| | | 2.) publikacni cinnost je kapitola sama pro sebe. Zajimalo by me, kolik mate pane kolego publikaci a kolik z tech publikaci ma nejaky realny dopad. V tomto smeru maji mirnou vyhodu medici, protoze jejich publikacni cinnost je temer vzdy svazana s praxi. Ne tak chemie, prostredi, kde se pohybuji.
Prof. Neubauer nedavno v TV rekl krasnou vec, kdyz konstatoval, ze "zijeme s otresnym deditstvim marxistickeho materialismu, kdy se neprodukuje vedecky vyzkum, ale publikace". Myslim si, ze tento vyrok nepotrebuje komentar.
Co se oponentnich rizeni tyce, verte, ze me tahle Vase manie "mit 100 publikaci v impactovanych casopisech" nechava zcela klidnym. Pokud to potrebujete k tomu, aby jste si v 60 letech mohl rici "byl jsem uspesny, neco za mnou je", preji Vam to. Zcela uprimne. Co me ovsem nenechava klidnym v zadnem pripade, je kadrovani na zaklade Vasi vedecky impotentni predstavy, ze kdo neni jako Vy, prelozeno - neprodukuje "serizoni vedeckou cinnost" (ktera by mela byt jedina podporovana z rozpoctu GAUK), se nemuze uchazet o prostredky z rozpoctu GAUK.
Zabyvam se aplikovanym vyzkumem jiz radu let a mohu Vam rici, ze ackoliv v chemii plati za cosopis s nejvyssim impact faktorem JACS, nemel jsem za x let zpet potrebu se do novych cisel tohoto platku podivat ani jednou (nebyt clanku z 20. - 60. let, (nadssazene) ani nevim, ze ten casopis existuje). Ne, to neni moje ostuda. Obsahove se zcela vzdalil realite. A prosim, nerikejte, ze za 50.let budou lide produkujici aplikovany vyzkum rikat totez, a budou cist clanky z 90. let a soucasnosti. To je omsela fraze. Dukazem je Collection, staci se podivat na obsahovou napln 50. a 60. let a dneska. | |