8. ledna 2008
Proběhl seminář o hrozbě epidemií a současné možnosti surveillance
Hrozí světu pandemie ptačí chřipky nebo epidemie jiného infekčního onemocnění? Takovou otázku si položili účastníci semináře „Hrozba epidemií a současné možnosti surveillance,“ který 8. ledna spolupořádal Výbor pro zdravotní a sociální politiku Senátu PČR a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zaštiťujíc akci ústy svého děkana prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA. Seminář proběhl u příležitosti dvaceti let od úmrtí významného československého epidemiologa prof. MUDr. Karla Rašky, DrSc. a třiceti let od posledního přirozeného případu pravých neštovic. Plný Jednací sál Valdštejnského paláce si tak vyslechl příspěvky špičky české epidemiologie a příbuzných oborů. Třeba RNDr. Evu Aldovou, CSc., která byla ve Spojených státech „zvolena“ jednou ze dvanácti nejúspěšnějších mikrobioložek 20. století, nebo Prof. MVDr. Václava Koubu, DrSc., jenž auditorium seznámil s hrozbami přenosu animálních epidemií na člověka.
Nesporný je fakt, že v době moderní medicíny vznikají nové infekční nemoci a ty staré, u nichž jsme se domnívali, že jsme je navždy vymýtili, dochází k nárůstu resistence (např. u tuberkulózy). Navíc se díky globální migraci obyvatelstva šíří velmi rychle do všech koutů planety („tryskáčové“ šíření). Podle účastníků semináře je výzvou státům, aby podpořily kvalitní laboratorní diagnostiku a epidemiologické laboratoře, které by identifikovaly nové hrozby lidstvu a nemohly se tak opakovat omyly jako v roce 1955 v Albánii, kde místo epidemie spalniček diagnostikovali spálu a letadlo penicilinu vyslané z Československa bylo k ničemu. Kromě epidemií nových infekcí se odborníci samozřejmě zabývají i těmi stávajícími. RNDr. Marie Brůčková, CSc. seznámila posluchače s postupující epidemií AIDS/HIV, kterou bylo od zjištění viru v roce 1981 nakaženo přes třiatřicet milionů lidí. A i v ČR dříve „chráněné“ Železnou oponou je důsledkem otevření hranic a migrace epidemie na pochodu. Doktorka Brůžková konstatovala, že je evidentní postup epidemie směrem na východ. A co obyčejná chřipka? Prof. MUDr. Jiří Havlík, Dr.Sc. varuje, že po dlouhém období klidu se každým rokem blížíme k pandemii. Přitom na „obyčejnou“ chřipku a její následky umírá jen v Česku každým rokem 2000-2500 především oslabených a rizikových pacientů (s dýchacími a kardiovaskulárními onemocněními). Nemluvě o invazích streptokoků a meningokoků.. |
Co možná nevíte je fakt, že prof. MUDr. Karel Raška, DrSc. se zasloužil o to, aby se po válce nerozšířil v Československu a Evropě skvrnitý tyfus. Epidemie této nebezpečné choroby vypukla na začátku května 1945 v Terezíně a nakazilo se 3000 z 5000 tisíc vězňů. A později další tisíce lidí svážených transporty, do nichž nacisté ke zdravým lidem přidávali vždy několik se skvrnivkou. Právě prof. Raška epidemii diagnostikoval a pomocí obětavých zdravotníků (několik desítek jich za to zaplatilo životem) se mu ji podařilo do července dostat pod kontrolu. I tak skvrnitému tyfu podlehly stovky lidí. Zajímavý vzpomínkový příspěvek na toto téma přednesla poslední přímá pamětnice této události RNDr. Eva Aldová, CSc. |
Naopak mediální humbuk kolem ptačí chřipky považuje prof. Havlík zatím za předčasný. Vzhledem k tomu, že se virus navazuje v dolních cestách dýchacích a ne horních jako obyčejná chřipka, má ptačí chřipka těžší průběh s větším rizikem úmrtí. Ale i nákaza je daleko složitější. Narozdíl od sezónní chřipky, která se kapénkami šíří vzduchem a nakazit se můžeme každou sekundou, u ptačí chřipky musí být člověk vystaven masivnímu působení virů, aby ji "chytil". Je však třeba si uvědomit, zdůrazňuje prof. Havlík, že může dojít k mutaci virů a tím i propuknutí celosvětové pandemie. Aktuálně ale nebezpečí nehrozí.