápe ho jako „soubor předběžných upozornění, které fiktivní text nabízí svým možným čtenářům jako podmínky recepce“. Narativní literaturu charakterizují čtyři základní perspektivy: perspektiva vypravěče, postav, děje a předstírané čtenářské fikce. A čtenář má tyto čtyři různé úhly pohledu na totéž propojit. – Kniha Implizite Leser (Implicitní čtenář, 1972), kterou lze v mnohém brát jako přípravnou fázi Aktu čtení, se soustřeďuje na proměny poetiky čtenáře v anglické a americké literatuře od Bunyana přes Thackeryho, Joyce až k Beckettovi. Pokud by šlo první Iserovo období charakterizovat jako literárněhistorické  a druhé, v němž vznikl koncept implicitního čtenáře, jako fenomenologicko-hermeneutické, pak ve svém dalším, třetím období autor přestupuje do antropologie. Antropologii ve vztahu k literatuře chápe jako podmínky toho, proč jsme jako lidé schopni brát fikci (sféru als ob) jako skutečnost sice ontologicky méněcennou, ale současně jako něco, co tvoří jeden ze zakládajících rozměrů naší existence. Dokladem tohoto obratu jsou knihy Prospecting. From Reader Response to Literary Anthropology (Hledání. Od recepční estetiky k literární antropologii, 1989) a Das Fiktive und das Imaginäre (Fiktivní a imaginární, 1991).  Zejména v druhé z nich se Iser snaží v široce založené perspektivě literárněhistorické, estetické, literárněteoretické i filozofické podat rozhraničení mezi „reálným“, „fiktivním“ a „imaginárním“. Ke klíčovým pojmům této knihy dále patří hra, fikcionalita (její povaha a hranice), fingování, výběr – kombinace – odkaz k sobě samému (Selbstanzeige), fantazie, prázdno, mimesis… 

Bibliografie:

Knihy:

Die Weltanschauung Henry Fieldings. Buchreihe der Anglia, Zeitschrift für englische Philologie, 3. Bd. Tübingen: Niemeyer, 1952. 320 s.

Walter Pater. Die Autonomie des Ästhetischen. Tübingen: Niemeyer, 1960. 235 s.

Der implizite Leser. Kommunikationsformen des Romans von Bunyan bis Beckett. Theorie und Geschichte der Literatur und der schönen Künste. Texte und Abhandlungen, Bd. 31. Uni-Taschenbucher; 163. Munich: Fink, 1972. 420 s.

Der Akt des Lesens. Theorie ästhetischer Wirkung. Uni-Taschenbücher, 636: Literaturwissenschaft. Munich: Fink, 1976. 357 s.

Laurence Sternes "Tristram Shandy". Inszenierte Subjektivität. Uni-Taschenbucher, 1474. Munich: Fink, 1987. 160 s.

Shakespeares Historien. Genesis und Geltung. Konstanzer Bibliothek, Bd. 9. Constance: Universitätsverlag Konstanz, 1988. 239 s.

Prospecting: From Reader Response to Literary Anthropology. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1989. 316 s.

Das Fiktive und das Imaginäre. Perspektiven literarischer Anthropologie. Frankfurt: Suhrkamp, 1991. 522 s.

The Range of Interpretation. New York: Columbia University Press, 2000. 206 s.

(Většina knih vyšla v několika reedicích a byla přeložena do řady dalších jazyků.)

Sborníky editované W. Iserem:

Wolfgang Iser;  Hans Schabram, eds.: Britannica: Festschrift für Hermann M. Flasdieck. Heidelberg, C. Winter, 1960. 270 s.

Wolfgang Iser, ed.: Theorie und Geschichte der Literatur und der Schönen Künste. Texte und Abhandlungen 1. Munich: Fink, 1963

Wolfgang Iser, ed.: Immanente Ästhetik - Ästhetische Reflexion. Lyrik als Paradigma der Moderne. Kolloquium Köln 1964. Vorlagen und Verhandlungen. Poetik und Hermeneutik, 2. Munich: Fink, 1966. 543 s.

Wolfgang Iser; Fritz Schalk, eds.: Dargestellte Geschichte in der europäischen Literatur des 19. Jahrhunderts. Arbeitskreis Neuere Philologie. Studien zur Philosophie und Literatur des neunzehnten Jahrhunderts, Bd. 7. Frankfurt: Klostermann, 1970. 164 s.

Wolfgang Iser, ed.: Henry Fielding und der englische Roman des 18. Jahrhunderts. Wege der Forschung, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1972. 505 s.

Wolfgang Iser; Dieter Henrich, eds.: Theorien der Kunst. Frankfurt: Suhrkamp, 1982. 636 s.

Wolfgang Iser; Dieter Henrich, eds.: Funktionen des Fiktiven. Poetik und Hermeneutik. Arbeitsergenisse einer Forschungsgruppe, 10. Munich: Fink, 1983. 567 s.

Wolfgang Iser; Sanford Budick, eds.: Languages of the Unsayable: The Play of Negativity in Literature and Literary Theory. Irvine Studies in the Humanities, 3. New York: Columbia University Press, 1989. 394 s.

Wolfgang Iser; Sanford Budick, eds.: The Translatability of Cultures: Figurations of the Space Between. Irvine Studies in the Humanities. Stanford, CA: Stanford University Press 1996.

Bibliografie časopiseckých studií a článků Wolfganga Isera je přístupná na http://sun3.lib.uci.edu/~scctr/Wellek/iser/A14_articles.html

Česká vydání:

Teorie literatury: aktuální perspektiva. Brno, Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2004, 51 stran.

Apelová struktura textu. In: Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky, Brno, Host 2001.

Koncepty čtenáře a koncept implicitního čtenáře. Aluze 7, 2004, č. 2-3.

Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze 5, 2002, č. 2.