Zazpívej to ticho. Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy vzpomínala na Jana Palacha

Leitmotivem vzpomínkového večera k výročí smrti Jana Palacha nazvaného „Ticho spěchá dál...,“ který se uskutečnil 14. ledna 2009 v prostorách velké posluchárny Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, byly důležité a problematické souvislosti dnes už legendární schůzky v ulici V jirchářích. Tu uspořádali tehdejší studenti Husova bohosloveckého semináře v lednu 1972 právě na památku sebeupálení Jana Palacha, což neuniklo pozornosti orgánů veřejné a státní bezpečnosti komunistického Československa. Následovalo vyšetřování, perzekuce a vyloučení dvou studentů, organizátorů schůzky, a také ředitele semináře ze školy. Dne 14. ledna 2009 se většina tehdejších aktérů, přímých účastníků a pamětníků onoho večera znovu sešla a znovu vzpomínala – na Jana Palacha i na sebe samé. A přes tento „velký průšvih pro teologickou fakultu,“ jak řekl děkan fakulty Doc. ThDr. Martin Prudký, a tak závažný dějinný kontext, jakým je sebeupálení mladého člověka, perzekuce a politický útlak, to bylo kupodivu veselé vzpomínání, plné naděje a optimismu. Vždyť „... sebevrah naději nemá, ale kdo se obětuje, světlo vidí,“ řekl prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan, emeritní profesor Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, „a živá pochodeň Jana Palacha se stala světlem žalujícím na temnotu a úzkost.“



Přítomné pozdravil rektor Univerzity Karlovy Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.: „V tomto roce, kdy slavíme dvacet let naší novodobé svobody, o kterou se zasloužili také dva naši studenti, si zároveň připomínáme dvě konkrétní výročí. Prvním z nich je Jan Palach z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jehož čin z roku 1969 se stal katalyzátorem změn, druhé výročí, spojené se jménem Jana Opletala, je listopadové. Za hodnoty, které zastávali, zaplatili nejvyšší cenu. Pro nás s odstupem času je obtížné, ba nemožné se do činu Jana Palacha vcítit, ale chápeme jeho význam a jeho hodnoty. Jan Palach je patronem novodobé svobody Univerzity Karlovy.“


Moderátorem večera byl Miloš Rejchrt. Spolu se současnou studentkou ETF UK, dcerou tehdejšího organizátora ostře sledované schůzky z r. 1972 Mirka Čejky, poté vyloučeného ze školy, s velkým gustem četl záznamy vyšetřovacích spisů a doslovné znění výpovědí vyslýchaných organizátorů a svědků. Nad absurditami vynucených výpovědí, které tehdy rozhodovaly o životě mnoha lidí, sál spontánně bouřil smíchem.



V zásadě si ale každý z účinkujících své vystoupení moderoval sám - spontánně, s nadhledem a humorem kořenil osobní vzpomínky v souvislostech, které závažnému tématu tohoto večera dodávaly další dimenzi. „Jsem rád, že už není třeba vysvětlovat přítomnost Bohdana Mikoláška na tomto večeru jako záhadnou, za kterou nikdo nemůže a kterého vlastně nikdo nezná,“ řekl Miloš Rejchrt rozesmátému publiku a pozval zpívajícího básníka na pódium s prosbou, aby „zazpíval ticho.“ Písně Bohdana Mikoláška, zneklidňující a okouzlující hloubkou slov i hudby, poté provázely celý večer vzpomínek, čtení, úvah a komentářů k významu činu Jana Palacha. On sám promluvil velmi stručně: „Není snadné učit děti, jak mají žít a čemu mají věřit. Hrozí, že to budou brát vážně. Dokud ale o tom píší jen písně, je to ještě dobré. Říká se, že těch čtyřicet let komunismu bylo cestou po poušti. Ale já se ptám - nejsme teprve v polovině? Vždyť přejít poušť, může být cíl, ale není to žádná záruka...“




Těžištěm úvah a komentářů k osobnosti a tragickému činu Jana Palacha byl projev prof. ThDr. Ing. Jakuba S. Trojana, emeritního děkana a profesora Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy: „Mluvil jsem na pohřbu Jana Palacha, na všech pietních shromážděních, přemýšlím o jeho činu po celou tu dobu, kdy nic už není jako předtím, a to mě přivádí do tísně. Co mám ještě povědět? Snad jen to, že jeho singulární čin je nenapodobitelný, čin sebezmaření je ostatním nepřístupný a víc než dvojznačný. Jméno Jana Palacha, jeho zápas proti cenzuře a proti rezignaci na postupující normalizaci, prolétlo celou zemí jako blesk a ozářilo celý svět. Student filozofie Jan Palach se obíral Husem a Komenským, sám ale nezanechal žádné dílo, nenapsal žádné články nebo knihy. Zůstal jen jeho čin, čin lásky, který pro sebe už nic nečeká.“


O činu Jana Palacha a jeho následovníků, živých pochodní, Josefa Hlavatého, Miroslava Malinky, Blanky Nacházelové, Jana Zajíce a Evžena Plocka, se ve světě vědělo. Dokladem toho byla i zdravice starosty obce Dosdorf a poselství předsedy Unie asociací obětí komunistické tyranie v NDR, které oba zaslali vzpomínkovému večeru Univerzity Karlovy. Hovořilo se v nich o činu Jana Palacha, který inspiroval evangelického faráře a otce početné rodiny Oskara Brüsewitze k následování. Upálil se v srpnu v roce 1976 na protest proti náboženské diskriminaci v NDR a jeho jméno lze dnes najít mezi pětadvaceti mučedníky německé evangelické církve 20. století.


Vždycky to tak bylo, že v dobách zlých člověk vyzpíval své trápení v písních, jejich „veselá nota“ byla přečasto v rozporu s vážností textu. O otroctví a touze po svobodě i o záležitostech všedních hovořily v průběhu vzpomínkového večera na Evangelické teologické fakultě UK spirituály a gospely v provedení skupiny Spirituál kvintet. Účast kapely si vynutila historie sama, Spirituál kvintet byl totiž přímým aktérem schůzky V jirchářích v roce 1972. „Zahrajeme písně, které tu tehdy zazněly, dále některé starší gospely i písně, které toho nepamatují příliš mnoho. A zazní tu i ´gospely z Evropské unie,´ řekl lídr skupiny Jiří Tichota. Spirituál kvintetu se podařilo bezprostředně a vřele reagující publikum rozezpívat. Přes atraktivnost rytmů a melodií spirituálů a gospelů byla však vrcholem večera ukolébavka s půvabně hravým textem Miloše Rejchrta, útěšná a laskavá, skvěle vyrovnávající výzvu k odpovědnému opatrování odkazu Jana Palacha, kterou vyslovil děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Doc. ThDr. Martin Prudký: „Jeho památka budiž nám požehnáním mimo čas a prostor. Příběh Jana Palacha, jeho jméno a jeho čin, se nás týká – adresáty a příjemci jeho odkazu jsme my...“




(mk)




Posluchárna UK

Houpavé kytarové melodie, elektronika a energický projev. Na to se můžete těšit, když se vydáte na koncert indie pop kapely Known as Brooklyn. Rytmus téhle čtyřky muzikantů udává bubeník a student FHS UK Štěpán Keprta.

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Prostor na UK

Funkcionalistická budova Lékařské fakulty v Hradci Králové z roku 1939 byla projektována jako sídlo velitelství II. sboru československé armády. Svému původnímu účelu však dlouho nesloužila a po skončení druhé světové války se stala první nově zřízenou československou vysokou školou.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.