Co přinese příští zasedání Akademického senátu UK?

První zasedání Akademického senátu UK v částečně obměněném složení se uskuteční 20. února 2004 v Malé aule Karolina od 10 hodin. Částečná výměna senátorů je důsledkem toho, že volby do AS UK se nekonají najednou na celé Univerzitě, nýbrž každý rok volí své zástupce na 3 roky přibližně třetina Univerzity. A právě příští zasedání je momentem takovéhoto „střídání stráží“. Někteří právě zvolení senátoři jsou ovšem ve skutečnosti staronoví – znovuzvolení je možné a celkem časté. Program je nabitý netriviálními záležitostmi, takže se můžeme chystat na slušný maratón (a s námi i srdečně zvaní hosté, protože jednání AS UK jsou veřejná).

Prvním úkolem senátu v novém složení bude volba předsedy, místopředsedy a dalších 4 členů předsednictva AS UK. Zvolen může být kterýkoliv člen senátu, ovšem z téže fakulty či součásti UK smí být v předsednictvu nejvýše jeden zástupce. Kuolárními informacemi o horkých favoritech bohužel nemohu sloužit, protože kandidáti jsou navrhováni ostatními senátory až teprve v průběhu vlastního zasedání.

Obvyklým bodem programu AS UK bývá vystoupení Jeho Magnificence rektora, popřípadě dalších členů jeho kolegia. Dá se očekávat, že tentokrát budeme kromě jiného informováni o postupu „samočistícího“ procesu na Právnické fakultě, iniciovaného ze strany AS UK zejména v souvislosti s problémy kolem posledního přijímacího řízení. Fakulta totiž kolem poloviny února předá rektorovi zprávu o stavu a prespektivách, vypracovanou na základě jeho žádosti z podzimu loňského roku.

Další důležitou agendou budou změny vnitrouniverzitních předpisů – tedy norem, které jsou na základě vysokoškolského zákona pro UK závazné. Navržené změny Statutu UK a jeho přílohy č. 8 jsou zejména ekonomicko-technického charakteru. Změna Statutu by měla pomoci fakultám v uzavírání darovacích a nájemních smluv. V novele Rigorózního řádu UK zase jde o to, že se žadatelé o rigorózní řízení budou podílet na nákladech s ním spojených o něco více, než dosud. Rigorózní řízení ovšem i nadále nebude pro uchazeče nijak předraženou záležitostí.

AS UK projedná i několik změn vnitřních předpisů fakult. Pro ty bývá podstatné spíše předcházející projednání v legislativní komisi AS UK. Ta je totiž kvalifikována posoudit soulad fakultních předpisů s předpisy celouniverzitními a s ostatními právními normami. AS UK pak obvykle respektuje názor své legislativní komise a vůli fakultních senátů. Zde je snad vhodné vyjádřit uznání legislativní komisi za to, že tyto materiály často pracně projednává se všemi zúčastněnými až k dokonalosti, takže pak jejich schválení na plénu senátů bývá zcela hladké.

Ještě před fakultními předpisy přijde řada na 2 dokumenty zásadní důležitost pro celou Univerzitu, a to na Rozpočet UK pro rok 2004 a na „Rozpis státní neinvestiční dotace na UK pro rok 2004“. Pod tímto komplikovaným označením se skrývá dokument, který určuje, jak si peníze, o kterých pojednává rozpočet, rozdělí fakulty a součásti mezi sebe. Kdo by se vypravil na toto zasedání kvůli tomu, že by rád viděl senátory zuřivě se peroucí, aby pro svou fakultu urvali co největší díl kořisti, bude pravděpodobně zklamán. Konkrétní rozpis, o kterém bude řeč, je totiž „jen“ nasypáním konkrétních čísel ze státního rozpočtu do vzorečků, na kterých se AS UK dohodl už koncem minulého roku. Takže ta správná vřava měla být už loni nad těmi vzorečky (ale kupodivu ani moc nebyla, návrh předložený senátu byl celkem snadno stravitelný a senátoři jsou kultivovaní). A pro úplnost: podle Statutu UK mají senátoři „kopat“ za UK jako celek a nikoliv jen partikulárně za své fakulty. Zdá se, že se Statutem celkem řídí.

Ačkoliv rozpočet sám i jeho rozpis mezi fakulty je celkem složité a nezáživné čtení v excelových tabulkách, několik základních údajů stojí za zmínku. Provozní rozpočet UK počítá v roce 2004 celkem se 4,5 milardami korun. Rozpočet je vyrovnaný, takže tuto sumu předpokládáme získat i utratit. Kolem 3 miliard dostaneme od státu na základě “výkonu ve vzdělávací a vědecké činnosti”, zbytek získáme jinak. Možná, až příště uslyšíme argumenty, že by si vysoké školy měly kromě učení vydělávat, můžeme si připomenout, že v roce 2004 si UK vydělá zhruba třetinu svého provozního rozpočtu nezávisle na státní dotaci. Kolem 350 milionů předpokládáme získat úspěšností v grantových a podobných soutěžích (GAČR, IGA, FRVŠ, výzkumná centra, Sokrates apod.).

Je také dobře si uvědomit, že peníze od státu nejsou jednou sumou, s kterou si smíme naložit podle své nejlepší úvahy. Tak můžu zacházet já se svými malými dětmi, když jim dávám kapesné, ale zjevně ne parlament s největším společenstvím chytrých hlav v této zemi. Máme totiž dost přesně předepsáno, na co které peníze musí být použity. Z těch cca 3 miliard, které od státu dostaneme, jsou 2 miliardy a kousek určeny na učení („vzdělávací činnost“). Povšiměme si, že na učení dostáváme od státu méně než polovinu (45%) svého provozního rozpočtu. Na jedné straně je hezké, že se tato položka oproti loňsku o čtvrt milardy zvýšila. Rub téže mince ovšem je, peníze na vědu se oproti loňsku prakticky nezměnily (653 milionů letos, 651 loni; “institucionální podpora specifického výzkumu a výzkumných záměrů“). Přitom se političtí představitelé ČR stále hlásí k boloňsko-pražsko-berlínskému procesu, podle nějž mají být univerzity klíčovým nositelem rozvoje vědeckého poznání v Evropě.

Největší výdajovou položkou UK jsou tradičně osobní náklady (mzdy 1,6 miliardy plus povinné odvody hodně přes půl miliardy), představují 49 % celkových nákladů Univerzity. To zahrnuje skoro devítiprocentní růst prostředků na mzdy hrazené ze základní neinvestiční dotace. Bez zajímavosti není třeba taková drobnost, že energie nás ročně stojí skoro čtvrt miliardy korun.

Rozdělování peněz uvnitř Univerzity přináší oproti loňsku několik novinek. Především základní univerzitní normativ, od kterého se rozdělovací vzorečky odvíjí, vzrostl skoro o 11 % na 23 795,53 Kč. Koeficienty ve vzorečcích se mírně mění tak, aby v souladu s prioritami UK dostávaly fakulty o trošku víc peněz za studenty navazujících magisterských studijních programů a ještě trošku víc za studenty programů doktorských. Ty druhé doufám potěší zpráva, že jejich stipendium se zvýší na průměrnou měsíční hodnotu 6 750 Kč. Fakulty dostanou zvláštní prémii za ty studenty doktorských programů, kteří v roce 2003 dokončili studium. Pět milionů bude využito na vytvoření zdrojů na pomoc handicapovaným studentům. A konečně bude navýšen Fond mobility studentů a pedagogů z 5 na 7,5 milionů. Peníze na GAUK naproti tomu zůstanou beze změny (50 milionů).

Jen co budeme hotovi s rozpočtem a jeho rozdělením, vrhneme se na obsáhlý materiál nazvaný „Optimalizace provozu menz na UK“. Je to vyústění dlouhodobého úsilí, na němž se nemalou měrou podílela sociální komise AS UK. Jde o návrh postupně utlumit a ukončit provoz v několika menzách a naopak zmodernizovat a rozšířit ostatní tak, aby byly konkurenceschopné po očekávaném převedení státní dotace na stravování ze škol na studenty.

Celkem neobvyklou záležitostí, která nás také čeká a stojí za zmínku, je odpis nedobytné pohledávky. Jde o smutnou historii řádně zakoupeného biomedicínského přístroje na 1.LF za víc než čtvrt miliardy. Dodavatel Coherent Medical Group, s.r.o. si přístroj v roce 1996 odvezl do záruční opravy a už ani přístroj, ani peníze za něj nikdo nikdy neviděl. Dodavatel zkrachoval a nezbylo z něj ani na zaplacení konkurzního řízení. V roce 2003 vyhověl soud žalobě 1.LF na zaplacení dlužné částky, rozsudek je vykonatelný, ale pohledávka je nevymožitelná, protože úpadce nic nemá. Co dodat?

Václav Hampl

předseda AS UK